Jedním z problémů, který v souvislosti s migrační krizí sužuje Švédsko, je fenomén dětských sňatků. Pro Evropana často těžko uvěřitelné příběhy způsobují současné švédské společnosti a vládě problémy. Z jedné strany ji tlačí opozice, z druhé strany snaha nalézt kompromis mezi švédským způsobem života a integrací desítek tisíc migrantů, kteří do Švédska v minulých letech přišli a problém sňatků nezletilých ještě zvýraznili. O snaze nalézt řešení informoval server Politico.

Mezi švédskými politiky je kromě dětských sňatků kritizován také samotný snah o integraci. Juno Blom z opoziční Liberální strany kritizuje způsob, jakým jsou žadatelé o azyl informováni o tom, jak co ve Švédsku funguje. „Švédsko špatně informuje nově příchozí o tom, jak se díváme na práva dětí, gendrovou rovnost nebo rodinou politiku. Dovolili jsme dívkám s imigrantským původem, aby žily jako manželky starších mužů“ uvedl Blom.

Samotná péče o dítě a práva dětí jsou ve Švédsku brána velmi vážně, podle právníků a aktivistů je velký problém poskytnout práva a ochranu i dětem, které mají imigrantské kořeny, nebo jsou potomky přistěhovalců. Vláda je kritizována, že se nesnaží tyto problémy řešit, aby nebyla obviněna z kulturní necitlivosti.

Oficiální počet dětských nevěst a ženichů je mezi žadateli o azyl relativně nízký, v roce 2015, kdy ve Švédsku žádalo o azyl 163 tisíc lidí, bylo zaznamenáno 132 takových případů.Není však jasné, zda se podařilo zaznamenat všechny a skutečný počet dětských sňatků tak není daleko vyšší.

Podle platné legislativy jsou sňatky nezletilých od roku 1973 zakázány (v roce 2014 došlo ještě ke zpřísnění, které má zabránit nuceným sňatkům), tento zákon však neplatí bezpodmínečně. Mezi výjimkami je uzavření sňatku v zahraničí. Nejnovější právní úprava navrhována švédskou vládou, by stanovila, že oběma manželům musí být při vstupu do Švédska přes 18 let.

Opozice však chce ještě přitvrdit. Liberální strana letos v červnu navrhla zákaz cestování pro ty rodiny, u kterých je podezření, že v zahraničí provdají své nezletilé dcery, nebo je donutí podstoupit ženskou obřízku.

Blom, který je v čele jednotky pro boj se zločiny ze cti, která spustila v loňském roce kampaň, jež má mladé lidi přimět k tomu, aby se v případě nouze obrátili na švédské úřady. Kampaň byla spuštěna po zjištění praxe, kdy byly nezletilé dívky posílány na „prázdniny“ a vracely se se starším manželem, případně stejně starým ženichem, který je využil jako lístek do Švédska.

Pokud se dívkám podaří nucenému sňatku vyhnout, stále nemají vyhráno. Zubeyde Demirörsová, která vede útulek pro oběti násilí ze cti, byla také jednou z dětských nevěst. Ve svých 15ti byla rodiči odvezena do Turecka, kde si musela vzít 22letého muže, se kterým má tři děti. Demirörsová také popisuje mimořádně silný vliv komunity, která má na své členy velký vliv.

„Měli jsme ve Stockholmu spoustu příbuzných, ale oproti nim moje rodina nežila v oblasti s velkým počtem přistěhovalců, a se moji rodiče obávali, že se já a moje sestry asimilujeme. Jejich uvažování bylo takové, že když se zasnoubíme, budeme tak svázány se svými kořeny, a vyhneme se podezření ze strany komunity,“ uvedla Demirörsová. Ona sama svého manžela ve 31ti letech opustila - a prakticky celá rodina se obrátila proti ní. Švédský stát a společnost jí poskytly jen minimální podporu.

Podle Demirörsové patří mezi nejhorší období roku léto, kdy jsou dívky brány do zemí svých předků na Blízkém východě a v Africe k nucenému sňatku. K současným snahám švédské vlády je skeptická, v posledních letech viděla řadu kampaní, které však měly jen minimální výsledky. Situaci podle ní také komplikuje příchod tisíců lidí z oblastí, kde je kultura cti zcela běžnou normou.

„Naši politici jsou zbabělci. Bojí se zaujmout jasný postoj, bojí se, že budou obviněni z kulturní necitlivosti. V Norsku a Dánsku se nebojí toho, že je někdo označí za rasisty, zatímco ve Švédsku mnoho dívek a chlapců léta trpělo kvůli této zbabělosti,“ dodává Demirörsová.