Česká republika v Evropě vede iniciativu usilující o shromáždění 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun) na munici pro Ukrajinu, napsal deník Financial Times (FT). O možnosti zakoupit ve třetích zemích munici pro Ukrajince čelící ruské invazi informoval český prezident Petr Pavel minulý týden na mnichovské bezpečnostní konferenci. FT nyní s odvoláním na nejmenované zdroje upřesňují částku, o kterou se údajně jedná.

Česko by podle prezidenta Petra Pavla mohlo Ukrajině zajistit dodání stovek tisíc dělostřeleckých nábojů nebo raket z třetích zemí. Opakovaná výzva zazněla ve chvíli, kdy dodávky dříve slíbené Evropskou unií váznou. S podobnou iniciativou už se premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) pokoušeli uspět i v Bruselu, snahy o nákup skladové munice ze společných unijních peněz ve světě, ale dlouhodobě blokuje několik zemí v čele s Francií. „Ukrajině je potřeba urgentně dodat potřebnou munici a najít k tomu všechny možné cesty,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

„Identifikovali jsme půl milionu kusů munice ráže 155 milimetrů a 300 tisíc kusů munice ráže 122 milimetrů,“ řekl na mnichovské bezpečnostní konferenci prezident Pavel s tím, že Česko by mohlo zajistit nákup munice pro Ukrajinu z třetích zemích. K české iniciativě se podle něj připojilo už Dánsko, Nizozemsko nebo Kanada. Neuvedl však, odkud by munice měla pocházet. Pokud by se ale podařilo sehnat blíže neurčený finanční obnos, bylo by její dodání podle prezidenta otázkou pouhých několika týdnů.

Zda se k naší iniciativě připojily i další země a jestli má být role ČR pouze koordinační, nechtěla kancelář prezidenta po skončení konference komentovat. „K tématu zatím nemůžeme sdělit další detaily,“ uvedla pro Echo24 Eva Hromádková z odboru komunikace kanceláře Petra Pavla.

Evropská unie slíbila před rokem Ukrajině, že jí do letošního března dodá milion kusů dělostřelecké munice. Za svým plánem ale unie výrazně zaostává. Podle předběžných odhadů jich stihne za rok dodat asi jen 520 tisíc. Protože evropské výrobní kapacity nestačí, musela by se unie obrátit na země mimo sedmadvacítku. O takovém nákupu munice už jednali v Bruselu na začátku února premiér Fiala a ministr Lipavský. Podle informací, které přinesl server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje, ale český návrh na nákup ze společných evropských fondů odmítla Francie, Řecko a Kypr. Česko se tak snaží najít podporu u jednotlivých zemí. To ale také znamená, že by na nákup nemohly být použity evropské zdroje.

Ministerstvo: Musíme Ukrajině urgentně dodat munici

Ministerstvo zahraničních věcí v reakci vysvětlilo, že český plán na vyzbrojení Ukrajiny municí nakoupenou ve třetích zemích vychází v obou případech ze stejného základu. „Ukrajině je potřeba urgentně dodat potřebnou munici a najít k tomu všechny možné cesty,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Ačkoli Politico dříve spekulovalo, že bychom mohli dělostřeleckou munici nakoupit například v Turecku či Jihoafrické republice nebo Jižní Koreji, skladové zásoby toho typu munice, o němž Pavel hovořil, by mohly pocházet odjinud.

Zatímco ráže 155 mm je pro zbraně NATO standardní, sovětská munice ráže 122 mm (rakety či dělostřelecké granáty) by mohla ukazovat na některou ze zemí severní Afriky nebo jihovýchodní Asie, která v minulosti nakupovala od Moskvy či Pekingu. Právě vztahy s Moskvou by mohly být zároveň důvodem, proč země nechce, nebo nechtějí dodat náboje Ukrajině napřímo. V obou regionech jsou navíc dlouhodobě aktivní firmy českého zbrojního průmyslu. Například holding CSG Michala Strnada se v posledních letech stal významným dodavatelem zbraní pro armády Indonésie nebo Maroka.