Mladá rodina z Ústí nad Labem hledala vhodné místo, kde by v poklidu přírody mohli její členové trávit volné dny. Do oka jim padl pozemek v rekreační okrajové části města Brná spadající do CHKO České středohoří. Parcela nabízela rodině kromě nádherného prostředí přímo v údolí meandru Labe ještě jednu podstatnou výhodu – leží totiž asi pět kilometrů od jejího bytu v centru Ústí a lze k němu snadno dojet i na kole po místní cyklostezce.

Majitelé koupili podlouhlý pozemek i se starou chatou umístěnou zhruba v jeho středu. Vzhledem k její špatné kondici se ale rozhodli pro novou stavbu, která by jim nabídla vše, co ke spokojenosti při rekreaci potřebují. Oslovili proto své přátele Aleše Jeřábka a Vítězslava Táborského z pardubického architektonického ateliéru AIR a společně záměr uskutečnili.

Nové na staré

Stará chata rozdělovala pozemek na dvě části: rovinatou směrem k řece a západně orientovaný svah. Nebylo proto zapotřebí hledat pro stavbu nové místo. Z racionálních důvodů se architekti s investory shodli na využití zděného suterénu stávající chaty, což zároveň znamenalo nezanedbatelnou finanční úsporu při výstavbě.

Využití spodní části odstraněné stavby s sebou ovšem zároveň neslo výzvu pro architekty. Půdorysná plocha suterénu totiž měřila pouhých šest krát šest metrů. Vzhledem k požadavkům klienta na dispozice domu museli architekti hledat vhodné řešení, tak aby nová chata nepůsobila příliš mohutným dojmem. V okolí totiž stojí především chaty a rodinné domy drobného měřítka.

Vzhledem ke krásnému výhledu na řeku, mohutnou starou vrbu ve spodní části pozemku a protější les se přímo nabízelo maximálně otevřít dům směrem k Labi. Nová konstrukce nad vyvýšeným suterénem proto umožňuje prosklení prakticky celé východní stěny přízemí velkými okny s dřevěnými rámy, za nimiž vznikl hlavní obytný prostor obýváku s kuchyní. Důležitou součást chaty pak představuje její propojení s velkou otevřenou terasou, kterou společně s obytným přízemím zastřešuje lehká dřevěná střecha. Její výrazné přesahy chrání venkovní komunikace před deštěm a zároveň stíní rozměrná okna, aby nedocházelo k přehřívání interiéru. Opačnou stranu domu směrem ke svahu pak tvoří masivní stěna izolující dům od hluku nedaleké železniční trati. Touto stěnou procházejí pouze dvě okna do prostoru kuchyně a malé koupelny s toaletou. Díky vytápění pomocí kamen navíc mohou majitelé chatu užívat celoročně.

Silueta s odkazem

Tvar domu si zapamatujete na první pohled díky charakteristické ustoupené nástavbě s pultovou střechou, do které jsou také zasazena střešní okna. Nástavba obsahuje dvě skromné ložnice, podle slov architektů kajuty. Její průčelí doplňuje kruhové okno. To mimochodem představuje velmi oblíbený nautický motiv modernistických architektů meziválečného období zhlížejících se ve tvarech a funkčním řešení parníků. Mnoho slavných vil z tohoto období proto také zaoceánská plavidla skutečně připomíná. Podoba nástavby ve tvaru lodní přídě prý nebyla záměrem architektů, chatě ale rozhodně sluší a zároveň ji ještě o něco víc přibližuje k samotné vodní hladině.