S blížícími prezidentskými volbami se Evropa obává možné obchodní války v případě výhry Donalda Trumpa. Odhady, jaké dopady by plošná cla mezi 10 % až 20 % mohla mít na ekonomiku, se různí. Hrozbu, jak upozornilo Echo24, vnímají ekonomové především u německé ekonomiky, která stagnuje. Podle dánské studie by v Evropě nová cla dopadla velmi tvrdě právě na Česko. A to kvůli provázanosti české ekonomiky na německou a skrze ní na čínský dovoz.

Podle studie by HDP EU v souvislosti s možnými cly Trumpovy administrativy poklesl o 2,5 %. Mezi nejvíce postižené země by patřilo Irsko (pokles o 4 % HDP) a Česko spolu se Slovenskem a Nizozemím (pokles o 3,5 % do roku 2027). Zároveň analýza očekává nárůst nezaměstnanosti o 0,7 %, v řeči absolutních čísel by se jednalo o 1,7 milionů zaniklých pracovních pozic.

Naopak nejméně zasaženými státy EU mají podle analýzy být Řecko a Kypr, jejich HDP má klesnout přibližně o 1 %. Analýza tato čísla dává do souvislosti s velikostí obchodu daných zemí s Čínou a USA. Právě proti Číně chce Trump zavést ještě větší plošná cla ve výši až 60 %, očekávají se také odvetná cla EU a Číny.

"Trumpova cla – a předpokládaná odveta za ně, jak ze strany EU, tak Číny – trvale ochromí mezinárodní obchod. Toto ochromení následně celosvětově sníží efektivitu produkce, protože celní deformace zhusta povedou k přesunu výroby do míst, které z globálního ekonomického hlediska nejsou optimální. Takovýto ekonomicky nežádoucí přesun, odehrávající se v masivním celosvětovém měřítku, následně způsobí výrazné trvalé ztráty v produktivitě, jejíž vzestup je přitom hlavním zdrojem hospodářského růstu a civilizačního pokroku vůbec," komentuje zprávu ekonom Lukáš Kovanda.

Podle studie prudký pokles HDP u Irska souvisí s provázaností irské ekonomiky na USA. V případě Česka se podle studie na propadu podílela závislost českého průmyslu na čínských dovozech. Lukáš Kovanda k tomu dodává, že se jedná především o nepřímé dovozy skrz Německo.

Studie také upozorňuje, že obchodní válka EU s USA a Čínou by také prodloužila období vysokých úrokových sazeb centrálních bank, které by je snižovaly pomaleji kvůli obavám z inflace, a tím by nadále centrální banky zpomalovaly hospodářský růst.

Vzestup nezaměstnanosti by byl krátkodobý a měl by dosáhnout původních hodnot kolem roku 2029, uvádí studie. Ta ve svém modelování na základě Oxfordského ekonomického modelu předpokládá, že Trump plošně zvýší cla na evropské výrobky o 10 % a na čínské o 60 %.

Podle studie by pokles ekonomiky v Česku znamenal ztrátu 11,6 miliard eur (294 miliard korun) nebo 895 eur (22 700 Kč) na hlavu.

Podobnou analýzu nedávno publikovala ratingová agentura Fitch. Ta se zaměřila na okamžitý dopad zavedení cel, nikoliv až na rok 2027 a její čísla jsou mírnější. Německo, které by se při zavedení desetiprocentního cla muselo rozloučit s 0,3 procentního bodu svého hrubého domácího produktu. Itálie by přišla 0,23 procentního bodu, Francie o 0,17 a Španělsko o 0,11 procentního bodu. Fitch však dále upozorňuje, že vzhledem už k současným problémům největších evropských ekonomik s růstem, by mohl následovat další propad.