Státní rozpočet pokračuje v trendu rekordů, které láme každý měsíc v souvislosti s aktuálním deficitem. Ten se podle výsledků zveřejněných ministerstvem financí posunul už 271,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a další představitelé vlády nyní vyzývají ke škrtům ještě v letošním roce. Škrtat by se mělo zejména ve výdajích ministerstev. Schválený schodek na letošní rok je totiž 295 miliard. Vláda má do konce června rozhodnout, zda bude nutná novela zákona o rozpočtu.

Za meziročním zhoršením salda o 82,1 miliard stál podle ministerstva financí především nárůst sociálních dávek o 50,5 miliardy, pomoc občanům a firmám s vysokými cenami energií ve výši 40,1 miliard, obsluha státního dluhu navýšená výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů ve výši 18,1 miliard či vyšší investice za 12,7 miliard korun navíc. Růst daňového inkasa, dosud navýšený mimořádnými příjmy jen o 12,2 miliard z důvodu jejich zákonné splatnosti, zatím nepokrývá zvýšené požadavky na výdaje státu.

„Květen je tradičně slabý měsíc, loni se jen za květen propadlo hospodaření státu o 90 miliard korun. A přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZu či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu,“ uvedl ve zprávě zaslané deníku Echo24 ministr financí Zbyněk Stanjura.

„Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos. Proto příští týden ponesu na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými ve druhé polovině roku zbrzdíme prohlubování schodku,“ uvedl Stanjura s tím, že se nebude jednat o populární kroky.

„Stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku. To bychom se nijak nelišili od předchozí populistické vlády, která se k budoucím generacím chovala stylem ‚po nás potopa,‘“ uvedl ke květnovým výsledkům Stanjura.

Podle jeho straníka a místopředsedy sněmovny Jana Skopečka je třeba konsolidovat veřejné finance okamžitě. „Nynější čísla o plnění státního rozpočtu jsou samozřejmě dost varovná a dramatická. Pokud se chceme blížit schválenému schodku ve výši 295 miliard korun, bude muset vedle konsolidačního balíčku na příští rok přijít velmi rychlý ,škrtací balíček’ na ještě letošní rozpočtový rok,“ řekl pro Echo24 Skopeček.

„Nemůže to být přitom úkol jen pro ministra financí, ale zodpovědnost a aktivitu v tom musí předvést celá vláda, každý ministr. Není možné si hrát na to, který resort je důležitější a že se má šetřit na všech kromě toho, který zrovna spravuji ,já'. Ořezat tužku a začít škrtat už v letošním rozpočtu musí bez debat celá vláda. Není podle mého soudu možné mávnout nad tímto vývojem rukou a soustředit se až na příští rok, dodal Skopeček.

Bez zásahu se schodek neudrží, říkají poslanci

Podobně hovoří i šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „Čísla pokladního plnění státního rozpočtu opravdu nejsou dobrá. Je evidentní, že výše schváleného schodku státního rozpočtu je ohrožena. Proto je potřeba, abychom v rámci koalice o tomto problému jednali. Je nezbytné precizně vyhodnotit příčiny tohoto stavu,“ uvedl pro Echo24 Jakob.

„Je zřejmé, že problém je jak na příjmové, tak na výdajové straně rozpočtu. Tato situace jednoznačně potvrzuje nezbytnost dojednaného ozdravného konsolidačního balíčku. I přesto je ale potřeba, abychom našli koaliční shodu na řešení této aktuální situace v rámci letošního rozpočtu. To nelze reálně učinit v rámci mandatorních výdajů, proto bude potřeba, abychom některá úsporná opatření, která nevyžadují legislativní úpravu, učinili co nejdříve,“ dodal Jakob.

Předseda rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) ve vysílání České televize řekl, že vláda je ve svých vyjádřeních dlouhodobě konstantní. „Strukturální problém rozpočtu je opravdu obrovský, máme velký problém s veřejnými financemi. Asi by bylo naivní si myslet, že když nic neuděláme, tak schodek udržíme pod 295 miliard,“ uvedl Bernard. „Nechci se vymlouvat, situace při sestavování rozpočtu byla skutečně turbulentní. Byla válečná krize, energetická krize, nastavovali jsme nové daně a stropy,“ dodal Bernard s tím, že bez zásahu schodek dodržen nebude.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček deníku Echo24 sdělil, že Starostové preferují v  prvé řadě úspory na straně státu. V současné době, tedy téměř v polovině roku, je manévrovací prostor zúžený. Uvidíme, jak bude vypadat plnění příjmů z windfall tax, příjem z dividend ČEZ a energetické kompenzace. Podle mého názoru stát může přibrzdit plánované a ještě nevysoutěžené investice,“ řekl Vlček. „Tím ale bohužel prohlubuje investiční dluh především do infrastruktury. Dále bude nutné opětovně přehodnotit provozní, nemandatorní výdaje a rozsah finanční alokace ještě nevyhlášených výzev dotačních programů, krytých státním rozpočtem,“ míní Vlček.

„Ukazuje se totiž to, co říkáme od začátku, Že konsolidace musí být razantní a aktuální balíček má být jen začátkem systematického procesu zeštíhlení provozních a mandatorních výdajů státu. To, co říká například ANO, že stačí snižovat o 0,5% HDP ročně je opravdu nedostatečné a mimo realitu,“ řekl Vlček.

Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) deníku Echo24 řekl, že některé věci byly předfinancovány a teprve přijdou příjmy z daní z příjmu právnických osob. „Z mého pohledu si ale musí každé ministerstvo udělat vnitřní plán a hledat ještě rezervy ve výdajích, neutratit zkrátka vše, co mají naplánováno, musí hledat úspory ve svých provozních výdajích a snažit se, aby ten konečný schodek nebyl příliš překročen,“ řekl pro Echo24 Munzar.

Může to být až 350 miliard, varuje ekonom

Národní rozpočtová rada (NRR) v komentáři zaslaném deníku Echo24 uvedla, že na rizika upozorňovala opakovaně. Na výdajové straně je podle rady patrný relativně rychlý růst výdajů, zejména těch na energetické kompenzace, na obsluhu dluhu a na sociální oblast, především důchody. Údaje o květnové výši deficitu naznačují, že udržet schodek v plánované výši bude bez dalších zásahů mimořádně obtížné.

„Zvláštním rizikem je výpadek příjmů z tzv. modernizačního fondu, u kterého stále není jasné, jak by mohlo dojít k použití těchto speciálních příjmů na běžné rozpočtové výdaje. Naopak se zdá, že mírně rychleji rostou příjmy z tzv. odvodu z vysokých cen energií,“ uvedla rada.

Celkovou hodnotu deficitu za rok 2023 bude podle NRR možné odhadnout přesněji až v červenci, kdy budou k dispozici údaje z daňových přiznání velkých poplatníků daně z příjmů právnických osob za loňský rok. „Z těchto dat vyplyne nejen rozsah doplatků, ale bude také možné odhadnout i výnos daně z neočekávaných zisků,“ míní členové rady.

Případný vyšší než očekávaný deficit bude podle závěrů NRR dominantně záviset na výsledném saldu mezi příjmy a výdaji souvisejícími s intervencemi v energetické oblasti, jako jsou daň z neočekávaných zisků, odvody výrobců elektřiny versus kompenzace za cenové stropy, dotace v teplárenství, přenosové soustavě a tak dále. „A na tom, zda se podaří příjmy z modernizačního fondu získat,“ doplňuje rada.

„Celkově je ale legitimní očekávat, že bez dalších zásahů do výdajů letošního roku je dosažení plánovaného schodku vážně ohroženo,“ dodávají experti z NRR.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda míní, že vláda bude muset s největší pravděpodobností přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. „Ten stávající totiž počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Tato úroveň ale podle všeho bude překonána již v tomto měsíci, a to už nejspíše v jeho první polovině. Vždyť jen za samotný květen narostl deficit státního rozpočtu o 71,4 miliardy korun. Nelze předpokládat, že by se během června tempo zadlužování dramaticky snížilo,“ míní Kovanda.

Kovanda souhlasí s tím, že druhé polovině roku bude nárůst deficitu pomalejší než v jeho první polovině, to ovšem stále znamená, že bude činit citelně více než 300 miliard korun, takže novelizace rozpočtového zákona je stále na místě. „Rozpočet totiž letos může skončit schodkem až ve výši 350 miliard korun.“ míní Kovanda s tím, že ve druhé polovině roku je výpůjční aktivita vlád tradičně slabší, zároveň saldo hospodaření státního rozpočtu vylepší příjmy z daně z mimořádných zisků či dividenda ČEZ.

Stanjura chce na platech státních zaměstnanců a chodu státu ušetřit již letos ve druhém pololetí zhruba 20 miliard korun. Podle Kovandy je ovšem otázkou, zda se takový závazek podaří naplnit. Takzvaný ozdravný balíček zahrnuje úspory až od roku 2024, nikoli ještě za letošek. Podle představitelů vlády tak bude nutné škrtat především na výdajové straně v oblastech, kde není potřebná změna legislativy. Jednat by se tak mělo mimo jiné o výdaje ministerstev. Kromě zmíněných platů ministerstva pro Echo24 hovořila o digitalizaci, udržitelnějším chodu budov, ale také třeba o omezení výdajů na fyzickou ostrahu nebo snížení odběru denního tisku.