Krizové scénáře o nedostatku elektřiny jsou v době rozběhnutého přechodu na zelenou ekonomiku zcela běžné. Vypínání uhelných elektráren, v případě Němců i jaderných, a směřování budoucnosti k obnovitelným zdrojům vede ale také k obavám a z nestálosti a nemožnosti předpovědět intenzitu slunečního svitu či větru. Vzhledem k tomu, že nemáme technologie, které by umožnily vyrobenou energii ukládat, budou se musetobnovitelné zdroje do budoucna vypínat a omezovat. K tomu poprvé došlo nedávno, když provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS kvůli velkému přebytku vyrobené elektřiny odpojil stovky českých solárních elektráren od sítě.

První skutečně slunečný den minulý týden o Velikonocích způsobil stav, kdy ČEPS musela ze sítě na dvě hodiny odstřihnout stovky tuzemských fotovoltaických elektráren. Vzhledem ke slunečnému počasí totiž vyráběly na plno a velikonoční svátky zároveň způsobily, že spotřeba odebírané elektřiny byla nízká. Hrozil proto přebytek výkonu v elektrizační soustavě.

Odpojeny od sítě byly elektrárny do výkonu 400 megawattů a spadající do distribučních sítí ČEZ Distribuce a EG.D. Odpojování se tedy netýkalo solárních panelů na rodinných domech. „O aktivaci omezovacího plánu rozhodla ČEPS po vyčerpání běžně dostupných provozních opatření k řízení elektrizační soustavy, tedy po využití služeb výkonové rovnováhy. Nebylo možné využít ani výpomoc od okolních států, neboť všechny země mimo Dánska, Portugalska a Slovinska byly stejně jako Česká republika přebytkové. Z pohledu řízení soustavy došlo k souběhu nepřesné predikce spotřeby a výroby z fotovoltaických elektráren ze strany subjektů zúčtování,“ řekl k tomu mluvčí společnosti Lukáš Hrabal.

ČEPS rovnou říká, že ani další omezení nelze v budoucnu vyloučit. „Využití však lze předpokládat v ojedinělých případech, kdy by se sešlo více nepříznivých faktorů, a nepostačily by tak standardní nástroje k udržení výkonové rovnováhy. Například letní období je z pohledu spotřeby a slunečního svitu obecně lépe predikovatelné než Velikonoce s klouzavým datem svátků. Nerovnováhu mezi výrobou a spotřebou lze tedy zvládnout pomocí standardních nástrojů, případně rezerv ze zahraničí,“ uvedl Hrabal.

Do sítě však přibývá stále více obnovitelných zdrojů a v létě bude výroba z fotovoltaik o dost vyšší než nyní, proto mohou být podobné situace s nutností odpojení od sítě stále běžnější. Není to navíc úplně zadarmo, protože provozovatelé fotovoltaik mají nárok na kompenzace. A o to se musí starat primárně obchodníci s energiemi.

Dodavatel běžně odhaduje spotřebu odběratelů a snaží se o co nejmenší odchylky. V opačném případě platí provozovateli elektrárny právě cenu za odchylku, tedy za rozdíl mezi nasmlouvanou a reálnou spotřebou elektřiny ze sítě. A podle odhadů expertů budou s rozvojem zelené tranzice ceny za odchylky stále větší. To pak může dopadnout i na ceny konečných odběratelů z řad podniků a domácností, kterým se vyšší ceny za odchylky propíšou do plateb za elektřinu v rámci regulované, tedy distribuční složky.

Nemáme kam ukládat

Pokud se mají zelené zdroje dále rozvíjet, je nutný také rozvoj principu akumulace vyrobené energie, který u nás nyní nefunguje. O tom mluví i šéf ČEPS Martin Durčák. Provozovatel soustavy se v nedávno vydaném Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační sítě ČR do roku 2040 zabývá mimo jiné i několika různě rychlými dekarbonizačními scénáři.

„Ve zprávě počítáme i to, jestli splníme emisní cíle. Do rovnice vkládáme poměrně vysoké objemy OZE a zjišťujeme, kde je práh citlivosti, pod nímž ještě obnovitelné zdroje dávají smysl a bude pro ně použití, a kdy se už dostáváme za hranu, protože ještě nebudou k dispozici nové, například vodíkové nebo bateriové technologie, do kterých by se zelená energie dala ukládat. A dokud ty technologie nebudou, musely by se zřejmě obnovitelné, tedy nepredikovatelné zdroje vypínat nebo omezovat,“ říká Durčák v obsáhlém rozhovoru v Týdeníku Echo.

Šéf ČEPS mluví také o tom, že problém s výrobou a spotřebou energie je dán takzvaným slunečním klíčem. „Klíč zohledňuje banální pravdu, že my nespotřebováváme každou hodinu stejné množství energie, ale že víc spotřebováváme v zimě, víc v pracovních dnech než o víkendu. Spotřeba je korigována dnem v týdnu a ročním obdobím. Jsou období, kdy Česká republika i v dekarbonizačním scénáři může být přebytková – typicky o letním víkendu – a kdy naopak bude vysoce nedostatková. Pak se problém kumuluje,“ uvedl Durčák.

Počet instalací fotovoltaických elektráren u nás loni prudce vzrostl. Bylo zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawattu, což je meziroční nárůst o 366 procent. Vysoká poptávka pokračuje i letos.