V doprovodu roje komárů vyráží kapitán řecké policie Konstantinos Tsolakidis a další tři jeho kolegové na hlídku na řece Evros, která je přirozenou hranicí mezi Řeckem a Tureckem. Řeka Evros, kterou Turkové nazývají Meriç, teče v jedné z nejodlehlejších částech Evropy. Patří také k evropským oblastem s nejsilnější přítomností policie a armády, protože se Řecko, a potažmo Evropská unie, snaží odradit migranty od překročení hranice z Turecka, píše agentura AP.

V roce 2023 se Řecko chystá ztrojnásobit délku příhraniční bariéry. Je to pět metrů vysoký plot s masivními ocelovými sloupy, jehož základy jsou zapuštěny do hloubky deseti metrů a na jehož vrcholku je žiletkový drát. Na řecké části hranice, kde hlídkuje armáda, Evropská unie zkouší pokročilý systém dohledu s cílem zachytit pohyb migrantů, kteří se snaží hranici překročit. Systém využívá řadu senzorů a kamer a také software se strojovým učením.

Kritici tohoto přístupu tvrdí, že Řecko čím dál více využívá autoritářské postupy vůči migrantům a žadatelům o azyl. Podle nich se tak děje v oblastech, které má pod kontrolou armáda a kam civilní organizace nemají volný vstup. Reportéři agentury AP navštívili řecko-turecké pohraničí pod dohledem příslušníků armády a policie.

Policie i obyvatelé v pohraničí tvrdí, že jsou rádi, že zeď funguje. "Dostat se přes ní je nemožné," tvrdí Tsolakidis, který velí hlídkám v jižní části hranice. "(Zeď) postavili v oblastech u řeky Evros, kde byla hranice překovávána nejčastěji. Funguje stoprocentně," říká řecký policista.

Podle řeckých úřadů se letos, od ledna do konce listopadu, podařilo zabránit překročení pozemní hranice mezi Tureckem a Řeckem zhruba ve 250.000 případech. Dalších více než 5000 lidí bylo zadrženo.

Podle pohraniční policie se v létě a na začátku podzimu, kdy je průtok řeky na nejnižších hodnotách, odehraje i několik pokusů o překročení hranice se zapojením až tisíce migrantů. Při nízkém průtoku se uprostřed řeky, kde z úředního hlediska hranice mezi dvěma státy leží, vynořují malé ostrůvky, které usnadňují přechod na druhý břeh.

Příhraniční zeď v současnosti pokrývá 37 kilometrů hranice ve třech úsecích. Úřady plánují přidat dalších 100 kilometrů zdi, která by tak pokrývala většinu ze 192 kilometrů dlouhé hranice. Před deseti lety stavba příhraniční zdi rozvířila politickou debatu a vyvolala protesty, které svolávaly především levicové strany a organizace na ochranu lidských práv. Letošní rozhodnutí o rozšíření zdi ale žádné hlasité reakce nevyvolalo. Nedávnému schválení záměru ze strany parlamentu předcházela jen krátká debata.

Jen několik stovek metrů od jednoho z nově vybudovaných úseků zdi nakládá jednačtyřicetiletý Stavros Lazaridis kupy sena do nákladního vozy. Zeď si nemůže vynachválit. "Než ji postavili, tak tady bylo hodně nepořádku. Přes vesnici mohlo projít denně i více než 200 nebo 300 migrantů. Bylo to mimo kontrolu," říká. Podle Lazaridise obyvatelé příhraniční vesnice obvykle soucítili s běženci, z nichž onoho pochází z Blízkého východu a hledá azyl v Evropě. Unavoval je však čím dál větší nepořádek v noci. "V těchto vesnicích žije hodně starší lidí a mnozí z nich jsou sami. Měli strach vycházet z domu," říká muž. "Teď je tady klid, ale více na sever, kde zeď stále není, je situace dál šílená," dodává.

Zvyšující se napětí mezi Řeckem a Tureckem ohledně námořních hranic a vojenských cvičeních v poslední době zastínilo migrační otázku. Řecko podalo řadu mezinárodních stížností poté, co policie nalezla u hranice 92 nahých migrantů. Atény tvrdí, že turecké úřady úmyslně tlačí na migranty, aby překročili hranici do Řecka. Naopak Turecko opakovaně obvinilo svého souseda, že tajně vrací migranty přes hranici a ohrožuje tak životy žadatelů o azyl.

Atény také čelí kritice od významných lidskoprávních organizací, OSN, agentur Evropské unie a také jednoho vládního poradního orgánu. Ty tvrdí, že se Řecko v posledních 20 letech dopustilo řady zahánění migrantů na řecko-turecké hranici, a to často za použití násilí. OSN i unijní agentury po Aténách žádají, aby vytvořily nezávislý orgán, který by monitoroval situaci. To ale Řecko stále neučinilo.

Spory se zeměmi, které sousedí s EU, a často oprávněné bezpečností obavy snižují pozornost, věnovanou uprchlíkům potřebujícím mezinárodní ochranu. Unijní státy jsou v čím dál větším pokušení prosazovat tvrdý přístup k migraci, tvrdí analytička Begum Basdasová ze soukromé univerzity Hertie v Berlíně. "Lidé nejsou kritičtí vůči bezpečnostním postupům či budováním zdí, protože nevnímají spojitost mezi tímto přístupem k migraci a úpadkem demokratických hodnot a svých práv v bezprostředním okolí," tvrdí analytička. "Ale, víte, tyto zdi nás doslova obklopují," dodává.