Na začátku volebního období měla vláda se studenty poměrně ambiciózní cíl. V původním programovém prohlášení slibovala, že se studium opět začne počítat do tzv. náhradní doby důchodového pojištění – tedy zjednodušeně do „odpracovaných“ let potřebných pro získání či navyšování penze. Studenti se často domnívají, že za ně po dobu studia hradí důchodové pojištění stát. Pro většinu současných či bývalých absolventů především vysokých škol však nic takového nenastane ani podle vládní penzijní reformy.

Pokud koalice reformu tento týden ve sněmovně prosadí, už od příštího roku může začít platit řada změn vyvolávajících kontroverzi, ať už jde o navyšování hranice důchodového věku, snižování vlivu zásluhové části na výši důchodů či o vymezení takzvaně náročných profesí. Opatření mají zbrzdit varovně narůstající důchodové výdaje, zlepšit postavení důchodkyň i motivovat seniory obecně k delšímu zapojení se do pracovního procesu. Navrhované změny by podle vlády měly přispět k udržitelnosti důchodového systému, který loni skončil v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Je to kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu. Podle dřívějších údajů ministerstva práce a sociálních věcí by za pár desetiletí roční schodek mohl odpovídat až pěti procentům HDP, v současných hodnotách by to bylo kolem 350 miliard korun.

Ke změnám dojde i v rámci uznávání studia do doby důchodového pojištění. Jenže poněkud v jiné formě, než to vypadalo při nástupu vlády Petra Fialy (ODS) do úřadu. Započítávání studentských let do důchodu patří k „hlavolamům“ současného systému. Existují totiž hned tři kategorie lidí, které vycházejí z let, kdy studovali.

Návrat uznávání studentských let i pro nejmladší „kategorii“ měla vláda v původním programovém prohlášení, z toho aktualizovaného už ale vypadl. To pak potvrdil i návrh důchodové reformy z dílny ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Výjimku tvoří jen studium doktorandů, které se má opět začít počítat jako tzv. náhradní doba pojištění.

Zatímco rodiče dnešních studentů mohou se započtením studia počítat, pro jejich děti už to od roku 2010 neplatí. Pro ně současné nastavení znamená čistou nulu. Tedy doba jejich studia se do výpočtu důchodu nijak nezahrnuje. Další kategorie jsou pak lidé, kteří studovali mezi roky 1996 a právě 2009. Těm se sice také nezapočítává doba studia do osmnácti let, tedy období od konce povinné školní docházky zhruba do konce střední školy, následně se však započítává ještě maximálně šest let dalšího studia. I to má však háček, doba studia po osmnáctém roku se totiž počítá jen z 80 %, tedy počet studovaných dní se o 20 % krátí.

Poslední kategorií jsou pak ročníky, které studovaly před začátkem roku 1996. Ti jsou jediní, kterým se plně hodnotí studium do osmnácti let. Stejně pak jako u předchozí kategorie pak platí, že doba studia po dovršení plnoletosti se započítává maximálně v dalších šesti letech a pouze z 80 %.

Pokud se tak dnešní studenti chtějí vyhnout rokům, které jim „vypadnou“ z důchodového systému, mají veskrze dvě možnosti. Už během studií vydělávat tolik, aby jim vznikla povinnost odvádět odvody, nebo zkrátka dobu studentských let doplatit (podrobněji jsme se tomu věnovali například zde). Stát tak studenty upozorňuje, že existuje možnost dobrovolného pojištění, které jim umožní například roky strávené na vysoké škole do doby pojištění zahrnout. Jako doba pojištění se studium hodnotí pouze v případě vzniku nároku na invalidní důchod.

Jenže dopad na výpočet důchodů není jediný možný problém. Ten další vychází z již schválené důchodové novely, která reagovala na rekordní poptávku po předčasných důchodech. Kabinet minulý rok prosadil výraznější krácení penze, nevalorizování zásluhové výměry do dosažení řádného věku, zkrácení možnosti jít dřív do penze z pěti na tři roky a zároveň s tím prodloužení doby placení odvodů k získání dřívějšího důchodu ze 35 na 40 let.

Kdo se tak zdrží na studiích příliš dlouho, například do pětadvaceti let, už nemá šanci předčasný důchod stihnout. Samozřejmě pokud se do té doby hranice odchodu do důchodu výrazně neposune, což záleží na dalším osudu nynější důchodové reformy. I tak však delší doba strávená vzděláváním může znamenat minimálně výrazný odklad možnosti do předčasné penze odejít.

Jedinou pozitivní změnou vůči studentům tak zůstává v penzijní reformě uznání doby doktorského studia. Úspěšně dokončené doktorské studium by se nově mělo započítávat do náhradních dob pojištění i v případě studia po roce 2009 a to v maximální délce 4 let.