„Připomíná to Hitlera na konci války.“ Putin velí podle západních zdrojů i malým jednotkám
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Ruský prezident Vladimir Putin aktivně zasahuje do rozhodování armády, a to až na úrovni praporů, tedy jednotek o stovkách maximálně jednoho tisíce vojáků. Informaci z více nespecifikovaných armádních zdrojů přinesl list The Guardian. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visngra tato zpráva koreluje s předchozími informacemi o ruském způsobu vedení války a je možné, že tak činí Putin od začátku invaze.
O neobvyklosti ruského vedení vojsk jsou přesvědčeny zdroje ze západních armád. „Myslíme si, že Putin a Gerasimov jsou zapojeni do taktického rozhodování, které bychom běžně očekávali od plukovníka, či brigádního generála,“ uvedl nejmenovaný zdroj z armádního prostředí na základě informací tajných služeb.
Plukovník může velet jednotce o velikosti stovky mužů, v případě informací o velikosti ruských jednotek by Gerasimov s Putinem rozhodovali o jednotlivém pohybu jednotek i o velikosti do jednoho tisíce mužů. Brigádní generál, jak uvádí zdroje The Times, může v ruské armádě velet až dvěma uskupením, každé o velikosti do 900 mužů, ale v současné situaci, kdy jsou zdecimované jednotky spojovány dohromady, se může jednat o 700- 1000 mužů.
„Mám sklon tomu věřit, protože to koreluje s věcmi, které už se objevovaly dříve," uvedl bezpečnostní analytik a spolupracovník redakce deníku Echo24 Lukáš Visingr, podle kterého se ruské nejvyšší velení míchá vojákům do toho, jak mají vést válku.
„Je to totální selhání toho, jak má probíhat oddělení politiky a ozbrojených sil,“ uvedl Visingr. Zároveň nešel daleko k paralelám z historie. Vojáci podle Visngra, podobně jako ve Vietnamu, nemají jasný cíl. Ten politické vedení neustále mění. Udílení rozkazů jednotlivým praporům od nejvyššího velitele, pak Visngr přirovnal k situaci v Berlíně na sklonku druhé světové války. „Tohle už ukazuje, že ta válka vstupuje do konečné fáze, protože situace kdy velitel pohybuje s prapory, tak to dělal Hitler v dubnu 1945,“ uvedl Visingr
Zpráva zároveň vyvrací spekulace, že byl náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov sesazen, když se neobjevil na květnové vojenské přehlídce v Moskvě oslavující konec druhé světové války. Je tak možné, že stále vojenské operace společně s ruským prezidentem řídí.
Podle poradce ukrajinského prezidenta Olekseje Arestovyče byl přitom Gerasimov sesazen poté, co se zranil při pobytu na frontě. Při útoku na jeho stanoviště podle zpráv médií zemřel jeho osobní strážce a sám Gerasimov utrpěl zranění šrapnelem. Už to, že náčelník generálního štábu navštívil frontu a vystavil se tak nepřátelské palbě, značí krizi a nestandardnost ruského řízení války.