Vysoká inflace dopadá plošně na všechny a za dva roky lidem stačila spolknout už více než čtvrtinu úspor. Loňská průměrná inflace se vyšplhala nad patnáct procent a i letos se odhaduje nad deseti procenty, tedy velmi daleko od dvouprocentního cíle České národní banky. Jediní, kdo z nynějšího prudkého růstu cen a nízkých úroků těží, jsou dlužníci. Centrální banka si ovšem pod vedením guvernéra Aleše Michla jde svou cestou, kdy nechce prudce ochlazovat ekonomiku. Výsledek této politiky může být ale nakonec mnohem bolestivější a ekonomové hovoří o zbytečném riskování.

Bankovní rada nadále nechává základní úrokovou sazbu na sedmi procentech s tím, že je připravena sazby zvýšit, „zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace“. Sedmi procentní sazba při téměř osmnácti procentní inflaci je ovšem podle mnoha kritiků Michlovy politiky naprosto nedostačující k tomu, aby na tlumení inflace působila.

Nutno také připomenout, že ČNB se s předpovědí inflace příliš netrefovala ani ve svých prognózách. V té z doby přesně před rokem počítala letos s celkovou inflací 2,3 procenta, v té z loňského jara stále ještě se čtyřmi procenty. V prognóze z léta už se objevilo pesimističtější číslo 9,5 procenta.

Michl například v září 2021, kdy byla inflace na čtyřech procentech, tedy zhruba dvě procenta nad inflačním cílem, a kdy zasedal v bankovní radě ještě pod vedením Jiřího Rusnoka, hlásal, že inflace se Češi nemají bát a že to „chce klid“. „Není důvod zvyšovat inflační očekávání. Spotřebitelská inflace by měla být do konce příštího roku nižší, než bude ve druhém pololetí tohoto roku. Prostě po lockdownu, jak ekonomika rychle naskočila, firmy začaly dohánět výrobu, poptávka po surovinách vzrostla a to vytlačilo ceny nahoru. Postupně by se to mělo normalizovat. Cílem ČNB je inflace 2 procenta. Máme výsledky,“ tvrdil tehdy Michl jako člen bankovní rady, který vytrvale hlasoval proti zvyšování sazeb.

Mezinárodní měnový fond zveřejnil nedávno pravidelné hodnocení české ekonomiky, kde se opět pustil do výšky naší inflace. Upozornil, že se nachází vysoko nad cílovou úrovní dvou procent, a doporučil další zvyšování úrokových sazeb. Podle MMF je totiž krocení vysoké inflace více na místě než obava z oslabení ekonomické aktivity. A právě na dušení ekonomiky kvůli vyšším sazbám se centrální bankéři odvolávají.

Podle Davida Marka, hlavního ekonoma Deloitte a nyní také ekonomického poradce nově zvoleného prezidenta, ČNB už více než půl roku nedělá dobrou měnovou politiku. „Plně souhlasím s názorem Tomáše Holuba, Marka Mory a Mezinárodního měnového fondu, že zodpovědnější by bylo hrát na jistotu, tak abychom v dohledné době opravdu dosáhli stabilní a nízké inflace poblíž inflačního cíle dvou procent. ČNB vsadila na jinou kartu a riskuje, že se to nepovede. Ono tedy je možné, dokonce snad i pravděpodobné, že se v dohledné době dostaneme k nízké inflaci i touto cestou. Ale riziko, že se to nepovede, je rozhodně vyšší, než kdyby ČNB v druhé polovině loňského roku pokračovala se zvyšováním úrokových sazeb. To obměněná bankovní rada odmítla a podle mého názoru tak zbytečně riskuje jeden z pilířů makroekonomické stability české ekonomiky. Tím je nízká inflace,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Týdeník Echo.

„Inflace jednak ničí reálnou hodnotu úspor, jednak nám reálně klesají mzdy. A v posledku kvůli oběma faktorům nám bezprecedentním způsobem klesá životní úroveň. Právě proto je měnová politika vyčleněna, aby se věnovala výhradně inflaci a nesledovala jiné makroekonomické ukazatele,“ tvrdí Marek.

Jak také Marek připomíná, jediným „jestřábem“v bankovní radě, který by nebránil úrokovou sazbu dál zvyšoval, je nyní Tomáš Holub. „Ale já to dělení na jestřáby a holubice neberu. Členové bankovní rady by měli být ne příslušníci jestřábí nebo holubí letky, v první řadě to mají být odborníci s porozuměním pro měnovou politiku a dobrým odhadem ekonomického vývoje, kteří pak podle toho nastavují úrokové sazby. Prací centrálního bankéře je udržovat nízkou inflaci, tečka,“ domnívá se ekonom.