Ihned poté, co před týdnem v eurovolbách ve Francii s výrazným náskokem zvítězilo opoziční Národní sdružení (RN) v čele s Jordanem Bardellou, rozpustil prezident Emmanuel Macron parlament a vypsal nové volby do Národního shromáždění už na konec června. Macronův nečekaný krok vyvolal šok a následně chaos na politické scéně, především v řadách pravé i levé opozice. To bylo zřejmě mimo jiné i Macronovým cílem, nicméně mezi voliči si nepolepšil. Podle nejnovějšího průzkumu, který v sobotu zveřejnil list Le Journal du dimanche (JDD), odmítne ve volbách Macronovo hnutí 52 procent Francouzů, podporu má jen u 18 procent voličů. Jiné aktuální výzkumy ukazují, že Národní sdružení by mohlo vyhrát se 32 procenty a spojená levice by získala 25 procent, zatímco současný vládní Macronův politický slepenec Renaissance by obdržel jen 19 procent hlasů.

Podle průzkumu, který provedl institut CSA pro media CNews, Europe 1 a JDD, si 52 % Francouzů přeje vyjádřit nesouhlas s Emmanuelem Macronem, což znamená výrazný nesouhlas s jeho současnou exekutivou. 23 % se nestaví na stranu vlády ani opozice, což by mohlo naznačovat určité rozčarování z dostupných politických možností. Pouze 18 % dotázaných vyjádřilo podporu prezidentovi a vládě, což odráží slábnoucí popularitu těch, co jsou u moci. Dále se 7 % dotázaných hodlá zdržet hlasování, což, i když jde o menšinu, by mohlo ovlivnit konečný výsledek parlamentních voleb na konci června a na počátku července.

Podrobně analýza podle pohlaví ukazuje, že muži jsou o něco více nakloněni podpoře opozice (57 %) než ženy (49 %). Výzkum také ukázal tendenci mladých lidí upřednostňovat radikální změny nebo vyjadřovat nespokojenost s politickým status quo, zatímco starší lidé více inklinují k zachování stávajícího systému.

Pro Emmanuela Macrona je proto v současném kontextu hodně v sázce. Nabízí se otázka: tváří v tvář takovému distancování se, jaká bude prezidentova reakce, pokud jeho dosavadní koaliční většina prohraje parlamentní volby, nebo pokud se strana Jordana Bardelly dostane na vrchol. Zdá se, že voliči mají na věc svůj názor. Podle průzkumu CSA pro CNews, Europe 1 a JDD si 57 % Francouzů myslí, že by prezident měl odstoupit, pokud bude prezidentská většina poražena.

Kromě toho další studie naznačuje, že RN by mohla získat 32 % hlasů, následovaná Novou lidovou frontou s 25 % a současnou Macronovou většinou, která by získala pouze 19 %, pokud by se volby konaly v neděli.

Prezidentův krok rozpustit parlament vyvolal následně chaos a rozklad jak v pravé, tak v levé části opozice, paradoxně za situace se sjednotit do voleb. Pravicové Národní sdružení vyzvalo ke společnému postupu jak s tradičními republikány, tak s konzervativním hnutím Reconquête. Republikáni jsou ale dlouhodobě rozloženi, část z nich podporuje Macrona, část je zásadně proti němu. Když s nabídkou Národní sdružení souhlasil předseda republikánů Éric Ciotti, byl dalším vedením ze strany okamžitě vyloučen. Vyloučení ale ještě v pátek zrušil soud. Je tak jasné, že jednotný postoj republikánů se nedá do voleb očekávat.

Roztržka vznikla i mezi zakladatelem Reconquête, konzervativním komentátorem Érikem Zemmour a lídryní hnutí Marion Maréchalovou, která je neteří Marine Le Penové. Původně byla členkou její Národní Fronty (nyní Národní sdružení), s tetou se ale před lety názorově radikálně rozešla a Zemmour ji přitáhl do Reconquête. Nyní se opět přidala k Národnímu sdružení, což Zemmour pokládá za zradu.

O zradě se ale hovoří i na levici, konkrétně v případě Raphaëla Glucksmanna, syna známého francouzského filozofa. Raphaël Glucksmann vedl neosocialistické levicové uskupení, se kterým dosáhl v eurovolbách ve Francii před týdnem na druhé místo, před Macronovým hnutím. Nyní ho ale spojená radikální levice Nová lidová fronta, která vznikla tento týden, vyšachovala. Ve volbách kandiduje s programem „Zrušení privilegií miliardářů“ a má podle průzkumů šanci skončit ve volbách druhá za Národním sdružením, jehož ekonomický program je rovněž spíše levicový. Za Národní lidovou frontu bude překvapivě kandidovat i François Hollande, bývalý socialistický prezident nebo mladík Raphaël Arnault, vůdce militantní Mladé gardy a člen bojůvek Antify, kterého dlouhodobě sleduje francouzská tajná služba. Arnaultova kandidatura v Avignonu pak vyvolala okamžitý odpor socialistické strany, která je členem tohoto levicového bloku. Ten ještě zahrnuje Evropské ekologisty-Zelené, Nepoddanou Francii Jeana-Luka Mélenchona, komunistickou stranu a Place publique (Veřejné místo) Raphaëla Glucksmanna.

« S’il vous plaît, soyez digne dans la période, soyez fier de notre génération »

Discours hier à Lyon devant une foule immense et déterminée à combattre l’extrême-droite dans l’unité ↙️↙️↙️ pic.twitter.com/PgCNEmUbfp

— Raphaël Arnault (@ArnaultRaphael) June 15, 2024

Prezident Macron nicméně od voleb útočí hlavně na pravici, na Národní sdružení. Proti tomuto vítězi eurovoleb organizuje levice v sobotu po celé Francii demonstrace. Francie se více a více radikalizuje a vyhrocuje na obou stranách politického spektra.