ANALÝZA: Přes 100 miliard za covidové vakcíny „vylétlo komínem“. Na podezřelé esemeskování předsedkyně Evropské komise a šéfa Pfizeru si teď posvítí hlavní evropský žalobce, pro Ursulu von der Leyenovou to je zlá novina.

Tahle zpráva šéfku Evropské komise jistě nepotěšila, a zvláště ne nyní před eurovolbami. Vyšetřovatelé Úřadu evropského veřejného žalobce totiž v uplynulých měsících převzali případ jejího podezřelého vyjednávání s šéfem amerického farmaceutického gigantu Pfizer Albertem Bourlou stran covidových vakcín. Případ měli původně na stole belgičtí vyšetřovatelé v Lutychu. Pravomoci evropských vyšetřovatelů jsou ale silnější. Což právě není dobrá zpráva pro stávající šéfku Evropské komise, která by ráda post zastávala i v dalším funkčním období.

Úřad evropského veřejného žalobce, jenž sídlí v Lucemburku, tak nyní vyšetřuje možné neoprávněné zasahování von der Leyenové do výkonu veřejné funkce, ničení SMS zpráv, korupci a konflikt zájmů, jak uvádí server Politico.

Vyšetřování začátkem loňského roku zahájily lutyšské úřady, a to na základě trestního oznámení místního lobbisty Frédérika Baldana. K němu se později připojily maďarská a polská vláda. Polsko ale nyní své trestní oznámení stahuje – poté, co z tamních loňských voleb vítězně vzešla proevropská vládní koalice vedená premiérem Donaldem Tuskem.

Baldanovo trestní oznámení se soustředí na údajnou výměnu textových zpráv mezi von der Leyenovou a Bourlou, k níž mělo dojít před dojednáním historicky největšího obchodu EU s vakcínami, v roce 2021, v době kulminace pandemie nákazy covid-19.

Aféru označovanou „Pfizergate“ odstartoval list New York Times, který jako první informoval o korespondenci předsedkyně Evropské komise s generálním ředitelem Pfizeru. List v té souvislosti podal na Evropskou komisi vlastní žalobu, a to kvůli jejímu zamítnutí zveřejnění obsahu dané korespondence.

To, že nyní případ převzal Úřad evropského veřejného žalobce, znamená otevření nové kapitoly jeho vyšetřování. Úřad totiž vede celoevropská vyšetřování finanční kriminality a má pravomoc zabavit mobilní telefony a další důkazní materiál jak přímo v ústředí Evropské komise, tak v jiných evropských zemích, včetně Německa, tedy domovině von der Leyenové.

Odhaduje se, že vakcínový obchod Evropské komise a Pfizeru svým objemem přesáhl hodnotu dvaceti miliard eur, tedy 500 miliard korun, a členské státy EU od něho nemohly snadno ustoupit ani v době již polevujícího šíření nákazy. Vakcíny za minimálně čtyři miliardy eur, což odpovídá více než 100 miliardám korun, přitom byly pořízeny zbytečně a byly bez užitku zlikvidovány, jak loni koncem roku vypočítal sever Politico.