Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, možná už probíhá regionální válka na Blízkém východě. Americká vláda o víkendu varovala, že konflikt může vypuknout každým okamžikem. Írán těžce nese izraelský atentát na politického šéfa teroristického hnutí Hamás Ismáíla Haníju. Ten vyletěl do povětří, když byl na návštěvě Teheránu při příležitosti inaugurace nového íránského prezidenta. Pro režim je obzvláště trapné, že zahynul v ostře hlídaném komplexu Islámských revolučních gard. Írán je navíc hlavním sponzorem Hamásu, využívá ho ve své válce proti židovskému státu. Teherán proto slibuje tvrdou pomstu.

Na druhé straně tvrdá slova patří do tradičního íránského arzenálu, konkrétní kroky již méně. Celá záležitost může vyšumět. Není vyloučeno, že další kolo konfrontace bylo znovu odloženo.

Válka ale ani tak nemusí být daleko. Izrael má dlouhodobý pocit obklíčení íránskými spojenci. Mezi ně se počítá Hamás v Gaze, Hizballáh v Libanonu, Asadův režim v Sýrii a Húsíové v Jemenu. Po vpádu hord Hamásu a masakru 7. října 2023 Jeruzalém dospěl k názoru, že tento stav nemůže dále tolerovat. Íránská vojenská zařízení v Sýrii Izrael pravidelně bombarduje. Húsíové také dostali nedávno lekci poté, co jejich raketa zasáhla Tel Aviv. Hamás pomalu spěje k zániku. Největším nebezpečím je momentálně Hizballáh. Ten raketami v solidaritě s Gazou ostřeluje severní Izrael, asi 60 tisíc lidí bylo kvůli tomu evakuováno. Pro Izrael je nepřijatelné, aby část jeho území byla dlouhodobě neobyvatelná. Navíc jedna z raket si vyžádala životy 12 dětí, což v Izraeli jen podnítilo odhodlání s tím něco udělat. Cílem je donutit Hizballáh vyklidit jižní Libanon a tím mu zabránit v raketové palbě. Zároveň je Hizballáh mnohem působivější nepřítel než Hamás, prý disponuje 100 tisíci bojovníků a arzenálem 150 tisíc raket.

Zabití Haníji, ale i vojenského velitele Hizballáhu Fuáda Šukra je pokusem Izraele ukázat svou sílu a odradit Hizballáh i Írán od rázných akcí. Ukazuje, že může své nepřátele dopadnout kdekoli na světě. Je to ale i signál, že se konfrontace nebojí.

Pokud k regionální válce opravdu dojde, jak zareagují ostatní hráči v regionu? Klíčová bude role Spojených států. Přes veškerou kritiku směřující od Bidenovy administrativy směrem k vládě Benjamina Netanjahua jsou USA rozhodnuty v případě nouze Izrael podpořit. Do oblasti posílají lodě schopné sestřelovat rakety, letku stíhaček a čtyři tisíce mariňáků.

Turecko naopak vyhrožuje přímým zapojením do války proti Izraeli. „Musíme být velmi silní, aby Izrael nemohl dělat Palestině takové směšné věci. Stejně jako jsme vstoupili do Karabachu, stejně jako jsme vstoupili do Libye, můžeme něco podobného udělat i jim,“ prohlásil turecký prezident. Narážel na podporu Ázerbájdžánu proti Arménii a jedné ze stran libyjské občanské války. V obou případech ale šlo o vyslání hlavně poradců a operátorů dronů. Je-li to model, velké zapojení Turecka nelze očekávat. Pokud vůbec nějaké. Není to poprvé, co se Erdoğan takto tvrdě vyjadřuje. V březnu sliboval, že „pošle Netanjahua za Alláhem“. Spíše je to vyjádření pro domácí publikum. Erdoğanova moc se opírá o fundamentalističtěji naladěnou část turecké společnosti. Nebude náhodou, že Erdoğan své výhrůžky prohlásil před spolustraníky. A i kdyby se k něčemu chystal, narazí na odpor Spojených států. Ty by jen nerady viděly válku mezi svými spojenci. Také mají na Erdoğana jisté páky, jako je třeba dodávka 40 stíhaček F-16, po nichž Erdoğan touží.

Zajímavá bude reakce Saúdské Arábie. Ta nesnáší Írán, považuje ho za svého úhlavního nepřítele. Oficiální vztahy s Izraelem neudržuje, neoficiálně jsou velmi dobré. Rijád dává najevo, že ho nějací Palestinci nezajímají, víc stojí o koordinaci s Izraelem ve snaze zabránit íránskému nástupu. Při poslední eskalaci v dubnu, když Teherán vypálil na Izrael asi 300 raket a dronů, se Saúdové dokonce zapojili do jejich sestřelování. Írán již arabské země varoval, že pokud se znovu zapojí do obrany Izraele, stanou se potenciálním cílem útoku i ony.

Klišé o sudu střelného prachu je sice notně otřepané, ale v těchto týdnech sedí na Blízký východ dokonale.