Do Bruselu minulý týden zamířila česká odpověď k takzvané zelené taxonomii. Ta rozhoduje o tom, jaké zdroje energie budou pokládány za špinavé a jaké za čisté, tedy dobře financovatelné. Česko ve svém energetickém mixu spoléhá na jádro, odmítlo proto podmínku, podle které by jaderná energetika po roce 2045 už za bezemisní považována nebyla. Stejně tak resort průmyslu nesouhlasí s těžko splnitelnými limity pro plyn. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) může Česko restrikce zvládnout, varuje ale před stále silnými snahami zeleného tábora odpůrců jádra, kteří chtějí celou taxonomii shodit, či ještě zpřísnit. Je to protisměr, který já bych vůbec nepodceňoval, řekl Vondra deníku Echo24.

Členské státy mohly podávat k návrhu zelené taxonomie připomínky do 21. ledna. Na základě toho by měla Evropská komise udělat definitivní rozhodnutí, které bude platit, pokud by ho neodmítla nadpoloviční většina europoslanců nebo kvalifikovaná většina Evropské rady, která sdružuje členské státy. Odtud je nebezpečí velmi nepravděpodobné, ovšem europarlament by návrh teoreticky zablokovat mohl kvůli velkému množství zelených odpůrců taxonomie.

„Evropská komise se snažila návrh taxonomie připravit tak, aby prošel jak v europarlamentu, tak v Radě. Snažila se vyjít vstříc volání některých států, že když delegovaný akt pro plyn a jádro neudělá, tak pro ně budou zelené cíle nedosažitelné. Ukázalo se, že více pracovali na podpoře jádra Francouzi s námi, než Němci a další státy na podpoře plynu. Což je dané tím, že nová německá koalice sama v plynu nemá jasno. Tudíž jsou restrikce navržené u plynu tvrdší než u jádra,“ říká Vondra.

Vondra se pak domnívá, že podmínky u jádra se příliš nezmění a na připomínky české vlády nebude brán ohled. „To, co česká vláda přichystala, jsem i já navrhl francouzskému šéfovi naší nukleární platformy (Christoph Grudler, Parlamentní klub pro jádro – pozn. red.). Nakonec jsme komisi odeslali dopis, ale byl jemnější. Francouzi totiž vnímají silný odpor z druhé strany, tedy odpor zelených bláznů z parlamentu, který návrh taxonomie chtějí odkládat a předělávat opačným směrem. Nedělám si ale velké naděje, že to, co odeslala česká vláda, by něco změnilo,“ uvedl.

Co se týče jádra, podmínky podle Vondry Česko může zvládnout. Zároveň také říká, že ve všech navržených podmínkách taxonomie nelze hledat logiku. Velká většina europoslanců vyznává ideologii odmítání jádra, proto jim komise musela nějak vyjít vstříc, tvrdí Vondra v souvislosti například s podmínkou vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva do roku 2050. Rozhovor k tématu s šéfkou Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou si můžete přečíst zde.

„Na vodíku musíme spolupracovat s Němci“

U plynu jsou podmínky o poznání přísnější. Jednou z nich je, že od roku 2026 budou muset elektrárny na zemní plyn využívat alespoň 30 procent zelených plynů, tedy hlavně vodíku nebo biometanu, které se do „špinavého“ plynu budou přimíchávat. Od roku 2030 je to pak alespoň 55 procent.

V české odpovědi Bruselu se uvádí, že v následujících letech nebudeme mít vodíku ani biometanu dostatek a limity jsou pro to pro nás nesplnitelné. „Vodík je jedna z možností, co do plynu přimíchávat. Francouzi ho budou chtít vyrábět z jádra, Němci z přebytků energie z větrných elektráren. I když Německo je v tom nejdál, je to zatím dost v plenkách,“ uvedl k tomu Vondra.

Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) minulý týden o vodíkové ekonomice debatoval s ministry z dalších unijních zemí. Podle Vondry má Síkela k vyjednávání v této oblasti dobré dispozice. „Ví, co se v Německu děje. A Němci jsou ve vodíkové oblasti nejdál. Jestliže na jádru spolupracujeme s Francouzi, tak na vodíku by to mělo být s Němci,“ domnívá se europoslanec s tím, že o podmínkách pro plyn má pochyby.

„Nejsem schopný říct, zda budeme podmínky schopni zvládnout, pokud se nevylepší. Jediné, na co sázím, je že Němci to bez plynu nezvládnou. Myslím si ale, že na návrhu budou ještě v zákulisí pracovat, jen to nemohou kvůli koaličním Zeleným dělat veřejně,“ říká Vondra.

Jak se EK postaví k připomínkám jednotlivých států, by mělo být jasné v příštích dnech. Vondra však varuje před průtahy. „Intervence přicházely také od předsedů některých parlamentních výborů, kteří chtěli, aby se to odložilo nebo ještě více zpřísnilo. Je to protisměr, který já bych vůbec nepodceňoval. Proto si myslím, že v zásadě bude úspěch, když to projde ve stávající podobě,“ uvedl.

„Jde o to, aby teď komise necouvala, když je pod opravdu velkým zeleným tlakem. I kvůli tomu prodloužila termín pro odeslání připomínek do 21. ledna. Já proto doufám, že necouvne znovu, ale může se to stát. Uvidíme snad do konce ledna, a pokud ne, znamená to, že opět přišly prosby o prodlužování,“ dodal Vondra. O tlaku na zamítnutí návrhu zelené taxonomie jsme psali také zde.