Velvyslanci při NATO formálně schválili prodloužení funkčního období generálního tajemníka Jense Stoltenberga o další rok, do září 2024. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Severoatlantická aliance se podle ní rozhodla zůstat u zkušeného lídra v době, kdy na jejím prahu zuří válka, místo toho, aby se snažila dohodnout na jeho nástupci.

Bývalý norský premiér Stoltenberg stojí v čele obranné aliance od roku 2014. Jeho funkční období bylo v minulosti prodlouženo již třikrát.

Stoltenberg na twitteru řekl, že je rozhodnutím velvyslanců při NATO poctěn. „Transatlantické pouto mezi Evropou a Severní Amerikou zajišťuje naši svobodu a bezpečnost již téměř 75 let a v nebezpečnějším světě je naše Aliance důležitější než kdy jindy,“ uvedl. Jeho nově prodloužené funkční období formálně vyprší 1. října 2024, pokud nebude znovu obnoveno.

Americký prezident Joe Biden a jeho spojenci z NATO měli formálně jmenovat Stoltenbergova nástupce při setkání v litevském Vilniusu 11. a 12. července. Největší světová obranná aliance však rozhoduje na základě konsensu a na novém kandidátovi se nepodařilo najít shodu.

Většina zemí Severoatlantické aliance si do vedení přála jmenovat ženu, a dánská premiérka Mette Frederiksenová byla po setkání s Bidenem minulý měsíc považována za favoritku. Dalšími možnými jmény, která se objevila, ale nebyla veřejně potvrzena, byl nizozemský premiér Mark Rutte nebo britský ministr obrany Ben Wallace. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová svou kandidaturu vyloučila.

Stoltenberg je druhým nejdéle sloužícím generálním tajemníkem NATO po bývalém nizozemském ministru zahraničí Josephu Lunsovi, který v čele NATO strávil téměř 13 let od roku 1971.

Stoltenberg, který byl v posledních týdnech opakovaně dotazován, zda bude souhlasit s prodloužením svého mandátu, uvedl, že o setrvání neusiluje a nemá jiné plány než pokračovat ve výkonu svých povinností a v září ukončit své působení v čele NATO.