KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠTINDLA

Obrazy příštího světa

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠTINDLA
Obrazy příštího světa

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Probíhající konflikt na Blízkém východě je první, na jehož - protivným výrazem řečeno - "vizuálu" se podílí také umělá inteligence. Sociálními sítěmi kolují falešné fotky z místa bojů, jež vytvořila AI. Internetoví debatéři je ale i tak používají jako formu argumentu obrazem, jenom se podívejte, v tom snímku je všechno. Schválně neuvádím, z jaké strany toho současného sporu ty obrázky přišly, možná z obou (vím ale jen o jedněch) a především - nedomnívám se, že to, o čem chci psát, bylo nějak politicky podmíněné, týkalo se jen jedněch, zatímco druzí by vůči tomu byli z principu imunní. Něco se zřejmě děje s lidským okem, lidským vnímáním.

O umělé inteligenci se uvažuje a píše jako o potenciálně nebezpečné, protože by mohla být nástrojem, jenž prý lidem fakticky znemožní dozvědět se zprávu o čemkoliv, s její pomocí bude možné měnit realitu, vytvářet jakousi paralelní současnost dokumentovanou obrazy nerozeznatelnými od skutečných fotografií, zachycujícími ovšem události, jež se nikdy nestaly. Nastane to, až se technologie umělé inteligence dostatečně zdokonalí. Jestli toho stavu, kdy s pomocí AI bude možné skutečně vytvářet tak dokonalá falsa si netroufám odhadnou, mám o tom sice svoje pochybnosti, ty ale vyházejí spíš z mého naturelu než z hluboké znalosti věci.

Jistým způsobem ale obrazy vytvořené AI fungují už teď, což by vlastně neměly. Jejich umělost je celkem snadné rozeznat, když se člověk jenom trochu soustředí. A většinou není nutné ani to, vše je jasné na první pohled. Nejenom kvůli různým nedotaženým detailům, ale kvůli specifickým způsobem umělému, totálně prázdnému a v pravém slova smyslu bezduchému celku. Jako kdyby se v těch obrazech spojovalo dvojí nemyšlení a necítění.

To první projevuje stroj, který do obrazu sesype nějaké zprůměrované charakteristiky a prvky. To druhé člověk, který po stroji chce naplnění nějaké svojí dost triviální představy. Výsledkem bývá neinspirovaná, někdy jen dost bombastická a také zneklidňující nelidskost, spojená s  polopatičností sdělení, narvaného do prvního plánu.

I takové obrazy ale najdou vděčné publikum, jež se jimi cítí být zasaženo. To ale vypovídá především o tom publiku, jeho vnímavosti, schopnosti vidět. K očekávanému sbližování lidí a strojů, jejich slovního i obrazového vyjadřování nemusí dojít jenom díky prudkému pokroku technologií, jež budou čím dál chytřejší a kreativnější. Může ho způsobit spíš pokles lidských schopností, jež budou upadat na úroveň stroje. Nemálo lidí nachází na internetu možnost vytvořit sama sebe znovu a líp, zbavit se tam omezení těla a osobnosti (nebo jak to říct), s nimiž se narodili, udělat ze sebe někoho lepšího a tu personu předložit k veřejné spotřebě. Výsledky takových snah ale bývají v něčem dost tristní, ty lepší verze živých bývají dost neživé a značně otravné, předvídatelné, ilustrující omezenost talentu svých stvořitelů. Možná ty umělou inteligencí přinášejí obrazy ze světa, v němž všichni ti naši avataři a persony žijí, podobně vyprázdněného a odlidštěné jako oni. Čeká, až bude obydlen, až v něm všichni ti, kdo se pokoušejí uniknout ze sebe i z reality najdou trvalý domov.