Rok před sněmovními volbami se premiér Petr Fiala (a celá jeho ODS) podle všeho rozhodl sázet na Green Deal a jeho zmírnění. Premiér napsal komentář o tom, jak se „Evropa musí probudit, jinak končí“, jak se musí podpořit české firmy a že jeho vláda celou dobu klimatickou politiku Bruselu mírnila. Není tomu tak, což dokazují i výroky některých členů ODS. Stejně tak současná vláda nemůže tvrdit, že ulehčila podnikatelům. Byla to ona, kdo jim zvýšil daně, zavedl mimořádnou daň a snažil se prosadit nesmyslné změny u flexibilních úvazků.

V roce 2021, ještě před vyhranými sněmovními volbami, Fiala tvrdil, že Green Deal je realita. „Nemá už smysl spekulovat nad tím, jak by to mohlo být jinak. Teď musíme využít příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, obnovitelných zdrojů a cirkulárního hospodářství modernizovat českou ekonomiku a zvýšit kvalitu života,“ prohlašoval tehdy premiér.

Teď najednou Fiala (a s ním většina vlády) otočil. Všiml si například, že „Draghiho zpráva není veselé čtení. Evropská produktivita neustále zpomaluje. Máme patologický sklon k byrokracii. Každý rok vytvoříme násobně víc regulací než USA. Všechno nám trvá dlouho, takže nedokážeme držet krok s vývojem na trhu.“ A chválí se za to, co proti tomu jeho vláda udělala.

„Podařilo se nám zatím prosadit několik klíčových změn, které zlepšují naše ekonomické vyhlídky a pozici našich firem: Prosadili jsme jadernou energetiku do tzv. taxonomie, abychom mohli stavět nové jaderné elektrárny. Dosáhli jsme změn v emisní normě Euro 7, která v původní podobě dramaticky ohrožovala náš automobilový průmysl. Změnit se toho musí ale mnohem víc. Je potřeba se zaměřit na odložení systému emisních povolenek (ETS2). Během českého předsednictví jsme prosadili, aby se start nového systému o rok posunul, pokud budeme nadále čelit vysokým cenám energií. Věřím, že tato podmínka platí – ceny energií v EU jsou dnes mnohem vyšší než v jiných srovnatelných regionech,“ tvrdí teď Fiala.

A šel by prý ještě dál. Ptá se, zda celý systém povolenek vůbec dává smysl a že by se měl přehodnotit. V takovém případě je nepochopitelné, proč Česko loni rozšíření emisních povolenek na vytápění a osobní dopravu odkývalo. Můžeme to vysvětlit výroky Marka Bendy (ODS).

Uteklo nám to

Ten sice tvrdí, že to není tak, že v EU všechno odkývají, ale zároveň říká, že odkývali pár blbostí. „Není to tak, že my všechno odkýváme. Ano, odkývali jsme některé blbosti za našeho předsednictví, a odkývali jsme je v podstatě z nepozornosti,“ uvedl Benda v nedávném rozhovoru pro Echo s odkazem na rozšíření emisních povolenek na topení a pohonné hmoty. Podle Bendy toho bylo moc a uteklo jim to.

„Ono když se ve stejné době musíte zabývat ukrajinskou krizí, cenami energií, dramatickou inflací, některé věci vám protečou mezi prsty. Dneska nás to může jenom mrzet a můžeme se je pokusit ještě posunout. Zrovna ETS 2 by posun potřebovalo, sám nevím, jak se budou tvářit běžní Francouzi a Němci, až se jim začne zdražovat lokální vytápění a jízda autem. Ano, uznávám, že podle složení druhé Evropské komise Ursuly von der Leyenové to na posun nevypadá. Musely by se zvednout národní státy. Ale to bych nevylučoval vzhledem k tomu, že ETS 2 začíná platit roku 2027, takže zatím je to pro řadu lidí za obzorem. Oni ještě přicházející zdražení nevidí,“ tvrdí Benda a dodává, že „ODS přitvrdí“ a bude se v klimatické politice EU více stavět na zadní.

Směrnice týkající se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu, plyn a další paliva, tedy jejich cílené zdražování, vychází z evropského balíčku zelených opatření Fit for 55. Hlavní jednání o nich se vedla až za vlády Petra Fialy, ačkoli v počátku v roce 2019 evropský klimatický Green Deal odsouhlasil ještě Andrej Babiš. K finálnímu schválení závazné směrnice o rozšíření systému povolenek došlo v dubnu loňského roku na Radě EU, kde jsme proti tomu nijak nevystupovali.

Zdražení paliv se vládě špatně přiznává. Proto se rozhodla implementovat, tedy převést směrnici do české legislativy postupně, a to tak, že zdražování u koncových spotřebitelů, prakticky přehodila na další volební období.

Ve sněmovně ležely dvě verze zákona vycházejícího z unijní směrnice. Podle ní má první krok k výběru povolenek nastat už v příštím roce, kdy by měl být zaveden monitoring. Tedy monitoring ze stran prodejců paliv, kteří budou mít povinnost nahlašovat prodané objemy. Má jít o sběr dat kvůli tomu, aby bylo jasnější, kolik povolenek bude od roku 2027 potřeba.

Výbor pro životní prostředí tedy nakonec schválil tu verzi zákona, která splní jen nutné minimum, tedy onen monitoring prodeje, a to nejhorší, tedy vyřazování povolenek, což znamená jejich nákup a zpoplatnění, tedy samotné převedení nákladů na povolenky na spotřebitele, začne platit až později. Znamená to tedy přehození plné implementace směrnice až na další volební období. Úplnou absurditu z celé věci udělaly následně výroky ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) o tom, že boj proti Green Dealu a zeleným opatření je v ruském zájmu.

„Zdražování pohonných hmot samozřejmě přijde, jestli to bude o dvě koruny, tři koruny, o pět či o deset, to já teď nevím. O třicet to nebude. Chci říct, že cílem těchto opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné, abychom také nedávali vydělat Rusku, které je největším producentem fosilních paliv, na nichž jsme dlouhodobě byli závislí a teď se toho pomalu a těžko zbavujeme,“ uvedl v září Dvořák.

Fiala také najednou prohlašuje, že musíme podpořit firmy. „Naše firmy obtížně soupeří s čínskými nebo americkými konkurenty. Musíme je podpořit,“ tvrdí. Je nutné zmínit, že to byla jeho vláda, která zvedla daň z příjmu právnických osob, zavedla mimořádnou daň windfall tax a pokusila se prosazovat nesmyslné změny u dohod o provedení práce. Stejně tak firmám od letošního roku masivně zdražily energie vlivem růstu regulované složky. Z rozhodnutí energetického regulátora se ceny meziročně zvedly o více než 105 procent u odběratelů na hladině vysokého napětí a o více než 190 procent na hladině velmi vysokého napětí. To opět není nic jiného než cena, která se platí za dekarbonizaci, tedy unijní cíl.

Velkou část cenového nárůstu způsobily příspěvky na podporované zelené zdroje. A firmám hrozilo, že od příštího ledna se jim platba za zelené zdroje ještě zvýší. Stále totiž není znám plán, jak chce vláda srazit objem dotace, když v návrhu rozpočtu na příští rok schválila výdaj ve výši jen 8 a půl miliardy. S tím, že od začátku věděla, že je potřeba dalších až 22 miliard, jak upozorňovalo ministerstvo průmyslu. Více píšeme zde. O stanovení prostředků státního rozpočtu na podporované zdroje by měla vláda jednat ve středu.