Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od USA rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečními mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií.

Evropa na zahraničně politický odklon USA a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD. Podle ní stále není jasné, zda jsou USA pro Evropu nadále partnerem, proto chce EU využít stávající čas, aby se připravila na nejhorší. Aby ale EU mohla podpořit Ukrajinu, musí být sama silná.

"Abychom byli přesní, 26 z 27 států si to přeje, Maďarsko, jako bylo často i dříve, má jiný názor. A ostatní šéfové států a vlád u summitového stolu očividně neměli zájem dlouze s Viktorem Orbánem vyjednávat o kompromisním a slabším textu," uvedla ARD k tomu, že EU jednomyslnou shodu ohledně podpory Ukrajiny nenašla. Unijní lídři proto v této věci přijali nezávazné prohlášení, které ale s výjimkou Maďarska podpořily všechny členské státy.

Také televize France 24 spojuje plánované masivní zbrojení Evropské unie s obavami z toho, že USA ustupují od svých závazků být ručitelem bezpečnosti Evropy. "Unijní vůdci, otřesení vyhlídkou na stažení Spojených států, se na čtvrtečním krizovém summitu dohodli na posílení bezpečnosti bloku," uvedla televize.

France 24 poznamenala, že unie uvolňuje svá fiskální pravidla, aby státy mohly do obrany více investovat, a to shodně v době, kdy pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz přichází s radikálními reformami zaměřenými na opětovné vyzbrojení své země.

V reakci na postoj USA se nyní evropští vůdci snaží podle agentury Reuters určit, do jaké míry mohou americkou podporu Kyjevu nahradit a zároveň spustit závod týkající se vlastní obrany. "Lídři z kontinentální Evropy zřejmě rozkol s Washingtonem vidí jako dlouhodobý, pokud ne dokonce trvalý," napsala agentura. Evropa proto začala překonávat desetiletí setrvačnosti, aby přepracovala unijní rozpočet, což by jí umožnilo výrazné zbrojení.

Mezi Evropskou komisí a členskými státy kvůli tomu vzniká spor o tom, kde skutečná moc a rozhodování leží. Takovým diskuzím se věnoval i čtvrteční summit, před kterým Orbán předem avizoval možnost vetování klíčových rozhodnutí, uvedla Reuters.

"Pokud evropské státy skutečně převezmou plnou odpovědnost za vyzbrojení Ukrajiny, budou muset rovněž učinit těžká rozhodnutí o tom, jaké zbraně pošlou do Kyjeva a jaké si ponechají na svou obranu," poznamenala agentura.