Česko má od konce minulého roku novou nejvyšší dřevostavbu – v porovnání se zahraniční produkcí to sice vůbec žádný čahoun není, pro nás s naší zastaralou legislativou, brzdící rozvoj moderních staveb ze dřeva, je to však i tak důležitý impulz a příslib nové éry stavebnictví.

Zasaď semínko

Abyste si novopečeného rekordmana mohli prohlédnout na vlastní oči, musíte se vypravit až na jihovýchodní okraj republiky. Právě tam, přes kopec od slovenských hranic, se na Zlínsku rozkládá pětapůltisícové městečko Brumov-Bylnice, kde sídlí úspěšná firma Kloboucká lesní, kterou od píky vybudoval rodák z Valašska Vojtěch Dorňák. Nová budova, která výraznou siluetou sebevědomě dominuje svému okolí, dokládá tržní sílu třímiliardové firmy, současně je tím nejlepším důkazem kvality jejích výrobků i hodnot.

Vypracováním architektonického návrhu pověřil Vojtěch Dorňák známé liberecké studio Mjölk, které má zatím na kontě menší realizace, zato se může pochlubit slušnými zkušenostmi s dřevěnými konstrukcemi, což bylo ve výsledku nejdůležitější (ateliér pod vedením Jana Macha a Jana Vondráka proslul zejména nekonvenčními rozhlednami). Vzhledem k zaměření investora, který má pod palcem všechny fáze dřevařského a lesnického průmyslu od sázení semínek stromů po hoblovaná prkna nebo lepené hranoly, se konstrukční řešení plánované budovy doslova samo nabízelo od samého začátku. A kdo navíc zná návrhy z dílny Mjölku, mohl vytušit, že dřevostavba to nebude jen tak ledajaká.

Nezvykle samozřejmě

Architekti dali stavbě v principu archetypální tvar hodný jejího regionu – jde o budovu s obdélníkovým půdorysem a šikmou střechou. To, co však nakonec stavbě zajišťuje originalitu a určitou velkolepost, jsou proporce. Budova pouze s dvěma patry kanceláří a dalšího zázemí a otevřeným prostorem podkroví totiž na délce šestapadesáti metrů šplhá do osmnáctimetrové výšky. Právě rozlehlé a zdánlivě nevyužité podkroví by někdo mohl brát jako zbytnou rozmařilost, v kontextu tvorby studia Mjölk jde ale o další architektonický fórek, kdy se vytváří nový typ prostoru, který nemá pouze jeden způsob využívání. Zatím se tu plánují pořádat firemní, ale i kulturní akce pro místní. Za zmínku stojí také střešní krytina – ze severu strmou střechu pokrývají transparentní panely, opačná strana disponuje jakýmisi fotovoltaickými šindeli, plně uspokojujícími energetickou spotřebu firemního sídla. Dešťová voda je odváděna do bazénků po obvodu budovy, tu v létě ochlazuje a vytváří příjemné mikroklima – to má ještě podpořit zamýšlený veřejný park s biotopem hned za dřevostavbou.

Samotnou konstrukci navrhli architekti jako těžký dřevěný skelet z lepených BSH profilů (s betonovým jádrem a ocelovým ztužením), který díky své modularitě umožňuje flexibilní uzpůsobování vnitřních dispozic podle potřeb, což se hodí i s ohledem na skutečnost, že odvětví, ve kterém firma působí, se rychle mění. Konstrukce mohla být navíc vyrobena výhradně z lokálního materiálu (beskydského smrku), zpracovávaného poblíž.

Jak efektivně stavět ze dřeva nejen nízkopodlažní stavby, ale také vysoké obytné, kancelářské a kulturní stavby, se řeší všude na světě. Až v posledních pár letech se však podařilo zrealizovat výškové dřevěné stavby, které hravě dosahují dvaceti pater. Dřevěné mrakodrapy mají třeba v Německu, Norsku i Rakousku, ve Francii nedávno postavili celou čtvrť vybudovanou ze tří čtvrtin právě ze dřeva. Pozornost ke dřevu coby stavebnímu materiálu se stáčí jak z důvodů šetrnosti k životnímu prostředí, tak i efektivitě výstavby díky jednoduché prefabrikaci, recyklaci a dostupnosti. Díky moderním technologiím už totiž nemusíme mít obavy z vysoké hořlavosti či obecně odolnosti tohoto obnovitelného materiálu. Česká legislativa však stále umožňuje stavět maximálně čtyřpodlažní dřevostavby. Trend je nicméně už tak silný, že je jasné, že další velké dřevostavby budeme stále častěji vídat také u nás.