Rusko musí posunout hranice, na kterých pro něj hrozí nebezpečí, co nejdále, i kdyby to bylo až k Polsku. V pátek to na telegramu napsal bývalý ruský prezident a současný místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

Na první výročí ruského vpádu na Ukrajinu uvedl, že „si vezmeme zpět svá území a ochráníme svůj lid, který trpěl během genocidy a ostřelování“. Ochrana ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny byla před rokem jednou ze záminek, proč Moskva invazi do sousední země zahájila.

Podle Medveděva by jednání s ukrajinským vedením byla obtížná, protože o Ukrajině nebude rozhodovat „nějaký (prezident Volodymyr) Zelenskyj, pokud bude ještě naživu, nebo jeho klika. Rozhodovat budou za oceánem ti, kteří mají ve svých rukou dodávky zbraní Kyjevu a posílání peněz na podporu zbytků ukrajinské ekonomiky“. Otevřený konflikt zakončí „nějaká smlouva bez zásadních dohod o skutečných hranicích“, uvedl Medveděv. Varoval, že potom se může stát, že „noví krvaví hoši, kteří si říkají legální ukrajinská vláda, znovu vyprovokují globální konflikt“. Proto je podle Medveděva tak důležité dosáhnout všech cílů speciální vojenské operace, jak Moskva invazi do sousední země nazývá. Rusko musí „odsunout hranici ohrožení co nejdále, i kdyby to měla být hranice Polska“.

Rusko útokem na Ukrajinu z loňského 24. února rozpoutalo nejhorší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si podle odhadů vyžádal desetitisíce obětí na obou stranách a vyhnal miliony lidí z jejich domovů. Ruské vedení tvrdí, že jeho cílem je kromě „osvobození ruskojazyčného obyvatelstva“ také „denacifikace“ a „demilitarizace“ Ukrajiny. Kyjev a jeho spojenci označují ruskou invazi za nevyprovokovanou a neopodstatněnou a v naprostém rozporu s mezinárodním právem.