Jediným, kdo z války na Ukrajině profituje, je zbrojní průmysl. „Nejde už o reakci na válku na Ukrajině, ale o nové závody ve zbrojení,“ uvádí výzkumná pracovnice Transnational Institute Niamh Aine Ni Bhriainová. Navýšení investic do vývoje a výzkumu zbraní už chystá NATO i EU a jejich členské státy. Podle Ni Bhriainové není vyloučeno, že zbrojní společnosti budou mít nakonec přístup k prostředkům určeným na projekty sociální udržitelnosti. Informuje o tom server EUobserver.

Členské státy NATO již před válkou měly dohromady sedmnáctkrát vyšší vojenské výdaje než Rusko, na Ukrajinu pak poskytli vojenskou pomoc v hodnotě 38 miliard dolarů (více než 875 miliard korun). Podobně funguje i Evropská unie (EU), která vyčlenila půl miliardy eur na společné unijní zbrojní zakázky, navýšila vojenský rozpočet bloku o téměř 20 miliard eur (zhruba 680 miliard korun). EU také oznámila budoucí navýšení Evropského obranného fondu, který financuje výzkum a vývoj zbraní.

„Nový výzkum organizací Stop Waffenhandel a Transnational Institute odhaluje, že zbrojní průmysl využil pocitu strachu, aby vybělil svou image a postavil se do pozice nezbytného partnera, který může poskytnout nezbytné nástroje k zajištění bezpečnosti,“ informovala programová koordinátorka a výzkumná pracovnice Transnational Institute Niamh Aine Ni Bhriainová. V celé EU pak podle ní docházelo ke strukturálním změnám, jejichž cílem bylo nejen urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu, ale také zpřístupnit velké objemy veřejných financí vysoce lukrativnímu zbrojnímu průmyslu.

EU a její členské státy podle ní na zbrojní společnosti pohlíží jako na odborné spojence a partnery, nikoliv na komerční subjekty zaměřené na zisk. „Válka na prahu EU ospravedlnila posunutí cílů, pokud jde o přístup zbrojních společností ke stále se rozšiřujícím zdrojům veřejných a soukromých financí,“ píše Niamh Aine Ni Bhriainová pro server EUobserver.

Členové NATO musí nově usilovat o to, aby do svých vojenských rozpočtů investovali nejméně dvě procenta HDP, 20 procent z toho by pak mělo jít na nákup zbraní. „Pokud bude tento trend pokračovat, není vyloučeno, že zbrojní společnosti, včetně těch, které se podílejí na vývoji, výrobě nebo údržbě jaderných zbraní, budou mít nakonec přístup k prostředkům určeným na projekty sociální udržitelnosti,“ míní výzkumná pracovnice Transnational Institute.

Obrovské částky, které by podle ní moly být investovány do zdravotnictví, školství nebo do kompenzace nadměrného oteplování naší planety, jsou přesměrovány do investic na výzkum, vývoj a nákup zbraní „v již tak přezbrojeném světě“. „Nejde už o reakci na válku na Ukrajině, ale o nové závody ve zbrojení,“ dodává Niamh Ni Bhriainová.

Jenom Spojené státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyčlenily na zbraně a další vybavení pro Kyjev zhruba 18 miliard dolarů (přes 442 miliard Kč). Export vojenského materiálu z České republiky na Ukrajinu pak letos přesáhl hranici 40 miliard korun. Český stát dosud Ukrajině poskytl pomoc za více než 4 miliardy korun.

Niamh Aine Ni Bhriain je programovou koordinátorkou a výzkumnou pracovnicí Transnational Institute, nevládní organizace se sídlem v Amsterdamu. Organizace byla založena v roce 1974 jako mezinárodní program washingtonského Institute for Policy Studies a zasazuje se o spravedlnost, demokracii a udržitelnost.