V následujících týdnech bude sněmovna hlasovat o sadě zákonů, které výrazně mění sociální systém. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navíc dokončuje digitalizaci resortu.

Říká vám něco jméno exministra práce a sociálních věcí Jindřicha Vodičky? 

Teď jste mě dostal, nic si nevybavuju.

To byl v letech 1992–1995 váš předchůdce, který konstruoval sociální zákony, které nyní výrazně měníte.

V roce 1995 jsem končil základní školu. Navíc když se mě po volbách 2021 ptal premiér Fiala, o kterém resortu uvažuji, v žádné variantě to nebylo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Takže není pravda, že si jako podmínku vstupu do vlády dala KDU-ČSL právě tohle ministerstvo? 

Není to tak. V rámci širšího vedení jsme si říkali, že musíme získat resort, který má co do činění s rodinou. Prioritou bylo školství pro Marka Výborného. Nicméně o ten si řekl Petr Gazdík ze STAN. Následně padla myšlenka na sociální věci s tím, že uděláme důchodovou reformu. Všichni se dívali na mě a říkali, že mám politickou zkušenost z vlády a schopnost být protiváhou Zbyňku Stanjurovi.

Tehdy jste ještě byl lidoveckým předsedou. Musel jste přece s nějakým ministerstvem počítat.

V době opozice jsem byl čtyři roky místopředsedou hospodářského výboru. Když se mě premiér Fiala ptal, jaké ministerstvo bych chtěl, uvedl jsem průmysl a obchod, jako další volby jsem pak měl zemědělství nebo životní prostředí. Pamatuju si přesně na povolební vyjednávání. Ministerstvo práce a sociálních věcí kvůli jeho složitosti nikdo moc nechtěl. A to ještě nevěděli, co přijde.

Co myslíte? 

Válku na Ukrajině, uprchlickou a energetickou krizi. Navíc už tři roky za vládu řeším integraci ukrajinských uprchlíků.

Ve druhém čtení leží v Poslanecké sněmovně vaše reforma sociálních dávek. Proč jste se rozhodl sloučit jejich čtyři různé typy do jedné superdávky? Bylo hlavním cílem zjednodušit systém, nebo zamezit zneužívání? 

Dosavadní sociální systém nebyl motivační. I zdravý a mladý člověk nemusel pracovat, a prošlo mu to. To by mělo skončit. Takže výchozím předpokladem bylo znovu vracet lidi do práce. A taky zlikvidovat byznys s chudobou, který vyrostl kvůli neadresným příspěvkům na bydlení. Předpokladem bylo, že tým kolem IT manažera Karla Trpkoše nám na ministerstvu řadu postupů zdigitalizoval.

Bez toho by to nešlo? 

Bez toho bych se do toho vůbec nepustil.

Jak vznikl váš IT tým? 

Když jsem byl navržen na ministra práce a sociálních věcí, rozhodil jsem kontakty v IT sféře. Z ministerstva zemědělství jsem věděl, že bez toho se utopím v byrokracii. Trpkoše jsem si vybral proto, že měl nejenom zkušenosti z práce v korporátu, ale i v ČEZ, takže zná systém zadávání veřejných zakázek. Musel jsem prostě objevit člověka, který nebude zděšen, až uvidí fungování ministerstva a systém státních regulací. Od počátku byla mezi námi dohoda, že celý resort chceme digitalizovat, podobně jako to před lety udělaly české banky. Vytvořil jsem podmínky pro jeho lidi, včetně toho, že jsme je museli být schopni zaplatit.

Kolik má jeho tým lidí?

Kolem padesáti. Vycházel jsem z toho, že stát nemá programovat, ale má prověřeným expertům dát přesné zadání a vědět, co chce. Musí být schopen dodavatele těchto služeb vést a korigovat. Tohle na ministerstvu nikdy nebylo. Zároveň klíčové kompetence držíme na ministerstvu. Proto jsme efektivní.

Je to model pro jiná ministerstva nebo státní instituce? 

Není to závislé na velikosti úřadu a rozpočtu. Pozitivní taky je, že vedlejším efektem digitalizace jsou obrovské personální úspory.

Co kdyby se digitalizace nepovedla, jako na ministerstvu pro místní rozvoj? 

Řeknu vám, od které chvíle jsem věřil, že to dobře dopadne. Když před třemi lety začala válka na Ukrajině, spadlo hodně administrování na nás. S Trpkošem jsme si sedli a uvažovali, co budeme dělat, když sem přijdou statisíce Ukrajinců. Bylo nám jasné, že když to budeme odbavovat jako doposud, tedy s tužkou a papírem, reálně budeme potřebovat tři tisíce úředníků navíc. Druhou možností bylo celý ten systém dávek hodit do digitálu. To se nám povedlo ani ne do šedesáti dnů. Krátce nato jsme dostali další úkol – vyplatit jim příspěvky, ale to už jsme věděli, že to umíme, protože nový systém technologicky funguje.

Takže válka vám pomohla nakopnout digitalizaci? 

Dá se to tak říct, ale podstatné bylo něco jiného. Trpkošův tým si tyhle postupy odzkoušel už v různých bankách, včetně nezdarů a slepých uliček, a za soukromé peníze. U nás už systém digitalizovali s minimem škod. Vizitkou jejich dobré práce je to, že jeho tým dnes z pověření vlády dává dohromady už čtvrtý měsíc stavební řízení po Ivanu Bartošovi.

Pojďme k vašemu zákonu o revizi sociálních dávek, který je před závěrečným přijetím. Pokud si někdo nebude aktivně hledat práci a posílat děti do školy, může přijít až o třetinu superdávky. Je to tak? 

Neziskovky mě za to kritizují, ale já tvrdím, že nejvíc děti trestá rodič, který kašle na jejich výchovu. My ho naopak chceme přimět, aby si vůči nim plnil své povinnosti, a věřte, že finanční motivace funguje nejvíc. Proto jsme to tam dali. Jinak chceme s lidmi začít pracovat hodně individuálně, dát jim podpůrný plán, nasměrovat je na aktivizační služby, ale musí poskytovat součinnost. Jinak stát už tak štědrý nebude.

Obrovské podpory se vám dostává od starostů hlavně ze sudetských oblastí, kde jsou vyloučené lokality. Šili jste zákon hodně na míru těmto oblastem? 

Pocity těch starostů chápu, protože už léta například bojují proti byznysu s chudobou. Podstatou je, že různí pronajímatelé ubytoven a jiných podřadných nemovitostí nasazují chudým lidem obrovské ceny nájmů, které jim přes příspěvek na bydlení doplácí stát. Vzniká zvláštní situace, kdy v nejhorších domech je nejvyšší nájem, což ničí cenovou hladinu všude v okolí. Jejich podněty jsme vzali hodně vážně a čtvrtina revize dávek vyšla vstříc jejich požadavkům. Když sečtete příspěvek a doplatek na bydlení, zjistíte, že stát platí přemrštěné ceny. Novelou zákona tomu říkáme jasné ne.

Co si od toho slibujete? 

Že by lidé měli bydlet přiměřeně a efektivně a platit nájmy podle průměrných cen v dané oblasti.

Jste si vědomi toho, že různé příspěvky na bydlení celkově nejvíc vzrostly za vaší vlády?

Ano, protože to bylo v návaznosti na energetickou krizi. Tehdy jsme jasně řekli, že nechceme nechat lidi padnout, takže jsme zvýšili normativy, a to podle toho, jak rostly ceny elektřiny a plynu. Dnes jsou nižší než před dvěma lety, takže už snižujeme míru podpory a vracíme se na původní hodnoty.

Vedou se spory, jestli bylo smyslem vaší superdávky celkově ušetřit, nebo ne. 

Nikdy to nebyla hlavní motivace. Ideálem je být rozpočtově neutrální. Férově říkáme, že superdávka může uspořit přes dvě miliardy korun, ale může také přinést zvýšené výdaje přes šest miliard. Tenhle rozptyl je dán tím, že u třetiny ohrožených lidí podpora vzroste, u třetiny zůstane stejná a u třetiny lidí klesne. Realisticky to vidím na plus dvě tři miliardy korun. Systém je však dnes přísnější v boji proti zneužívání sociálních dávek. Současně je komfortnější si o superdávku elektronicky požádat.

Kdo bude patřit k té třetině, jíž peníze klesnou? 

Lidé, co neprojdou majetkovým testem. Ty jsme zatím u tohoto typu sociálních dávek nedělali. K dalším budou patřit ti, kteří nebudou vyvíjet zájem o práci nebo nebudou posílat děti do školy. V dosavadním systému jim to stále prochází.

Vaše majetkové testování bude mimo jiné zkoumat celkové úspory rodin, počet aut a nemovitostí. Není podivné vyplácet superdávku i rodinám, jež mají celkové úspory do 400 tisíc korun? 

Dnes platíme 300 tisícům domácností příspěvky na bydlení a vůbec se jich neptáme, jaké mají úspory na účtech a jaký je jejich celkový majetek.

Taky to není nic, čemu by se tleskalo.

Ano, a proto dnes říkáme: Chceme garantovat daňovým poplatníkům, že budeme vyplácet dávky jen v případě, že zjistíme, jaký má ten člověk majetek. Někdo tvrdí, že je to velkorysé. Beru to jako první výkop, ať za dva roky přijde někdo, vyhodnotí to a upřesní.

Digitalizace ve vašem resortu má podle důvodové zprávy zákona o sociálních dávkách ušetřit 11–19 procent zaměstnanců úřadů práce. Je to realistické číslo? 

Velmi realistické. Navíc ještě uvidíme, jaké úspory nám přinese generativní umělá inteligence, kterou běžně využíváme v práci.

Ve sněmovně leží zákoník práce. Proč se tak rozhodně stavíte proti pozměňovacímu návrhu na výpověď bez udání důvodu třeba za vyšší odstupné?

Rok a půl jsme na té novele pracovali se zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů, pro které je obzvlášť důležitá, protože v řadě míst posunuje zákoník práce do flexibilní podoby 21. století. Dát tam výpověď bez udání důvodu je granát v celém tom procesu vyjednávání a dohod se sociálními partnery. Jsou tam jiné nástroje, které trh práce zpružní, v tom jsme se inspirovali Dánskem.

Kdy se firmám sníží povinnost podávat ty stohy měsíčních hlášení? 

Zákon o jednotném měsíčním hlášení leží právě na vládě. Firmy musí povinně státu rozesílat stovky různých dat a odpovídat na různé typy dotazů. My to dostaneme do jednoho elektronického formuláře, následně informace odejde na jedno místo, odkud je rozposíláme dalším státním institucím. Rozjedeme to od ledna 2026. A na to pak posadíme jednotné inkasní místo.

Odkdy? 

Od roku 2027. Myslím, že i opozice to akceptuje.

Vaše změny důchodových pravidel asi ne, že?

Zatím neřekli, co přesně chtějí zrušit. Vyhýbají se odpovědět, co by změnili a jinak nastavili. To je dobré pozorovat. Děláme důchody, zákoník práce, revizi dávek a jednotné měsíční hlášení pro podnikatele, věci pro tělesně postižené. Byli by blázni, kdyby to všechno chtěli zrušit.

Když jste přicházeli do vlády, byl důchodový účet minus 73 miliard korun. Tento rok má být minus 11 miliard. Čím jste toho snížení dosáhli?

Nejdřív jsme upravili Babišovy mimořádné valorizace a ztížili předčasné odchody do důchodu. To byly klíčové věci, které systém stabilizovaly.

Vraťme se ještě k digitalizaci. Všichni dnes mluví o nutnosti deregulace a debyrokratizace podnikání, ale nikdo k tomu v Evropě nemá politickou sílu. Není digitalizace tím nástrojem, jak zmenšit moc neustále rostoucího státu? 

Určitě. Moje zkušenost z ministerstva práce a sociálních věcí je, že během čtyř let budeme moci snížit stavy až o deset procent. Když k tomu v budoucnu připočtu využití umělé inteligence, například v posuzování dotačních titulů, vzniknou další personální úspory. Tímto způsobem bychom byli schopni zeštíhlit celý stát odhadem o třicet procent. Myslím tím celou veřejnou správu, ne jen ministerstva, ale i kraje, města a obce.

Jak by měl stát postupovat? Zřídit jeden úřad pro digitalizaci, nebo to dělat jako vy, na každém ministerstvu zvlášť? 

Upřímně, nevěřím v megaúřad, který zabezpečí digitalizaci. Ministerstva musí umět vtáhnout do hry experty, sama nic nevymyslí. Důležité taky je nepřeklápět jenom papíry do digitálu, ale zrevidovat různé úlohy a agendy. Prostě přeformátovat zajeté procesy a naladit se na novou vlnu.