Do závěrečného komuniké probíhajícího summitu NATO ve Washingtonu by se podle New York Times měla dostat i formulace o „nezvratnosti členství“ Ukrajiny v NATO. Tuto formulaci podpořil i český prezident Petr Pavel či finský prezident Alexander Stubb. Komuniké však budou muset na závěr jednání schválit všechny státy NATO, současný dokument se tak může změnit. Na summitu se jednalo i o letounech F-16 pro Ukrajinu či posílení obranného průmyslu a obranyschopnosti jednotlivých členů vojenského paktu. Ve Washingtonu už vystoupil i český prezident Petr Pavel.

Pavel dnes při příchodu na jednání označil dodávku systémů protivzdušné obrany Ukrajině za zásadní. V debatě na diskusním fóru provázejícím summit český prezident poznamenal, že Ukrajina nedostávala zpočátku veškeré prostředky potřebné pro úspěšnou obranu před Ruskem, což ji stálo mnoho životů i část území. Nyní se podle prezidenta spojenci snaží Ukrajincům dát vše pro obranu jejich území a pro zamezení dalšího ruského postupu.

Do závěrů summitu by se podle Pavla mělo dostat, že Rusko je nejnaléhavější bezpečnostní výzvou a že Ukrajinu je potřeba podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Zároveň by do komuniké mělo být zahrnuto, že proces vstupu Ukrajiny do NATO je nezvratný, míní český státník.

Také finský prezident Alexander Stubb novinářům ve Washingtonu dnes řekl, že je důležité Rusku vyslat jasný vzkaz, „že cesta ke členství Ukrajiny (v alianci) je nyní nezvratná“. Význam alianční podpory pro Ukrajince zdůraznil mimo jiné také německý kancléř Olaf Scholz.

Pavel Ocenil také oznámení, že Spojené státy a další spojenci poskytnou Ukrajině další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Podle Pavla je posílení ukrajinské protivzdušné obrany stěžejní.

Ukrajina a její další podpora je stěžejním tématem summitu. NATO by podle Stoltenberga mělo dohlížet na výcvik ukrajinských ozbrojených sil, přičemž koordinace pomoci Ukrajině bude nově zajišťovat velitelství na americké vojenské základně ve Wiesbadenu s „logistickými uzly“ i v zemích východního křídla NATO. Očekává se, že v celé alianci bude do koordinačních aktivit zapojeno téměř 700 lidí z NATO a partnerských zemí. Psali jsme o tom zde.

Aliance by se podle svého šéfa měla také shodnout na dlouhodobém závazku pomoci určené Ukrajincům. Ze strany Ruska teď podle Stoltenberga nehrozí bezprostřední vojenské ohrožení jakékoli země NATO, protože Rusko veškeré prostředky soustředí na Ukrajinu.

Zástupci členských zemí se na začátku července dohodli, že NATO příští rok poskytne Ukrajině vojenskou pomoc za 40 miliard eur (přes bilion korun). Nenašli ale shodu ohledně plánu poskytovat i v dalších letech minimálně stejně vysokou pomoc zemi, která už třetím rokem čelí ruské agresi.

Stoltenberg se také vyjádřil k americkým prezidentským volbám, které proběhnou v listopadu. Podle šéfa NATO lze očekávat, že USA zůstanou silnými spojenci v alianci, bez ohledu na to, jak volby dopadnou. Současný americký prezident Joe Biden na úvod summitu přednesl projev v Mellon Auditorium, kde před 75 lety NATO vzniklo.

Všichni podle něj ví, že se Putin na Ukrajině nezastaví. „Ale nenechte se mýlit, Ukrajina může a zastaví Putina, zejména s naší plnou, kolektivní podporou. A naši plnou podporu má,“ uvedl za potlesku zaplněného sálu.

Na konci ceremoniálu Biden předal Stoltenbergovi nejvyšší americké civilní vyznamenání – Prezidentskou medaili svobody jako uznání za jeho desetiletou službu v čele Aliance.

Zelenskyj poděkoval za F-16

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil přesvědčení, že se dnes rozhodne o dalších dodávkách stíhacích letounů F-16 Ukrajině a zároveň poděkoval za nynější dodávky těchto strojů. Vyjádřil se tak poté, co americký ministr zahraničí Antony Blinken potvrdil, že letouny F-16 jsou na cestě na Ukrajinu z Norska a Nizozemska a že se již od letošního léta objeví na ukrajinském nebi. Letouny F-16 podle něj budou létat nad Ukrajinou už od tohoto léta.

V nadcházejících dvou dnech bude podle Blinkena představen „neuvěřitelně silný balíček pro Ukrajinu“, který vytvoří jasnou a pevnou cestu k ukrajinskému členství v NATO, píše Reuters.

„Jsem vděčný Spojeným státům, Dánsku a Nizozemsku za to, že podnikly praktické kroky k dosažení cíle všech Ukrajinců: posílení ukrajinského letectva letouny F-16,“ uvedl Zelenskyj na síti X. „Jsem vděčný Belgii a Norsku za jejich závazek poskytnout nám své stíhačky F-16. Je to jasný signál, že schopnost Ruska terorizovat ukrajinský lid, města a obce se bude nadále snižovat,“ dodal.

Aliance řeší i další investice do vlastní obrany

Na summitu však také zaznělo, že je důležité nadále věnovat pozornost vlastnímu posilování NATO. Prezident Biden ve svém projevu také připomněl, že v roce 2020 jen 9 zemí splňovalo alianční závazek na 2 % HDP věnovaných na obranu. Čtyři roky na to se jedná o 23 zemí. „To je úžasný progres,“ uvedl Biden. O významu investic do obrany mluvil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Není možné zajistit silnou obranu bez silného obranného průmyslu,“ uvedl Stoltenberg. Podle něj konflikt na Ukrajině ukázal, že kapacity západního obranného průmyslu jsou příliš malé a nejsou připraveny na dlouhodobý konvenční konflikt. Připomněl také problémy, při společných cvičeních v souvislosti s válkou na Ukrajině, které odhalily například, že munice do houfnic Německa a Nizozemska nejsou kompatibilní, přestože obě země používají munici ráže 155 mm.

Právě v minulých dnech ve Washingtonu alianční agentura NSPA podepsala dohodu na společný nákup raket Stinger v hodnotě 700 milionů dolarů. Těžit z tohoto kontraktu mají Německo, Itálie a Nizozemsko, které značnou část těchto raket poslaly ze svých skladů na Ukrajinu.