EDITORIAL Dalibora Balšínka

Když gesta mají smysl. Komunisti zavraždili Miladu Horákovou

EDITORIAL Dalibora Balšínka
Když gesta mají smysl. Komunisti zavraždili Miladu Horákovou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Gesta mají smysl a musí se udržet jejich původní význam, i přesto, že občas se stanou výronem hysterie z plynoucí z bezradnosti. Připomínat smrt Milady Horákové před 70 lety je důležité a použití slov vražda a komunisti je přípustné, protože na prvním místě připomíná totalitu a ideologii, v jejímž jméně byla zavedena.

Je zvrácené se pouštět do debat, zda proces s ní měl nějakou legitimitu, jenom proto, že Milada Horáková působila v opozičních skupinách, nebo dokonce, že by byla odsouzena v procesu tehdejšího legitimního státu. Ani slovo poprava, které vzniklo ze sousloví „po právu“, není v souvislosti s osudem Milady Horákové přípustné. Žijeme v době absolutní relativizace života, vztahů, minulosti i současnosti, a přitom je nad slunce jasné, že tehdejší společnost poslala Miladu Horákovou na smrt. Jde o život ženy a matky a ta se nemá posuzovat prizmatem primitivní a zhovadilé ideologie, jako je MeToo, nebo upgradem neomarxismu v podobě Black Lives Matter, ale tím nejpřirozenějším způsobem, že jen žena je matkou života a každý, kdo si na ni dovolí, je hoden odsouzení.

Milada Horáková se jen postavila režimu, který se ukázal jako nelidský, a protože byl nelidský, tak s ní nelidsky zatočil. Vůbec nejde o vytahování starých vin a slov, které dnes znamenají něco jiného. Jde o příběh zvůle a je celkem jedno, zda k tomu dochází pod hlavičkou té či oné ideologie, zda to je nacismus, komunismus nebo hlasatelé nových pořádků. Zločin zůstane zločinem a společnost po všech zkušenostech by měla mít intuici nástup totality vycítit. A je mi jaksi jedno, že někdo Miladu Horákovou používá k vyprázdněným a patetickým gestům. Její osud je důležité připomínat. Je to zvlášť důležité v době, kdy střelka společenského kompasu je zmagnetizovaná a pomatená. Pevným bodem musí zůstat základní hodnoty, bez kterých lidé nevědí kudy kam. Víc k tomu říct už netřeba.

30. června 2020