Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) tvrdil, že pro Česko platí v tzv. migračním paktu výjimka. Podle paktu schváleného Evropským parlamentem musí členské státy buď přijmout migranty, nebo odvést peníze do společného fondu. Podle Rakušana Česko přijalo velké množství uprchlíků z Ukrajiny, proto se ho platby netýkají. Žádná doslovná výjimka pro Česko ale zřejmě neexistuje, což tvrdí politici z několika stran. Rakušan ale na její existenci trvá. Podle svých slov na síti X vše vysvětlí ve čtvrtek na mimořádné schůzi Sněmovny. Tomu, co lze vyčíst z migračního paktu, se podrobně věnuje analýza migračního paktu od Daniela Kaisera v aktuálním vydání Týdeníku Echo.

Rakušan předběžně souhlasil s novými migračními a azylovými pravidly EU, které zavádí tzv. povinnou solidaritu. Na konečné podobě migračního a azylového paktu se vyjednávači Evropského parlamentu, španělského předsednictví a Evropské komise dohodli loni v prosinci. Česko se ale pak dohodlo, že výslednou podobu migračního paktu nepodpoří a zdrží se hlasování. Rakušan tvrdil, že pakt snižuje možnost efektivně bránit nelegální migraci na vnější hranici Evropské unie.

Unijní státy mají podle Evropským parlamentem schváleného paktu možnost v rámci povinné solidarity buď přijmout uprchlíky, odvést peníze do společného fondu, a pomoct tak státům zasaženým nelegální migrací, nebo pomoci s ostrahou vnější hranice EU a s hraniční procedurou, což Česko preferuje.

Už dříve ale Rakušan veřejnost uklidňoval, že Česko nebude muset alespoň ze začátku žádné uprchlíky povinně přijímat, ani platit do společného fondu, protože přijalo velké množství uprchlíků ukrajinských, kterých je nyní na našem území přes 300 tisíc.

Už před nedávnem se proti existenci výjimky pro Česko vymezil europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). „To je samozřejmě hloupost. Ptali jsme se na to eurokomisařky Ylvy Johansson a ta nám řekla, že se tam ukrajinští uprchlíci rozhodně nezapočítávají. Kritika pana ministra je namístě,“ vyjádřil se Kolaja v předvolební debatě na CNN Prima News.

Také lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský tvrdí, že výjimka neexistuje. Pro její platnost je totiž nutné splnit více faktorů a přijetí většího počtu Ukrajinců nestačí.

K paktu se vyjádřil také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který uvedl, že se nesmíří se lží od předních politiků. „Našel jsem si čas a nastudoval jsem si migrační pakt. Není pochyb, žádná mandatorní výjimka pro ČR tam není. Nechci to lacině kritizovat, možná nešlo dojednat nic lepšího. Možná je tenhle kompromis lepší než nic. Nesmířím se ale s tím, že nám o tom naši přední politici lžou. To nesmíte dělat, pánové (Vít Rakušan a Petr Fiala, pozn red.). Pak vám totiž lidé nebudou věřit ani tehdy, když budete mít tisíckrát pravdu,“ napsal na sociální síti.

Našel jsem si čas a nastudoval jsem si “migrační pakt”. Není pochyb, žádná mandatorní výjimka pro ČR tam není.
Nechci to lacině kritizovat, možná nešlo dojednat nic lepšího. Možná je tenhle kompromis lepší než nic.
Nesmířím se ale s tím, že nám o tom naši přední politici lžou. To…

— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) April 17, 2024

Na pozdvižení kvůli neexistující výjimky pro Česko reagoval Rakušan ve středu v podvečer. "Výjimka pro státy nadměrně zatížené migrací v migračním paktu je, a to v článcích 9, odst. 3 xv, 11 a 61. Je určena například pro státy, které mají dnes na svém území veliký počet ukrajinských uprchlíků, jako jsou Česko, Polsko nebo Pobaltí," uvedl Rakušan. Podle něj ovládl debatu o migraci populismus, spojuje si ho se strachem politiků o znovuzvolení do Evropského parlamentu.

Výjimka pro státy nadměrně zatížené migrací v migračním paktu je, a to v článcích 9, odst. 3 xv, 11 a 61. Je určena například pro státy, které mají dnes na svém území veliký počet ukrajinských uprchlíků, jako jsou Česko, Polsko nebo Pobaltí.

Debatu o migračním paktu ale bohužel…

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) April 17, 2024

Nařízení o řízení azylu a migrace odmítlo minulý týden při hlasování v europarlamentu patnáct českých europoslanců z ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a ANO. Pro hlasoval Luděk Niedermayer (TOP 09) a poslankyně Radka Maxová (zvolená za ANO, nyní za SOCDEM). Migrační pakt následně pokračuje do Rady EU, kde ho musí schválit členské státy kvalifikovanou většinou.