Česká republika tlačí na to, aby došlo k zákazu klecových chovů na unijní úrovni. U nás začne zákaz platit v roce 2027 a zaznívají obavy z toho, že tento krok ohrozí konkurenceschopnost českých chovatelů. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že téma zvedl na Radě ministrů, nicméně politická vůle v ostatních státech není. Důrazně proti je například Polsko, které je výrazným českým konkurentem.

V Česku budou klecové chovy zakázány od roku 2027. Tématu welfare zvířat (doslova životní pohody) se věnuje předsedkyně vlivného zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová. Ta pro Echo24 řekla, že je potřeba na zákaz na unijní úrovni tlačit, aby čeští zemědělci neměli výraznou konkurenční nevýhodu.

„Jednou z klíčových otázek je zákaz klecových chovů. My máme jako Česká republika ekonomickou nevýhodu, protože jsme si je od roku 2027 zakázali. Ale bylo by dobré, abychom tedy i na evropské úrovni tento zákaz tlačili, aby naši zemědělci nebyli v nevýhodě. Je to otázka jak ekonomická, tak i welfare zvířat,“ řekla Vrecionová.

Ministr zemědělství Marek Výborný pro Echo24 uvedl, že téma intenzivně řeší. „Já jsem to téma zvedl měsíc po svém nástupu do funkce na bilaterálním jednání s polským ministrem, který, když to řeknu velmi mírně, mi řekl, že Polsko na to přistoupit nehodlá. Naposledy jsem o tom hovořil minulý týden na Radě ministrů, kde jsme měli bod welfare zvířat. Znovu jsem apeloval na to, aby došlo k harmonizaci a srovnání těch podmínek na unijní úrovni. Ale upřímně říkám, že vůle u jiných států není,“ uvedl Výborný.

Drůbežářům mají s přechodem pomoci dotace, chovatelé nosnic mohou žádat o finanční podporu v rámci „investic do zemědělských podniků“ Strategického plánu SZP 2023-2027. Chovatelé se nicméně obávají právě toho, že zatím nedošlo k plošnému zákazu klecových chovů nosnic v celé Evropské unii.

Čelit tak budou konkurenci výrazně levnějších vajec ze zemí, kde zákaz neplatí – tedy například z Polska. Vejce v Česku zdražují už nyní kvůli celoevropskému nedostatku nosnic, přestavbám klecových chovů a výskytu ptačí chřipky. Český statistický úřad uvádí, že se cena balení deseti vajec v říjnu zvedla na více než 49 korun, v září přitom vejce vyšly na 42,14 koruny, minulý rok na 48,37 koruny. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá očekává kvůli zákazu klecových chovů další zdražení.

Obchodní řetězce ale vejce z klecových chovů budou moct nadále nabízet, možné bude i jejich využití v gastronomii. „Vejce z klecových chovů se nebudou moci od roku 2027 v ČR produkovat, ale dovážet a prodávat je budou moci řetězce i nadále. V Česku tak jde o absurdní stav přitažený za vlasy,“ sdělil ČTK mluvčí komory Marek Zemánek. Drůbežáři varují, že zákaz zhorší konkurenceschopnost českých chovatelů na domácím trhu a nutí chovatele k úvahám, zda se jim nadále vyplatí v chovu nosnic pokračovat, což může vést k poklesu soběstačnosti Česka v produkci vajec.

Nově se také upraví teplotní podmínky pro skladování vajec na teplotu 5 °C až 24 °C, dosud byla horní hranice 18 °C. Úprava má přinést energetickou úsporu pro zemědělce i pro obchodníky. „Jsem rád, že vycházíme v tomto vstříc i chovatelům drůbeže a že může dojít ke zjednodušení podmínek při prodeji vajec. Navržené zvýšení teploty pro jejich skladování je v souladu s evropskými pravidly a není potřeba být přísnější,“ uvedl ministr Výborný. Tato úprava by měla vést k mírnému zlevnění vajec.

Další „zvířecí“ priority

Vrecionová zároveň nastínila i další priority, kterým by se měla EU v oblasti welfare zvířat. „Já nechci jít cestou zdanění masa nebo umělého snižování živočišné výroby. Já sama nejsem vegetarián, ale je velmi důležité, pokud jsme civilizovaná země, abychom se snažili minimalizovat utrpení zvířat. Já jsem hrozně ráda, že by se měla zavést porážka na pastvě, což je pro zvířata vždycky daleko lepší. Sama se věnuji také problematice vývozu zvířat na porážku do třetích zemí. To je pro ta zvířata šílené utrpení a nikdo není schopen dohledat, co s nimi pak v těch třetích zemích dělají,“ řekla redakci Vrecionová.

„Problém českého zemědělství je, že my nezpracováváme, ale vyvážíme surovinu. Na národní úrovni bychom měli motivovat k tomu, abychom nevyváželi živá zvířata, ale zpracované maso, což je i ekonomicky výhodnější – vyvážet výrobky s přidanou hodnotou,“ dodala europoslankyně.