Ve školství má Středočeský kraj velký investiční dluh. Musíme ale více investovat i do dopravní infrastruktury, protože kdokoliv se chce dostat do Prahy, musí projet přes střední Čechy. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl lídr krajské kandidátky Spolu a místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Dále hovořil o následcích povodní, o novele rozpočtového určení daní, ale také třeba o pomalejším tempu konsolidace státního rozpočtu.

Česko má za sebou krizový víkend. Jak budete postupovat směrem k pomoci lidem, které povodně zasáhly?

Já bych chtěl využít této příležitosti a poděkovat zejména hasičům, záchranářům, policistům, vojákům, pracovníkům povodí, ale také starostům a všem dalším, kdo byli o víkendu v terénu. Ti všichni odvedli skvělou práci a zasluhují naše poděkování a uznání. Na řadě míst České republiky jsou důsledky zcela katastrofické, ať už jde o oběti na životech, což je vždy na prvním místě, ale i ty majetkové škody budou jak pro veřejný sektor, tak pro řadu občanů velmi vážné. Někteří lidé zažívají tu katastrofu podruhé v životě, což si nikdo neumíme moc představit.

Středočeský kraj byl naštěstí těm nejtvrdším dopadům ušetřen. Predikce, které jsme měli od ČHMÚ, se nakonec v průběhu času jen zlepšovaly a ty újmy jsou opravdu drobné v porovnání se situací na Moravě a ve Slezsku. Jako krajský zastupitelský klub ODS jsme přijali usnesení, že by náš kraj měl pomoci těm více zasaženým oblastem a vyčlenit z rozpočtu kraje a navázaných fondů finanční a materiální prostředky. Je to trochu komplikovanější, protože poslední zastupitelstvo už proběhlo a máme před volbami, ale ve čtvrtek ještě jedná Rada, takže to tam kolegové radní budou navrhovat.

Pomůže to uvolnit tlak na státní rozpočet? Ministr Stanjura už avizoval, že je možné, že letošní rozpočet bude třeba novelizovat…

Mezikrajská pomoc má být především rychlá, protože kdo rychle dává, dvakrát dává. Důsledky pro státní rozpočet budou velké bez ohledu na jakoukoliv pomoc mezi kraji. Rozumím tomu, že při takto velkých přírodních katastrofách může být nutné novelizovat státní rozpočet, to musí v takovém případě každý pochopit.

Je podle vás vhodné nyní pořádat volby? Je zajištěno rovné volební právo pro všechny?

Jsem přesvědčen, že nebylo moc právních cest, jak zařídit, aby volby proběhly v jiném než řádném termínu. Stát, vláda a ministerstvo vnitra garantují, že všichni občané budou moci volit. Přiznejme si, že se to týká několika málo regionů především v oblasti severní Moravy, a tam si umím představit, že bude volební místnost jinde, než se doposud počítalo, větší počet okrskových komisí bude muset chodit s přenosnými urnami přímo za lidmi v postižených místech. Bude na ně větší tlak, ale myslím si, že volby se dají i v mimořádných situacích uskutečnit. Ve Středočeském kraji podle mě žádné omezení nehrozí.

Jaká je rozpočtová situace v kraji?

Rozpočtová, respektive dluhová situace Středočeského kraje není špatná, dluhové ukazatele jsou standardní a nemáme žádný problém. Středočeskému kraji stejně jako dalším krajům pomohl poměrně výrazný příjem ze sdílených daní. Přestože ekonomika nerostla, tak celá řada starostů pozitivně hodnotí, že peněžní příjem do jejich rozpočtů byl v poslední době velmi dobrý, což samozřejmě platí i o kraji, který dnes hospodaří s padesátimiliardovým rozpočtem, což je výrazný nárůst za poslední roky.

Jak ekonomiku kraje změní nové rozpočtové určení daní?

Novela zákona o rozpočtovém určení daní je podle mě krok správným směrem a já ho jednoznačně podporuji. Středočeský kraj byl dosud v ne úplně spravedlivé pozici. Dosavadní rozpočtové určení daní nezohledňovalo to, že náš kraj má jednu z nejhustších sítí silnic druhé a třetí třídy, o které se musí starat. Příjem nebyl v souladu s tím, jaký nárůst obyvatel jsme ve středních Čechách v posledních letech zaznamenali, což má vliv i na počet středoškoláků ve školách, které kraj zřizuje. Celá řada lidí, kteří si ponechali trvalé bydliště v Praze, žije ve Středočeském kraji a využívá jeho infrastrukturu. V tomto ohledu tedy nebylo dosavadní rozdělování spravedlivě nastaveno. Já to podporuji nejen proto, že do rozpočtu přiteče více peněz, ale i proto, že se mění ta samotná metodika, která zohlední právě ty zmíněné aspekty, počet silnic, studentů a tak dále. A hlavně se ty parametry budou v budoucnu aktualizovat podle toho, kolik například kilometrů silnic přibyde. Středočeský kraj bude v budoucnu potřebovat daleko více investic do dopravní infrastruktury, škol, zdravotnictví a tato změna tomu pomůže.

Středočeský kraj je samozřejmě naprosto klíčový i pro Prahu. Jaká je tam situace v oblasti dopravy a co byste rád změnil?

Doprava je opravdu naprosto klíčové téma. Stačí si uvědomit, že kdokoliv chce přijet do Prahy a vrátit se pak domů, tak musí využít silniční síť Středočeského kraje. Tím je pak enormně zatížena a potřebuje dramatické investice, aby byl kraj rozumně průjezdný. Velkou pozornost chceme napnout nejen do silniční dopravy, ale také do železnic. Z cestování vlakem se totiž u nás v kraji stává fenomén, lidé ho využívají stále více – tím, jak roste kvalita a vybavenost vozů a samozřejmě kultura nádraží. Chceme rozšiřovat počet spojů, jakkoliv to nelze ze dne na den. Na některých tratích začínáme být na hranici kapacit železnic a pak, to je větší problém, o kterém jsem mluvil s generálním ředitelem Českých drah. České dráhy mají problém s dodávkami lokomotiv a vlakových souprav, které v minulosti objednali, protože dodavatelé nejsou schopni je dodat včas. Dnes mají ČD problém s kapacitou a kdyby jakýkoliv kraj chtěl přidávat nové spoje, tak ten vozový park to neobsáhne. Ale je samozřejmě v zájmu všech, od kraje, přes dopravce, až po stát, aby se ta železniční síť zkvalitňovala a rozšiřovala. Kohokoliv dostaneme z auta do vlaku, tak to je pro silniční dopravu úleva.

A ta silniční doprava?

Pro nás je naprosto zásadní a prioritní téma Pražského okruhu, což je na první pohled téma státní nebo pražské. Ale Středočeský kraj je odpovědný za doprovodné stavby, jde o různé propojky a přeložky silnic, které budou plnit roli obchvatů měst, které jsou dnes přetížené. Týká se to například Říčan, Úval či Brandýsa nad Labem. Pražský okruh bude moci být zkolaudován a otevřen, až budou všechny tyto části dostavěny. Takže na středních Čechách je obrovský manažerský úkol, aby zvládl ty doprovodné stavby. V jižní části Pražského okruhu jsme dál, v té severní je před námi všemi ještě kus práce.

Samozřejmě zásadní věcí, znovu i kvůli té Praze, je bydlení. Hejtmanka Pecková v pátek v rozhovoru pro Echo říkala, že v tom prstenci okolo Prahy už prakticky místo k bydlení není, především kvůli přetížené infrastruktuře. Tak jaké je řešení a jak byste to jako kraj pomáhali řešit?

Středočeský kraj má fondy a programy, jak obcím a městům s výstavbou infrastruktury pomoci. A já budu chtít, aby kraj byl partnerem měst a obcí. Nicméně může jen pomáhat, není schopen za všechny obce infrastrukturu vybudovat. Ještě chci dodat, že v silnicích nejde jen o téma z Pražského okruhu, do silnic se musí investovat po celém kraji. Co se týče populačního růstu v prstenci okolo Prahy, tak tam skutečně už moc prostoru pro další výrazný růst neexistuje a už dnes dochází ke spontánnímu posunu hledání bydlení dál od Prahy, protože ten prstenec je opravdu už saturovaný. Populační růst tam byl enormní a lidé začínají hledat bydlení i v dalších částech Středočeského kraje. Velkým lákadlem je podle developerů i demografů město Kladno, které ztratilo punc takového toho špinavého města a s trochou nadsázky může zažít něco obdobného, co pražský Karlín. Takže do Kladna, ale i do dalších měst, které jsou už dál od Prahy, budou lidé v budoucnu mířit a tím pádem je potřeba se na to už teď připravovat, budovat infrastrukturu, školy a školky… A k tomu má být nápomocný i Středočeský kraj.

Jaké nástroje k tomu může použít?

Středočeský kraj má infrastrukturní fond pro obce a města, který existuje už dlouho. To je něco, na co stojí navázat, a je otázkou, jakou tomu nadcházející rada dá ve smyslu objemu finančních prostředků prioritu. Kraj musí spolupracovat i se státem. Pomohly nám například dotační projekty na svazkové školy v prstenci kolem Prahy. Postavit školu stojí stovky milionů korun, což je jasné, že žádné město nemá. V okolí Prahy se to daří řešit díky dotacím, ale problém mají i další středočeská města a tam bude rovněž nutná finanční pomoc od státu. Kraj má v tomto pomáhat menším obcím a městům ve fázi projektové přípravy, v pořízení dokumentace, což je potřeba na začátku, aby mohla o nějaký projekt obec či město vůbec usilovat.

Jak velký problém to je pro kraje i obecně nefunkční systém stavebního řízení?

Samozřejmě je to obrovský problém. Nemám pro to omluvu, je to chyba, nemělo se to stát. Vláda, respektive ministerstvo pro místní rozvoj, má dělat všechno proto, aby se to co nejdříve rozjelo. Nechci útočit osobně a rozvíjet politické půtky, o to teď nejde. Stavebnictví tvoří významnou část naší ekonomiky, má velký podíl na tvorbě HDP a ve chvíli, kdy by se zablokovala výstavba, tak by to byla velká ekonomická a národohospodářská škoda. Nejen pro Středočeský kraj, ale pro celou republiku je to velký problém a MMR se musí snažit to co nejrychleji napravit.

Zmínil jste školství. Co by se mohlo v kraji zlepšit a jak vnímáte diskutované slučování škol? Ve Středočeském kraji se už v minulosti slučovalo…

Ve středních Čechách se v minulých letech slučovaly jednotlivé školy, které měly své potíže a velmi složitou budoucnost. Trochu jiný případ bylo slučování gymnázií v Příbrami, ale i tam se ten proces ve finále zvládnul. U nás v kraji teď nevidím moc případů, kde by nyní bylo potřeba přistoupit ke slučování. Naopak potřebujeme budovat nové kapacity středních škol. Musíme si přiznat, že chybí právě v tom prstenci okolo Prahy. Děti tam střední školy nemají. Střední školy vznikaly obecně v okresních městech a Praha-Východ a Praha-Západ nemají moc klasických měst okresního charakteru. Studenti jezdí buď do Prahy, nebo do okresního města v jiné části Středočeském kraje. Ve chvíli, kdy vybudujeme střední školu v místě bydliště, snížíme tlak na dopravu, což je jeden benefit. Zároveň tam, kde bydlí mladí lidé, skutečně stát má budovat veřejné statky typu škol. Navíc se tak snižuje tlak na školy v Praze nebo v jiných částech Středočeského kraje. Takže to budu určitě podporovat. Ale musíme se starat i o existující školy, protože tam máme velký investiční deficit. Na krajských školách je často vidět podinvestovanost. Nejde přitom jen o ty budovy, ale i o kvalitu a strukturu oborů…

Paní hejtmanka říkala, že její prioritou je postavit po volbách podobnou koalici, jako je na kraji nyní. Rozhodně prý nechce, aby se na kraj vrátilo hnutí ANO. Jak se k tomu stavíte vy?

Já si rozhodně nepřeji, aby se do vedení kraje vrátilo hnutí ANO, které je pro mě soupeř jak na celostátní, tak na krajské úrovni. Je jasné, že se budeme ANO snažit porazit. Koalice Spolu má jako jediný relevantní politický subjekt šanci ANO porazit a zabránit tomu, aby vznikla koalice ANO, SPD a Stačilo!. Byl bych nerad, aby se tyto extremistické populistické politické síly do vedení dostaly. Naději nám dávají jednak průzkumy, kterým ale tolik váhy nedávám. Ale také výsledek voleb do Evropského parlamentu, kdy koalice Spolu zaostala za hnutím ANO jen o půl procentního bodu. Já věřím, že se nám podaří i díky kampani tento drobný rozdíl smazat a zvítězit.

Pomůže vám kumulace funkce poslance a případně hejtmana?

Já jsem hned řekl, že pokud se stanu hejtmanem, tak rezignuji na pozici místopředsedy sněmovny, jakkoliv je to ústavně vyšší funkce. Já chci pracovat pro občany Středočeského kraje. Role řadového poslance může být pro hejtmana výhodou a historicky si mandát poslance mnoho hejtmanů zachovalo. Koneckonců tady budeme jednat o novele rozpočtového určení daní týkající se krajů a o dalších tématech dopadajících na kraje. Ale pokud se ukáže, že mi pozice poslance práci pro Středočeský kraj komplikuje, tak nemám problém to řešit. Ale ve sněmovně nebo i na klubu potkávám lidi, kteří jsou ve vládě. Třeba v oblasti dopravy může být nesmírně cenná spolupráce s Martinem Kupkou (ministrem dopravy – pozn. red.). Zároveň potkávám pražského primátora Bohuslava Svobodu, který je pro náš kraj jako partner klíčový. To vyčítám současnému vedení, že dostatečně nekomunikuje s vedením Prahy a městskými částmi, které se nám třeba snaží vytvářet špunty při příjezdu do Prahy. Tyto věci musí vedení kraje řešit.

Vy jste opakovaně uváděl, že nejste spokojen s tempem konsolidace státního rozpočtu a že by byly potřeba další reformy. Pan ministr Stanjura uvedl, že kromě těch rozjednaných už se žádná nová reforma do konce volebního období nestihne. Jaké reformy státu chybí?

Je rok před volbami a já pevně doufám, že vláda dokáže projednat a prosadit liberalizaci zákoníku práce a alespoň tu kompromisní podobu důchodové reformy. Pokud se to podaří, tak si myslím, že to bude další kus práce, který vláda udělala a může to prezentovat voličům jako něco, co žádná vláda před námi neměla odvahu řešit. S rychlostí konsolidace jako ekonom spokojen být nemůžu a nijak to nezastírám, rychlost bych si představoval mnohem vyšší. Už na začátku volebního období jsem říkal, že se k nižším deficitům nedostaneme, pokud neuděláme plošné škrty napříč resorty. Pro to se vláda nerozhodla a myslím si, že pak není možné najít takové úspory, aby byla konsolidace rychlejší. Tempo konsolidace by určitě mohlo být rychlejší, ale zároveň jsem rád, že trend poklesu deficitu tady je a že i poměrově vůči HDP se dostáváme v příštím roce pod tři procenta HDP. Je ale před námi ještě obrovský kus práce a bude potřeba být odvážnější než dnes.

Platí, že do té flexibilní novely zákoníku práce budete chtít přidat ty takzvané výpovědi bez udání důvodu?

Z výpovědí bez udání důvodu se udělala bouře ve sklenici vody. Je mi to z hlediska celé té novely líto, protože ta novela obsahuje celou řadu velmi důležitých liberalizačních opatření, které zliberalizují ten náš zkostnatělý a rigidní trh práce. Rigidní je podle celé řady ekonomických a mezinárodních studií. Připomínám srovnání OECD, kde jsme opravdu jednou ze zemí, která je nejvíc zaměřena na ochranu zaměstnanců v neprospěch zaměstnavatelů, což může znít fajn z pohledu zaměstnanců, ale pro trh práce ani pro ně to není ve finále dobře. Ta novela není žádná revoluce, je to několik opatření, které povedou k liberalizaci, je dobře je vysvětlovat a to téma posouvat. A je škoda, že tu diskusi překrývá debata o špatně pojmenovaném institutu výpovědí bez udání důvodu, kde ta bezdůvodnost je špatně formulovaná. Já tu debatu nechci nyní nijak více tímto způsobem rozdmýchávat.