Podle deníku New York Post informoval ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov americké představitele, že Ukrajina z „90 %“ souhlasí s mírovým plánem amerického prezidenta Donalda Trumpa. Plán byl tento týden představen v Paříži americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a dvěma zvláštními vyslanci, kteří mají na starosti ukončení války na Ukrajině.

Zásadní otázkou je, zda bude ochotné k dohodě přistoupit i Rusko, které podle listu dosud blokovalo Trumpovy snahy o dosažení příměří a širší mírové dohody. V příštím týdnu by měly v Londýně proběhnout klíčové debaty, během nichž chce americká strana stanovit jasnou nabídku pro Rusko a zjistit, zda existuje prostor pro dohodu. Pokud Moskva nebude ochotná spolupracovat, je Trump podle zdrojů deníku připraven jednání ukončit a nechat další vývoj na evropských partnerech.

Ukrajinská strana však zatím stále řeší některé výhrady, zejména pokud jde o hranice možného příměří. Podle NY Post je hlavní obavou Kyjeva rozdíl mezi tím, co by bylo uznáno „de facto“ (tedy že Rusko území okupuje, ale Ukrajina se ho nevzdává), a „de jure“ (tedy že by území bylo oficiálně uznáno jako ruské). Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve uvedl, že Ukrajina nikdy neuzná ztrátu svého území.

Zelenskyj ale zároveň naznačil, že je ochoten zastavit boje na současné frontové linii, která odpovídá ruské okupaci přibližně 20 % ukrajinského území. Aby Rusko přiměl k jednacímu stolu, mohl by americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff nabídnout zmírnění sankcí či dokonce uvolnění části zmrazeného ruského majetku, který čítá až 300 miliard dolarů, uvedl NY Post s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného úředníka.

Tento přístup by však šel proti Trumpovým dřívějším prohlášením, že na Rusko může uvalit ještě tvrdší sankce, pokud nebude spolupracovat. Jak upozornil analytik Alex Plitsas z Atlantic Council, Trump naopak často jednal tvrdě vůči Ukrajině – například když jí pozastavil zpravodajskou a vojenskou podporu, pokud nesouhlasila s jeho podmínkami příměří.

Plitsas zároveň tvrdí, že Rusko dlouhodobě porušuje veškerá příměří, nadále útočí raketami a drony na civilní cíle a není ochotné přistoupit na žádné rozumné podmínky. Podle něj se tím snaží Trumpa mezinárodně ztrapnit, protože mírovou dohodu slíbil hned po svém případném návratu do Bílého domu. Pokud se mu to nepodaří a Ukrajinu opustí, bude to vnímáno jako porážka jak USA, tak NATO.

Deník The New York Times v této souvislosti dnes píše, že s plánem na příměří, s kterým v březnu přišly Spojené státy, Ukrajina skutečně souhlasila. Rusové však otáleli a trvali na dalších podmínkách. Částečné příměří se mělo zabránit útokům na energetickou infrastrukturu a další se mělo týkat bojů Černém moři. To druhé nikdy nevstoupil v platnost. "Rusové se ale zdrželi a trvali na nových podmínkách, včetně "denacifikace" ukrajinské vlády a rezignace (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského," píše deník.