Necelý půl rok před volbami začínají strany odhalovat své programy, se kterými chtějí jít do podzimních sněmovních voleb. Zatímco koalice Spolu již program představila, tak druhá koalice Pirátů s hnutím STAN zatím zveřejnění bodů teprve plánuje. Největší pozornost zejména u Pirátů směřuje k oblasti daní, které by se mohly v budoucnu zvýšit. Poslanec Mikuláš Ferjenčík pro Echo24 uvedl, že v programu se počítá například se zvýšením daní u komerčních nemovitostí. Nemovitosti určené k bydlení ale vyšší daní zatíženy nebudou.

Jednoznačně největším necovidovým tématem předvolebního boje se stává výše daní a získávání příjmů do státního rozpočtu. Strany jdou do voleb také s varováním od ratingové agentury Moody`s, podle které musí vláda naplánovat razantní konsolidaci veřejných financí. Ve své zprávě navíc agentura uvedla, že je to úkol pro novou vládu, která vzejde z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny.

Strany tak nyní plánují, jak zastavit zadlužování. Koalice Spolu navrhuje zeštíhlení státu a cestu hledá zejména v úsporách. Piráti naopak uvažují, jaké daně by se měly zvýšit. To poprvé přiznal šéf Pirátů Ivan Bartoš v dubnovém rozhovoru pro E15. Kromě zvýšení daně z komerčních nemovitostí zmínil také zdanění těžby nerostných surovin či zavedení digitální daně.

Piráti chtějí program představit až 18. května. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík však pro Echo24 uvedl, že návrh na vyšší zdanění půjde jen na komerční prostory. „Budeme navrhovat zvýšení daní komerčních nemovitostí, takže se to vůbec nebude týkat nemovitostí určených k bydlení,“ řekl pro Echo24 Ferječník.

Podle něj se jedná o obecný návrh, kde je uvedeno, že daně z komerčních nemovitostí jsou prostorem pro navýšení. „Jinak jsme v této věci podávali pozměňovací návrh v tomto volebním období. Přiznám se, že by se tato věc ale detailněji projednávala v programovém prohlášení vlády,“ řekl dále Ferjenčík.

Na vyšších daní z komerčních nemovitostí se Piráti dohodli s hnutím STAN. Podle některých členů Pirátů to ale bylo hnutí STAN, které s návrhem vyšších daní z komerčních nemovitostí přišlo. Panuje ale obava, že by daň mohla odradit zahraniční investory. Zvlášť v době, kdy ekonomika bude potřebovat nutné investice po koronavirové krizi.

Kromě daní bude povolebním tématem také osud Elektronické evidence tržeb, kterou zavedl Andrej Babiš. Ta je řadou podnikatelů brána jako zátěž a přejí si její ukončení. V současné době je pozastavená kvůli koronavirové krizi a její rozběhnutí je naplánované na rok 2022. V koaliční smlouvě Pirátů a hnutí STAN bylo uvedeno, že se počítá s jejím částečným zrušením. „Na pozastavení EET navážeme jeho zrušením pro řemeslníky a drobné podnikatele (3. a 4. vlna),“ uvádí program.

Osud první a druhé vlny ale nebyl uveden. Na webu nicméně Piráti uváděli, že by rádi EET omezili a přepracovali. "ET se dá bez nadsázky přirovnat ke kauze Opencard – netransparentně zadaný, předražený projekt, s vysokými provozními náklady, kterého se ale není lehké zbavit. Na druhou stranu, pokud má finanční správa držet krok s daňovými podvodníky a umožnit občanům pohodlnější podávání daňových přiznání, elektronizaci se nevyhne. Otázka tedy nezní, zda EET zrušit nebo ne, ale čím ji nahradit a jaký režim zvolit v mezidobí,“ uvádějí Piráti.

Podle Ferjenčíka program počítá s dvěma variantami. Tedy jak celou Elektronickou evidenci zrušit, tak ji i ponechat. „Systém by se ale musel přestavět s tím, že by měl mít výhody pro uživatele,“ řekl pro Echo24 Ferjenčík.