Armáda potřebuje víc lidí, zdůraznil dnes na zahájení velitelského shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka. Předběžné odhady podle něj hovoří o 37 500 vojáků z povolání, Koncepce výstavby armády ČR stanovuje hranici 30 000, realita je zhruba 24 000. Česko podle šéfa armády stojí také před zásadním úkolem připravit se na nové závazky kolektivní obrany. Považuje to za prioritu, změny budou revoluční.

Česko podle něj nemá dost vojáků z povolání ani v aktivní záloze. „Tento problém už má opravdu strategický rozměr,“ řekl Řehka. Zájemců o službu je podle něj ročně zhruba 7000, armáda ale nabere nepatrný zlomek z nich. „Proces náboru je zoufale pomalý a odrazující,“ podotkl. Náborem se podle Řehky sotva pokrývají odchody, v tomto roce se možná nepodaří ani to. Nábor trvá až osm měsíců, kritizoval.

Naplněnost některých útvarů považuje náčelník generálního štábu za kritickou, zejména u bojových jednotek, což má přímý vliv na jejich bojeschopnost. „Nechám za armádu vypracovat návrh akčního plánu náboru a stabilizace personálu formou vojenského doporučení, který navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních,“ řekl Řehka.

Opatření podle něj možná budou radikální. Služba v armádě musí být atraktivní a na trhu práce konkurenceschopná, míní. Armáda nyní podle Řehky směřuje ke stavu, kdy bude mít novou techniku, ale nebude ji mít kdo obsluhovat.

Plat pod republikovým průměrem

Na dnešní tiskové konferenci poté Řehka uvedl, že z loňského průzkumu vyplynulo, že problém zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 10 000 korun má u mužstva a poddůstojníků 34 procent z nich, v domácnostech s nezletilými dětmi pak 42 procent. „Téměř čtvrtina domácností mužstva a poddůstojníků vychází se svým příjmem s velkými obtížemi,“ dodal. Podle platové kalkulačky na náborovém webu armády je minimální hrubý měsíční plat vojáka 37 310 korun. Průměrná mzda v Česku dosáhla podle Českého statistického úřadu loni 43 341 korun.

Příští rok ministři obrany zemí Severoatlantické aliance (NATO) schválí nové cíle výstavby obranných schopností. Podle Řehky přinesou zásadní změny v kvalitě i rozsahu. „Česká republika stojí před zásadním úkolem, připravit se na nové závazky kolektivní obrany. To je naše výzva a priorita. Nebojím se říct, že změny budou skutečně revoluční,“ podotkl.

Filozofie tvorby cílů výstavby armád se podle Řehky změnila v celé alianci, nyní se klade důraz na přímou reakci na konkrétní hrozby, nikoli na teorii či na splnění formálních požadavků. „Jde o skutečnou připravenost na rizika, ze kterých se může stát realita,“ uvedl.

„Hrozby nejsou pouze teoretické, nebo někde tisíce kilometrů daleko od nás. Jsou přímo před námi a vidíme je každý den, díváme se jim přímo do tváře,“ řekl. Aliance na to reaguje rozvojem protivzdušné obrany ve všech směrech či schopností likvidovat staré tradiční zbraně, ale i nové, jako jsou hypersonické střely nebo bezpilotní letouny.

Nové alianční cíle se podle Řehky v mnohém shodují s českými prioritami, ať už jde o protivzdušnou obranu, logistiku či podporu nasaditelných sil. „Nové cíle nejsou zaměřeny jen na těžkou brigádu, která se hodně veřejně skloňuje, ale na všechny bojové jednotky,“ podotkl. České vojáky podle něj čeká častější cvičení s většími jednotkami. Armáda podle Řehky bude muset také přepracovat koncepci výstavby armády.

Modernizace armády podle jejího šéfa probíhá v nejrychlejším možném tempu, nicméně ani to nestačí. Rusko podle něj přešlo minimálně částečně na válečnou ekonomiku a hrozby se vyvíjí příliš rychle. Vzhledem k vnitřnímu dluhu, nedostatku materiálu na trhu, vyšším cenám či vzrůstajícím nárokům nebude podle Řehky přezbrojení hladké.

Česko by letos mělo poprvé vydat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Deficit z minulosti ale podle náčelníka generálního štábu činí zhruba 618 miliard korun. Zdůraznil však, že si uvědomuje nárůst zdrojů v poslední době.