Výpisky z deníků, časopisů a knih

Naše sdílené hodnoty

Výpisky z deníků, časopisů a knih
Naše sdílené hodnoty

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Sdílíme společné hodnoty – to je fráze, na které se tak nějak usnesli naši činitelé, když mají společné vystoupení se zahraničním představitelem, a moc nevědí, co by řekli. Můžeme třeba sdílet choulostivý úsek dějin, můžeme naopak o vzdálené zemi sotvaco tušit, můžeme mít odlišné zájmy. Ale vždycky jsou tu hodnoty, s těmi neprohloupíte.

Tento zvyk musí znalce filozofů jako Nietzscheho a vůbec lidi, kteří něco tuší o tom, jak se pojem „hodnoty“ stal součástí moderního slovníku, dost iritovat. Ale takových je naštěstí málo. Ti politici a diplomati hodnotami asi rozumějí určité zásady ve vztazích státu s občany a vztazích mezi státy. Ale jinak se taky hodnoty používají, když mluvíme o tom, co považují lidé za dobré a žádoucí. Spojují nás ještě?

V Kanadě byla eutanazie legalizována v roce 2015 a její používání se tam šíří mnohem rychleji než v jiných zemích, které tuto proceduru už dříve umožnily. Podle dat z roku 2021 byla šestou nejčastější příčinou smrti v zemi, tedy je-li příčina v tomto případě správné slovo.

Kanadská úprava neobsahuje omezující opatření jako v jiných zemích, například že lékaři nesmějí pacientům eutanazii aktivně nabízet. Několik investigativních reportáží potvrdilo případy zneužívání této možnosti.

Ovšem opět nevíme, zda by Kanaďané považovali zneužívání za správné slovo. Podle květnového průzkumu firmy Research Co. je 76 % Kanaďanů s úpravou spokojeno a jen 16 % je proti. Když se průzkumníci ptali respondentů, zda by se měla možnost eutanazie rozšířit na různé kategorie lidí (ze současných nevyléčitelně nemocných), 27 % jich souhlasilo s tím, že by důvodem mohla být chudoba, a 28 % by dopřálo tento způsob odchodu bezdomovcům. Největší podporu má toto řešení v mladší generaci od 18 do 34 let – v obou případech shodně 41 %. Skutečně nás spojují stejné hodnoty?

Pro odlehčení uveďme ještě jednu ukázku nápadného posunu v hodnotách, ve srovnání s tou předchozí bezmála zábavnou. Prokurátoři z několika amerických měst žalovali u federálního soudu automobilky Hyundai a Kia kvůli tomu, že některé modely jejich aut je příliš snadné ukrást – jak, to radí virální videa na TikToku a YouTube. Způsobilo to vlnu krádeží aut, jichž se dopouštějí zejména teenageři pro zábavu. Je sice pravda, že auta nemají tak dobré zabezpečení jako mnohá jiná, ale žádný předpis tím neporušují. Zato kradení aut zákony zakazují už nějaký čas, bylo to zakázané už v době, kdy lepší zabezpečení neměla žádná auta. Jde o vlnu kriminality (patří sem i masové krádeže v obchodech), jež se rozšířila po horkém létě Black Lives Matter a je notně povzbuzována progresivními prokurátory, kteří odmítají stíhat ty typy trestných činů, jichž se typicky dopouští spodina.

Psali jsme v Echu o tom, jak oscarový dokumentární film o Alexeji Navalném uhladil obraz minulosti tohoto ruského aktivisty. Teď ale přichází zpráva, že škola zahraniční služby na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu pozvala jako řečníka na tzv. commencement (slavnostní rozloučení s končícími studenty) Navalného dceru Dašu, která žije v USA. Vzbudilo to mezi studenty, zejména zahraničními z Ukrajiny a Gruzie, velký odpor, kvůli opovržlivým výrokům na adresu těchto národů, jichž se Navalnyj v minulosti dopustil (nedávno se za ně opět omluvil).

Vyvolává to smíšené pocity. Kdekomu z pozvaných řečníků na amerických univerzitách by se dalo něco vytýkat. Neměl by adept diplomacie zvládnout zdvořile i setkání s problematickými lidmi, natož s dvaadvacetiletou slečnou, která nikomu nic neudělala a má otce ve vězení?

Web Politico cituje ukrajinskou studentku čtvrtého ročníku Irinu Tiaskovou, která řekla, že by „chtěla jednou být členkou ukrajinského parlamentu a společná fotografie s ruskou osobností, ať už protiválečnou, nebo ne, by ji mohla v budoucnu poškodit“. To zní, jako že má větší cit pro kariérismus než pro hodnoty.

Část zahraničních studentů na Georgetownu má určitě stipendia. Ale některým platí školné, čtyřicet tisíc dolarů za rok, jejich rodiče. Snesli by všichni tito bohatí Ukrajinci a Gruzínci podobné nasvícení své minulosti jako Navalnyj?