JEDNOTNÝ TRH EU

EU má analýzu, proč zaostává. „Jednotný trh selhává,“ řekl expremiér Letta

JEDNOTNÝ TRH EU
EU má analýzu, proč zaostává. „Jednotný trh selhává,“ řekl expremiér Letta

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Tváří v tvář Spojeným státům a Číně stále více zaostáváme. Evropský jednotný trh selhává. Takové jsou závěry zprávy, kterou dostal za úkol vypracovat bývalý italský premiér Enrico Letta. Podle něj Evropa ztrácí konkurenceschopnost především kvůli neschopnosti inovovat a investovat. Také ale tvrdí, že chybí větší integrace, například v oblasti finančních trhů či energetiky. Národní suverenita je zde „velký problém“, ve skutečnosti máme 27 trhů, proto jsme tak malí, říká Letta v rozhovoru pro server France 24.

Evropský jednotný trh má už přes třicet let zaručovat volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Letta dostal za úkol přijít s návrhy reforem trhu, aby fungoval lépe a obstál v konkurenci velkých světových ekonomik. Nejen on upozorňuje na to, že ve skutečnosti ale unijní trh není vůbec jednotný, což nejvíc ovlivňují různé národní bariéry a také velké dotace, které si však mohou dovolit jen největší ekonomiky, například Francie a Německo. Pokud se totiž ze státní pomoci stane pravidlo, a ne pouze výjimka, je jednotný trh mrtvý, tvrdí Letta.

Podle někdejšího italského předsedy vlády by měla k čtyřem zakládajícím svobodám jednotného trhu přibýt ještě pátá, která by byla zaměřená na posílení výzkumu, inovací a vzdělávání.

„Nedostatek inovací je jedním z důvodů, proč zaostáváme za USA a jinými částmi světa. Potřebujeme zvýšit investice do inovací a podpořit kruhový pohyb výzkumných pracovníků a vědců v Evropě. Nejen z východu na západ a z jihu na sever, jako je tomu dnes. V zavádění velkých změn na evropské úrovni musíme být velmi rychlí. Pokračující setrvačnost znamená pro Evropu zrychlující pokles,“ naléhá Letta.

Za nejdůležitější sektory, u nichž je nutná větší integrace, pokládá energetiku, telekomunikace a finance. „To jsou hlavní sektory z hlediska konkurenceschopnosti. A Evropa nyní zaostává, protože v nich větší integrace chybí. Ve skutečnosti tu máme 27 trhů a jsme příliš malí na to, abychom mohli konkurovat Číňanům a Američanům,“ domnívá se Letta.

Zároveň ale připouští, že politické překážky pro větší integraci ve zmíněných třech oblastech jsou velmi velké. „Především kvůli myšlence národní suverenity, kterou chce každý stát bránit. Ve skutečnosti ale musíme mít v těchto tématech evropskou suverenitu, protože to je jediný způsob, jak být ekonomicky zabezpečeni,“ myslí si Letta a navrhuje proto spustit Unii úspor a investic, aby EU mohla financovat svou digitální a zelenou transformaci.

Podle oficiálních odhadů by Evropa potřebovala ode dneška do roku 2030 každoroční investice do ekonomiky ve výši 650 miliard eur a od roku 2040 dokonce 800 miliard eur. Otevřela se proto otázka i dalšího, historicky druhého společného zadlužení. Tedy další vydání dluhopisů, za které by ručily a splácely je všechny členské unijní státy, stejně jako k tomu došlo v roce 2021. Psali jsme o tom například zde.

 

 

mal

6. května 2024