Bývalý americký prezident a republikánský kandidát pro letošní volby Donald Trump nemá zdaleka tak jednoznačný postoj k podpoře Ukrajiny jako současný demokratický prezident Joe Biden. Trump opakovaně uvádí, že chce válku na Ukrajině ukončit a maďarský premiér Viktor Orbán, který s Trumpem hovořil, avizuje, že jedním z nástrojů by mělo být mimo jiné i výrazné omezení americké podpory. To by znamenalo velké finanční i politické zatížení pro Evropu. Oslovení analytici pro Echo24 rozebrali, co by výrazné omezení či dokonce ukončení americké podpory Ukrajině znamenalo.

Zvolení Trumpa by mohlo přinést změnu válečné dynamiky. Obavy v části Evropy vyvolává mimo jiné i senátor J. D. Vance, kterého si Trump vybral za případného viceprezidenta. Ten je mimo jiné hlasitým kritikem americké vojenské pomoci Ukrajině. Po zahájení ruské agrese na Ukrajině v únoru 2022 například řekl, že mu je vcelku jedno, co se stane s Ukrajinou. Dodal, že prezident Joe Biden se nestará o hranici vlastní země, ale zaměřuje se na hranice země, „která mě nezajímá“.

Bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK a vedoucí Peace Research Center Prague Michal Smetana pro Echo24 řekl, že celkový objem americké pomoci Ukrajině od začátku roku 2022 je kolem 75 miliard eur (asi 1,9 bilionu korun při aktuálním kurzu), tedy přibližně tři čtvrtiny objemu pomoci ze strany institucí EU a evropských států.

„Spojené státy jsou nicméně většinovým poskytovatelem vojenské pomoci, tedy především co se týče dodávek zbraňových systémů, munice či vojenského materiálu. Pro Ukrajinu a potažmo pro Evropu by bylo ukončení podpory ze strany Spojených států obrovským problémem,“ uvedl Smetana s tím, že Evropa nemá aktuálně kapacity nahradit americký výpadek a nebude je ani v dohledné době mít bez toho, aby provedla velmi finančně i politicky nákladná rozhodnutí ohledně mobilizace svých kapacit v oblasti obranného průmyslu.

Obrovské vzepětí od dalších spojenců

Podle bezpečnostního experta Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně je obtížné dělat předpověď v situaci, kdy není jasné, jaká bude po případném nástupu druhé Trumpovy administrativy situace na frontě a jaké budou možnosti Ruska doplňovat vojenskou technikou a munici.

„Nicméně lze předpokládat, že zrušení či výrazné omezení americké pomoci v dodávkách vojenského materiálu by bylo zásadní a vyžadovalo by obrovské vzepětí dalších spojenců Ukrajiny, aby výpadek nahradili,“ řekl pro Echo24 Mareš s tím, že při analýze objemu americké pomoci lze vycházet například z dat Kielského institutu pro světovou ekonomiku, kde se dominantní role USA v celkové pomoci i vůdčí role v případě těžké techniky ukazuje.

Dominanci USA, včetně rozdělení jednotlivých forem vojenské pomoci, ukazuje i materiál Dolní sněmovny britského parlamentu. Do začátku července 2024 činí celková výše vojenské pomoci, kterou USA poskytly od začátku Bidenovy vlády v lednu 2021, 54,2 miliardy dolarů (cca 1,25 bilionu korun). Z toho 53,6 miliardy dolarů (1,243 bilionu korun) bylo poskytnuto od února 2022. Nejnovější výše financování odráží několik významných balíčků pomoci, které americká administrativa oznámila poté, co Kongres po několikaměsíčním zpoždění schválil koncem dubna balíček finančních prostředků pro Ukrajinu ve výši 60,8 miliardy dolarů.

Na začátku července vydalo americké ministerstvo obrany přehled vybavení, které bylo dosud dodáno nebo přislíbeno, včetně systémů protivzdušné obrany, palebných kapacit, protipancéřových systémů, helikoptér, bezpilotních leteckých systémů či námořního vybavení. Mezi nejvýznamnější vojenskou pomoc patří pokročilé raketové systémy země-vzduch (NASAMS), systém protivzdušné obrany Patriot, vysoce mobilní dělostřelecké raketové systémy (HIMARS) a tanky M1A1 Abrams.

Podle Miroslava Mareše je s ohledem na různé formy pomoci obtížné určit přesné procento podpory z jednotlivých zemí. „Ale USA mají v absolutních hodnotách nadpoloviční podíl. Jak ukázalo pozdržení pomoci v letošním roce, výpadek se projevil výraznými problémy Ukrajinců na frontě,“ řekl Mareš.

„Spolu s úbytkem živé sily by proto naplnění plánů navrženého viceprezidenta J. D. Vanceho znamenalo pro Ukrajinu zásadní problém pro udržení bojeschopnosti, který by evropští spojenci sice mohli nahradit, ale velmi obtížné k tomu najdou politickou vůli,“ domnívá se Mareš.