Obránci Ukrajiny se i ve druhém týdnu války hrdinně drželi před ruským agresorem. Politické řešení situace je podřízeno situaci na frontě. Jakékoli předpovědi jsou tedy notně ošemetné. Přesto pár scénářů načrtneme.

První, nejoptimističtější, je, že Ukrajina vyhraje. Stále se to jeví jako málo pravděpodobné, ale ne nereálné. Rusové pomalu postupují, ale množí se důkazy o katastrofálním stavu jejich armády. O víkendu se objevila videa z Ruska, vlaků mířících na frontu. Naložené byly civilními autobusy, dodávkami a náklaďáky. To není krok vítězící velmoci, ale zoufalý pokus vyřešit děsivou logistickou situaci. Napoleon prý prohlásil: „Armáda pochoduje díky svému žaludku.“ Ty moderní potřebují také naftu, baterie a další suroviny pro pohyb vojska. Pokud Rusové nevyřeší svou zoufalou logistickou situaci, jejich tanky zůstanou stát v bahně. Možná je to i jeden z důvodů, proč nemohou povolat rezervisty, ani kdyby chtěli. Logistické peklo by to jen zhoršilo.

Vojenští experti také řeší záhadu chybějícího ruského letectva. Předpokládalo se, že Rusové využijí svou obří leteckou převahu, zničí ukrajinského protivníka a pak budou podporovat pozemní útok. Místo toho ruské letouny stojí na ploše. Britský think-tank zabývající se bezpečností Royal United Services Institute došel k závěru, že je to proto, že Rusové nejsou připraveni na složité vojenské operace. Ruští piloti ročně nalétají okolo 100 hodin, o polovinu méně něž jejich západní protějšky. Dále necvičí koordinaci mezi pěchotou a letectvem, což je obtížný vojenský manévr. A nakonec Rusové nemají dostatek naváděné munice. K přesným zásahům tak musí létat nízko, kde jsou vděčným cílem ukrajinských stingerů.

Ruské ztráty jsou obrovské, 11 tisíc je číslo udávané Ukrajinci, nejspíš příliš vysoké, ale i 4 až 5 tisíc, což je odhad západních tajných služeb, představuje neuvěřitelný mlýnek na maso. Za celých dvacet let války v Afghánistánu zemřelo 3576 západních vojáků, v Iráku to za osm let bylo 4825.

S dostatečnými západními dodávkami tak Ukrajina vydrží, Rusko uzná porážku a stáhne se. Donutit ho k tomu mohou i nejrůznější separatistická hnutí doma. Čím déle válka potrvá a ruská armáda nedosáhne významnějších úspěchů, tím bude růst chuť zkusit vybojovat si nezávislost. Zvlášť pokud nejbojeschopnější ruské jednotky budou na frontě. Kvůli děsivé situaci mohou lidé kolem Putina dospět k názoru, že nastal čas na změnu.

Naděje je, že v takovém případě nastoupí někdo k Západu vstřícnější. Nemusí zavádět v Rusku zrovna demokracii, stačí, když nebude představovat hrozbu. Pravděpodobnější však je, že Putina nahradí někdo s podobným světonázorem, kdo se pouze stáhne, aby Rusko mohlo načerpat síly. Změna režimu také může zahájit v Rusku období chaosu.

Bohužel se však zatím zdá, že Vladimir Putin drží moc pevně v rukou a prohra na Ukrajině by byla pro něj nepřípustná ztráta tváře. Ukrajinu tak krvavě rozdrtí. Města srovná se zemí těžkým dělostřeleckým bombardováním a ukrajinskou obranu nakonec zlomí. Zemi obsadí. Následovat bude nejspíš dlouhodobý a vytrvalý odpor, jenž přemění Ukrajinu v nový ruský Afghánistán. Moskvu to bude stát velké prostředky, hlavně na životech a penězích.

Pro Evropu to bude znamenat největší změnu. Návrat k normálnějším vztahům bude vyloučený. Kontinent bude zbrojit, energie se zdraží, nestabilní situace na hranicích EU bude hrozit další eskalací.

Podobně by situace dopadla, pokud by Rusko obsadilo pouze část Ukrajiny. Znamenalo by to novou studenou válku, kdy svobodná Ukrajina by se těsně přimkla k Západu, zatímco ta okupovaná by skomírala podobně jako NDR.

V obou těchto scénářích Rusko skončí jako vazal Číny. Izolované od západních trhů, nezbude mu nic jiného než orientovat se na Peking. V tomto spojenectví bude jednoznačně juniorní partner. Putinova snaha obnovit ruskou říši skončí podrobením se říši středu.

Další možností je nějaké vyjednané řešení. V pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předestřel ruské požadavky. Ukrajina musí uznat Krym za ruský, nezávislost separatistických republik a slíbit, že se zdrží členství v jakýchkoli „blocích“, tedy v EU a NATO. Tyto podmínky jsou pro Kyjev nepřijatelné. Zároveň však Rusové přece jenom slevili ze svých požadavků. Nechtějí postoupení Volodymyra Zelenského. Po telefonátu s Putinem hlásil Emmanuel Macron, že Rusko chce celou Ukrajinu, nyní se spokojí de facto se stavem před válkou. Teoretický kompromis je odstoupení Krymu Rusku za minimálně svolení s ukrajinským členstvím v EU. Válka má však tendenci lidi spíš zatvrzovat.

Nejpesimističtějším scénářem je světová válka. Putin frustrovaný ze západní pomoci Ukrajině se rozhodne k útoku, například na Polsko. Letiště v Řešově (Rzeszówě) u ukrajinských hranic je momentálně hlavním centrem západní pomoci Ukrajině. Sem přilétají letadla s vojenským materiálem, kde se překládají na náklaďáky mířící na Ukrajinu. Poslat pár raket na runway a tím ji vyřadit z provozu musí být velmi lákavé. Poláci se také netají svým odhodláním vyzbrojovat případné ukrajinské hnutí odporu.

Ministr zahraničí USA Anthony Blinken již oznámil, že Washington bude bránit každý centimetr NATO. Rusové neustále označují další a další činy za akt války. Sankce jsou prý jako akt války, vyhlášení bezletové zóny by bylo aktem války, start ukrajinských stíhaček z letišť NATO by byl aktem války. Američané již ohlásili, že pracují na dohodě: Polsko předá Ukrajině svoje staré migy a výměnou za to dostane americké F-16. Minimálně jednou budou muset z polských letišť na ukrajinská přeletět. Šance na přímý střet mezi Ruskem a NATO tím roste. Vzhledem k tomu, že Rusové mají problém porazit Ukrajinu, je nepravděpodobné, že by zvítězili proti nejsilnější vojenské alianci na planetě. Válka mezi jadernými mocnostmi vždy hrozí eskalací až k nemyslitelnému.