Na jedné straně úleva pro zaměstnance, na druhé miliardové náklady pro firmy. Změny karenční doby pro vyplácení nemocenské budí vždy rozruch, zatímco její zavedení kvitují zaměstnavatelé, kteří v něm vidí nástroj k potírání „simulantů“ a zneužívání nemocenské, odboráři její možný návrat naopak tvrdě kritizují jako trest pro nemocné. Podle Hospodářské komory patří návrat karenční doby u podnikatelů mezi nejžádanější změnu. Podobně to pak vidí i NERV, který však vidí potenciál ušetřené náklady přesměrovat do státního rozpočtu.

Karenční doba bez náhrady výdělku v prvních třech dnech nemoci se v Česku zavedla v roce 2008. Minulá Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ji od července 2019 zrušila. Zaměstnavatelé začali znovu od prvního dne nemoci poskytovat nemocným pracovníkům náhradu 60 procent základu příjmu. Za to se jim snížila sazba odvodů z 25 na 24,8 procenta. Podle údajů sociální správy je systém nemocenského pojištění, z něhož se vedle nemocenské platí i mateřská, otcovská či ošetřovné, v deficitu. Výdaje loni činily 47,6 miliardy a příjmy 39,6 miliardy korun.

Ministerstvo zdravotnictví nyní sbírá data, na základě kterých by se možný efekt návratu karenční doby měl posuzovat. Po tom volá i Hospodářská komora, která jinak patří k podporovatelům návratu karenční doby. „Určitě bychom uvítali ze strany státu analýzu dopadů zrušení karenční doby a fungování systému nemocenského pojištění, která bude vycházet z faktických dat a nebude ovlivněna ideologií nebo nepodloženými domněnkami. Pokud by se vláda rozhodla přikročit k nějaké úpravě, zaměstnavatelé by uvítali, aby byla veřejnosti vysvětlena a nedocházelo ke stále se opakující situaci, kdy jedna vláda karenční dobu zruší, druhá ji opět zavede,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí komory Miroslav Beneš.

Podle dřívější analýzy Hospodářské komory vedlo zrušení karenční doby k výraznému zásahu do peněženek zaměstnavatelů. „Z analýzy vyplynulo, že po zrušení karenční doby se opět vrátila nápadně vysoká krátkodobá nemocnost, v některých krajích ještě před pandemií covid-19 vzrostla až o 36 %,“ dodal Beneš s tím, že nikdo nechce, aby zaměstnanci chodili do práce nemocní, velké množství zaměstnanců však podle komory systém zneužívá.

Podle analýzy, kterou komora provedla v roce 2020, museli podnikatelé v předchozím roce kvůli proplácení prvních tří dní nemoci zaměstnancům vyplatit o pět miliard víc. Snížení odvodů podle komory zaměstnavatelům náklady navíc zdaleka nekompenzovalo. V anketě komory mezi stovkami zaměstnavatelů pak v následujícím roce zvolily dvě třetiny podnikatelů návrat karenční doby jako nejžádanější změnu v oblasti pracovního práva.

S návrhem vrátit karenční dobu přišla na podzim i Národní ekonomická rada vlády. NERV navrhuje kvůli zmírnění zadlužování státu zavést karenční dobu jeden až tři dny. Zaměstnavatelé by měli nižší náklady, zvedlo by se jim znovu pojistné. „Součástí by byla výjimka v době pandemie, kdy je žádoucí nemotivovat k chození do práce při nemoci,“ uvedla v návrzích NERV. Podle ní karence výrazně snižuje počet krátkých nepřítomností v práci, omezuje zneužívání a lidé řeší zdravotní problémy pár dny volna.

Podle dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI po zavedení karenční doby v Česku ubylo nemocných zaměstnanců i dnů, kdy kvůli stonání lidé chyběli v práci. Větší úbytek byl u pracovníků s rutinní prací a pevnou dobou. U lidí s možností flexibilní práce se pokles projevil mnohem méně. Ministerstvo práce už dřív oznámilo, že za první rok po zrušení karence od pololetí 2019 do pololetí 2020 průměrný měsíční počet lidí na nemocenské vzrostl o 17 procent.

Podle odborářů ale není možné minulé roky srovnávat kvůli covidové pandemii. Ostře se tak proti možnému návratu karenční doby vymezují. Podle zdravotnických odborů by se zhoršila finanční situace nemocných a pracovníci by začali choroby přecházet „Karenční dobu jsme považovali za trest. Člověk má komplikace s tím, že onemocní. Ještě ho potrestáme, že mu zhoršíme finanční situaci. Snaží se pak chodit do práce z finančních důvodů, marodí pak déle. Systém to zatíží víc,“ uvedl místopředseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Lubomír Francl s tím, že přecházení chorob povede k větším výdajům na nemocenské i zhoršení zdravotního stavu zaměstnanců. „Rozpočet není možné řešit na úkor zdravotního stavu obyvatelstva,“ dodal Francl.

Tři dny nemoci opět bez mzdy? My jsme jednoznačně proti! Není dobře, když zaměstnanci přes nemoc chodí do práce a nákazu šíří dál, aby nepřišli o peníze. Pokud je člověk nemocný, má mít možnost se vyležet. Kdo údajně simuluje, má určit lékař, ne Hospodářská komora.

— Piráti (@PiratskaStrana) April 4, 2023

Jednotný postoj k možnému návratu karenční doby zatím nepanuje ani ve vládní koalici. „Tři dny nemoci opět bez mzdy? My jsme jednoznačně proti! Není dobře, když zaměstnanci přes nemoc chodí do práce a nákazu šíří dál, aby nepřišli o peníze. Pokud je člověk nemocný, má mít možnost se vyležet. Kdo údajně simuluje, má určit lékař, ne Hospodářská komora,“ ohradili se ostře například Piráti na svém Twitteru.