Ve volbách získal s velkým náskokem nejvíc preferenčních hlasů v absolutních číslech i procentech. Předseda STAN Vít Rakušan má na kontě přes 60 tisíc kroužků. A právě preferenční hlasy z něho udělaly druhou nejsilnější figuru rodící se vládní koalice koalic Spolu a PirStan. Do sněmovny přivedl 33 poslanců. Má jich stejně jako vítěz voleb, presumtivní premiér a předseda ODS Petr Fiala. Zároveň ale reprezentuje koalici, která získala jen 15,6 procenta hlasů, čemuž bude odpovídat její podíl na vládnutí. Vít Rakušan v rozhovoru pro Týdeník Echo popisuje, co se dá čekat od jeho poslanců a co STAN považuje za vládní priority.

Řada nových poslanců STAN vyskočila do sněmovny ze zadních míst kandidátek díky kroužkům. Vy říkáte, že až na dva jste je všechny osobně znal. Jací jsou? Jaké hodnoty zastávají? Co od nich můžeme čekat?

Jsou to úspěšní starostové, kteří znají politiku odspodu. Nejsou to lidé odtržení od reálného života. Mají spoustu praktických zkušeností. Museli se utkávat se státní byrokracií. Znají její slabá místa. Mají představu, jak by to mělo a mohlo fungovat lépe. Vidí do těch věcí zevnitř. Jsou blízko životu voličů. Vědí, jak důležité priority jsou pro lidi vzdělání, bydlení, dopravní infrastruktura, kvalita životního prostředí. Jsou to lidé, kteří reálně pracovali s obecními rozpočty. Moc dobře vědí, že si nemůžeme dovolit hnát zemi do obrovských dluhů, jako to předváděla Babišova vláda. Ti lidé z měst a obcí vědí, že musí hospodařit zodpovědně.

Starostové nemají takové pokušení jako vláda, protože se moc zadlužovat nemohou. Obce a města nesmějí vydávat vlastní dluhopisy. Mohou si jen vzít úvěr u banky.

To máte pravdu. Oni ale velmi pečlivě přemýšlejí o tom, jestli si mohou dovolit půjčit na novou čističku nebo nějaký podobný projekt. Vedle toho jsem přesvědčen, že do nové vládní koalice přinesou i tlak na efektivitu státní správy. Oni vědí, jak je důležité, aby ty věci fungovaly jednoduše, digitálně, aby lidé nemuseli obíhat úřady a čekat. Sami to zažívali a často se jim v obcích podařilo vytvořit efektivní systém. Jste tam lidem mnohem víc na očích. Jste v první linii. Když věci fungují špatně nebo pomalu, dají vám to najevo.

Z toho, co popisujete, to vypadá, že vaši poslanci budou fiskálně konzervativní a budou tlačit na omezení výdajů státu.

Určitě budeme rozpočtově zodpovědní. To rozhazování, které tady rozjela Babišova vláda, se musí okamžitě zastavit. Na tom je shoda napříč oběma koalicemi. My jsme přesvědčeni, že už v rozpočtu na příští rok je potřeba mít o 60 až 70 miliard korun nižší výdaje, než navrhla Babišova vláda. Petr Fiala mluví o 100 miliardách. Takže o úsporách ve výdajích v tomto řádu budeme vyjednávat. Je potřeba se na nich dohodnout velmi rychle.

Petr Fiala a koalice Spolu chtějí snížit výdaje vedle provozu státu především na dotacích. Mluvili o škrtech ve výši desítek miliard korun. Shodnete se na tom?

Také STAN chce výrazně omezit dotace. Je od nich především potřeba odříznout velké firmy. Tam těch peněz nyní míří nejvíc. Ty peníze, co v dotacích zůstanou, by měly jít drobným podnikatelům a vždy by měly třeba v zemědělství přispívat nejen k produkci, ale i kultivaci krajiny. Nechceme rozhodně pokračovat v přerozdělování obrovských částek na dotacích velkým firmám.

Dotace míří nejen do firem, ale i k obcím. STAN bude souhlasit s tím, že se tyto penězovody přinejmenším přiškrtí?

Pro nás je zásadní, aby obce věděly, jaké peníze dostanou z rozpočtového určení daní. Aby nebyly závislé na tom, že jim milostivě nějaký ministerský úředník pošle dotace. Mnohem lépe se vám jako starostovi hospodaří, když víte, s čím můžete počítat. Nemusíte se prosit na ministerstvech o dotace.

O jaké resorty ve vládě má STAN zájem? S vámi se počítá jako s ministrem vnitra.

Tento týden budeme vyjednávat s koalicí Spolu o poměru sil v nové vládě (Týdeník Echo odcházel do tiskárny v pondělí večer – pozn. red.). Já jsem se připravovat a profiloval jako kandidát na ministerstvo vnitra. Máme určitě zájem o školství, životní prostředí. Ale respektujeme, že ve vládě jsou i další strany, za něž kandidovala řada ukotvených politiků z regionů, pro které jsou tato témata důležitá. Hodně jich je především u křesťanských demokratů.

Dodržíte navzdory volebnímu výsledku předvolební koaliční smlouvu s Piráty o paritním zastoupení ve vládě?

První bude dohoda o poměru sil mezi oběma koalicemi.

Pro koalici PirStan dopadly volby díky kroužkům výrazně jinak, než průzkumy původně očekávaly. S tím souvisí i státní příspěvek za volby. Jak si ho s Piráty rozdělíte?

Na základě společné dohody a podle koaliční smlouvy si příjmy ze státního rozpočtu dělíme rozhodným poměrem 1:2,25, který je uplatňován na dva typy příjmů pro koalici. Tedy na jednorázový příspěvek za hlasy, který činí pro STAN 25 839 262 korun a pro Piráty 58 138 338 korun. Dále tímto poměrem dělíme příspěvek na mandát poslance, který pro STAN činí 10 246 154 korun ročně a pro Piráty 23 053 846 korun. Posléze třetí zdroj příjmů ze státního rozpočtu činí stálý příspěvek na činnost politické strany, kdy oba subjekty shodně obdrží 10 milionů korun ročně.

Pojďme k výzvám, které koalici čekají. Budete vládnout v těžké době prudkého zdražování. Z „Babišovy drahoty“ se najednou stane „Fialova drahota“. Co s tím?

K té inflaci přispívá vláda svým rozhazováním. Takže první, co my můžeme pro zastavení prudkého zdražování udělat, je zodpovědná rozpočtová politika. Proti inflaci musí vláda postupovat v symbióze s Českou národní bankou. Ne s ní válčit ve slovních přestřelkách, jako to nyní vidíme u Babišova kabinetu. ČNB jasně říká, že bez zodpovědné rozpočtové politiky se inflační spirála nedá zastavit. My musíme rychle předvést, že ji začínáme dělat hned poté, co převezmeme vládu.

Lidem se ale již nyní prudce sníží životní úroveň růstem cen energií. Generální ředitel ČEZ odhaduje, že plyn zdraží příští rok o dvě třetiny a elektřina o třetinu. Andrej Babiš chce osvobodit energie od DPH. Petr Fiala navrhuje kompenzovat zdržení jen těm nejchudším příspěvkem na bydlení. Co bude prosazovat STAN?

My chceme navrhnout, aby se zvýšila sleva na poplatníka z daně z příjmů. Tím by se lidem zvedly čisté příjmy, aby z nich mohli vyšší účty za energie zaplatit. Připadá nám nejlepší nechat peníze lidem přímo a nevybírat je od nich. Souhlasím s Petrem Fialou, že u těch nejchudších to bude potřeba kompenzovat i přímými příspěvky státu v příspěvku na bydlení.

Váš ekonomický expert, místopředseda STAN Věslav Michalik, před volbami v různých rozhovorech říkal, že obrovské rozpočtové schodky nepůjde snížit jen omezením výdajů státu. Bude STAN prosazovat do vládního programu zvýšení daní?

V této situaci prudkého zdražování je jakékoli zvyšování daní ekonomická sebevražda. To je úplně mimo debatu. Proto říkám, že je naopak třeba kompenzovat vyšší ceny energií vyšší slevou na poplatníka. Zvyšování daní je úplně mimo debatu.

Petr Fiala už řekl, že bude raději vládnout v rozpočtovém provizoriu a připraví nový rozpočet, než by převzal ten se schodkem 377 miliard korun, který mu odkáže Babišova vláda.

S tím naprosto souhlasíme. Výrazné úspory ve výdajích už se musí objevit v rozpočtu na příští rok. Uvidíme, jak rychle se podaří sestavit novou vládu. S rozpočtovým provizoriem a rychlou přípravou nového, úspornějšího rozpočtu je ale potřeba počítat.

Vláda se dostane prudkým zdržováním energie do složité situace. Nejvíc budou vyššími účty zasaženi chudší lidé, kteří nevolili koaliční strany, ale ty, které se do sněmovny nedostaly, nebo opoziční ANO a SPD. Co uděláte pro to, aby se tato část společnosti v ekonomicky těžké době neradikalizovala?

Všichni si to riziko uvědomujeme. Moc dobře víme, že vláda se nesmí k těmto lidem otáčet zásady a být dryáčnicky asociální. Víme, jaké riziko by přišlo, kdyby se životní úroveň těchto lidí razantně propadla. Nechceme tím otevřít prostor k nástupu radikálních a populistických mesiášů, kteří jim budou tvrdit, že je přicházejí zachraňovat. Myslím, že v tomto zrovna my jako STAN, kteří známe reálnou politiku v té první linii, budeme velmi citliví a budeme na to dávat pozor.

Současný růst cen energií je jenom začátek. Dál je bude zdražovat New Green Deal Evropské unie, který zavádí všechny možné přirážky za „špinavé“ zdroje jako uhlí. Finančně zvýhodňuje jen zdroje obnovitelné. Vy jako STAN jste Green Deal podporovali. Petr Fiala bude prosazovat, aby vláda vyjednala v Unii nové podmínky. Pokusila se třeba dostat jádro spolu s Francií mezi finančně zvýhodněné bezemisní zdroje. Jak se k tomu postavíte?

My nejsme zásadní odpůrci Green Dealu. Vnímáme ho jako šanci na transformaci české ekonomiky k oborům s vyšší přidanou hodnotou. Měli bychom v něm vidět příležitost, kterou dokážeme co nejlépe využít. Teď mluvím o celkovém směru. Ne o jednotlivých detailech. Pokud jde o jádro, my jsme jeho zastánci. Jsme přesvědčeni, že pro Českou republiku to musí být do budoucna, kdy bude potřeba odstavit uhelné elektrárny, klíčový zdroj energie. A měli bychom se urychleně pokusit pro jadernou energii vyjednat v Evropě co nejlepší podmínky.

Měla by tato vláda co nejrychleji rozjet výstavbu dalších jaderných bloků?

Rozjet výstavbu jaderných bloků by měla být jedna z priorit. Dát rychle dohromady představu, co a kde se musí postavit. Dát dohromady výběrová řízení na dodavatele. Samozřejmě s tím, že se do nich nepustí firmy z problematických zemí. Nesmíme zabřednout do liknavosti, v níž se kolem příprav jaderných bloků utápěla Babišova vláda.

Co dalšího z Green New Dealu kromě zvýhodnění jádra by se měla vláda pokusit znovu vyjednat?

Neměli bychom přistupovat na debatu o nějakých přímých direktivních zákazech, jako je zákaz spalovacích motorů v jednom konkrétním roce. Nechme to na trhu. Nechme volný prostor, aby to neznamenalo zchudnutí těch už dnes chudších zemí Evropské unie.

Vyjednávání s Evropskou unií bude výrazně ovlivňovat rozhodování vlády v mnoha oborech. Už se objevily úvahy, že do vlády by se měl po letech znovu vrátit post vicepremiéra pro EU. Podporujete ho?

Česká republika převezme příští rok do Francii předsednictví Evropské unie. Bude to v době, kdy se bude vyjednávat o všech tématech, která tady teď probíráme. Bude tam velká příležitost věci ovlivnit a promluvit do nich. Měli bychom na to být připraveni. Vláda Andreje Babiše pro to zatím moc neudělala. Je tomu potřeba věnovat mnohem víc sil a energie. Je na debatu, jak se má jmenovat funkce člověka, který to bude mít celé na starosti.

Nejde jen o předsednictví. Většina zcela zásadních rozhodnutí ovlivňujících výrazně život přichází právě z Evropské unie. Teď to přesně vidíme a budeme vidět u zdražování. Měl by to být člověk, kterého si jako svou pravou ruku a zástupce pro EU vybere premiér plnohodnotná vládní figura?

Ta evropská agenda bude procházet celou řadou ministerstev a právě ta evropská figura by ji měla koordinovat a udržovat si i pro všechny ostatní přehled, o co se hraje. A mít schopnost ty věci ovlivňovat. O konkrétním formátu ale teprve budeme vyjednávat.

Jak se chystáte postavit ke covidovým restrikcím? V čem změníte přístup ve srovnání s Babišovou vládou? Budete okamžitě po nástupu do vlády respektovat všechny rozsudky Nejvyššího správního soudu, který velkou část těch restrikcí prohlásil za protiprávní?

Mám především velmi zvláštní pocit z toho, že by už k prvnímu listopadu, dřív než se vůbec ustanoví nová sněmovna, natož aby nastoupila nová vláda, odešel současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Mám z toho dojem, že Andrej Babiš chce co nejrychleji předat moc nové vládě, aby už nemusel řešit covid a vzrůstající počet nákaz, které se zimou přicházejí. Skoro si myslím, že tak chvátá, aby nebyl tím, kdo zemi předal s vysokými čísly nakažených. Aby mohl ukazovat: Koukněte, pořád mě kritizovali, a teď mají mnohem vyšší čísla než jsem měl já při odchodu z vlády.

Už se objevil návrh, aby se do řešení covidu se současnou vládou ještě před nástupem nové zapojil kandidát na nového ministra zdravotnictví profesor Válek z TOP 09. Andrej Babiš to vysvětluje potřebou kontinuity.

To si moc neumím představit. Právě to ve mně vyvolává dojem, že se Babiš chce zbavit odpovědnosti co nejdřív.

Jak chcete vůči covidu postupovat?

Už jsme před volbami i po nich opakovaně řekli, že nechceme jít do žádných plošných restrikcí a lockdownů. Už žádné zavírání škol. Detaily řeší naši experti na zdravotnictví. Je zřejmé, že je potřeba zasahovat cíleně a rychle v ohniscích nákazy. A musíme se zamyslet nad tím, jak by se dali lidé motivovat k očkování. Především ti starší, rizikoví.

Řada zemí od Velké Británie po Dánsko a Švédsko se už rozhodla všechna omezení vypnout, přestože mají v přepočtu na obyvatele aktuálně víc nakažených než my. Berou covid jako chřipku, která tady bude a s níž je potřeba normálně bez omezení žít. Chystá se nová česká vláda k podobnému přístupu?

To si zatím úplně neumím představit. Vládu se nepodaří dát dohromady dřív než za měsíc. Uvidíme, jaká bude situace, až ji budeme přebírat.