Evropa silně trpí absencí ekonomické flexibility. Jen pomalu reaguje na rychle rostoucí čínskou produkci, kdy čínská elektroauta zaplavují evropský trh a zdejší automobilky jim nemohou konkurovat. Velmi nepromyšleně jsme se rozhodli regulacemi zatížit výrobu klasických aut, kde jsme přitom byli schopní úspěšně konkurovat. Státní subvence jsou u nás nastaveny špatně a dotování nefungujících provozů situaci neřeší.

„Velká část našich hospodářských a sociálních politik má kořeny ve druhé polovině dvacátého století, kdy naším jediným skutečným ekonomickým rivalem a zároveň spojencem byly Spojené státy. Tato desetiletí snadné prosperity způsobila, že velká část naší ekonomické politiky spočívá v udržování statusu quo. Pokud se nějaké firmě nedaří, zadotujeme ji, pokud hrozí zaměstnancům výpověď, znemožníme ji zákoníkem práce, pokud nás něco domněle ohrožuje, zregulujeme to. Tento přístup do nějaké míry fungoval ve starém světě minulého tisíciletí, který byl pomalejší a neměli jsme v něm skutečné ekonomické konkurenty. Dnes je svět vlivem technologického pokroku a globalizace rychlejší a ekonomická aktivita se dynamicky přelévá mezi kontinenty. To vyžaduje zcela opačný přístup, tedy schopnost flexibilní adaptace,“ řekl deníku Echo24 hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Pokud se ukazuje, že nějaký sektor objektivně nemá v Evropě budoucnost, protože v něm nemáme dostatečnou konkurenční výhodu, musíme být schopni a jej opustit a soustředit se na aktivity, kde výhodu máme, říká Hradil. Dobře je to vidět například na tlaku na automobilky prodávat více elektroaut a dobrovolné opouštění výroby aut se spalovacími motory, kde přitom Evropa velmi dobře konkurovala.

V roce 2025 vstoupí v platnost přísnější emisní pravidla a výrobci budou muset prodávat více aut na baterie, jinak budou čelit vysokým pokutám. Podle Bloombergu by například v případě nejhoršího scénáře mohl Volkswagen platit až dvě miliardy eur, pokud by dostatečně nesnížil emise svého vozového parku.

Spojování sil proti Číně

V elektromobilitě silně konkuruje Čína, která na evropský trh významně vstupuje. Její státem dotované modely elektroaut mohou být mnohem levnější než ty evropské. Kvůli snaze ustát čínskou konkurenci a vliv americké Tesly dokonce evropské automobilky Volkswagen, Stellantis a Renault oznámily, že zvažují spolupráci, aby společně vyráběly levné elektromobily.

Prodej plně elektrických aut letos poroste podle odhadů BloombergNEF nejpomaleji od roku 2019, což je způsobeno hlavně snižováním pobídek od vlád, odmítáním elektrovozů autopůjčovnami, kterým kvůli nim rostou náklady na opravy, a frustrací spotřebitelů, kterým se stále více nelíbí, že opatření na ochranu klimatu mají negativní dopady na jejich peněženky.

Samotný šéf francouzského Renaultu Luca de Meo také nedávno, takticky před volbami do europarlamentu, v otevřeném dopise směřovaném předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové upozornil na obrovskou hrozbu v podobě čínských výrobců elektromobilů, které Evropa v současné kondici nemá šanci čelit. Generální ředitel Renaultu mimo jiné vyjmenovává výzvy, s nimiž se automobilky musejí vyrovnat a kterými jsou tlaky na dekarbonizaci, regulace, cenová nestálost, přechod na elektromobilitu a s tím spojená nutná rekvalifikace pracovníků.

A především hodně argumentuje právě státními subvencemi automobilkám, což je čínská i americká praxe. Čína už celkově do nových technologií nainvestovala téměř 700 miliard dolarů. Spojené státy si v roce 2022 schválily zákon o snižování inflace (IRA) a jen od loňského roku, kdy vstoupil v platnost, bylo do zelených technologií a transformace průmyslu investováno přes 300 miliard dolarů. IRA funguje především ve formě slev na dani pro firmy, které jsou podmíněné investicemi právě do čistých technologií.