Během posledních deseti let se v České republice snížil podíl odborově organizovaných zaměstnanců ze 32 na 13 procent. Odbory se však stále stabilně těší důvěře dvou pětin obyvatel a 11 procent zaměstnanců uvažuje o vstupu do odborů. Vyplývá to z průzkumu mezi 1417 zaměstnanci, který uskutečnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Výzkum, kam patřil i zmíněný průzkum, ústav představil na odborné konferenci v Praze.

"V porovnání se situací před 20 lety se výrazně snížilo povědomí o odborech, zároveň narostla sebedůvěra zaměstnanců spojená s přesvědčením, že se ve sporech se zaměstnavateli mohou sami domoci spravedlnosti," uvedla vedoucí výzkumného oddělení RILSA Renata Kyzlinková.

Z hodnocení práce odborových organizací v letech 2003 až 2023 podle ní nicméně vyplývá, že jejich činnost se profesionalizovala a v těch podnicích, kde působí, vzrostla spokojenost s jejich výkonem i autorita odborových funkcionářů. Osobnost odborového funkcionáře se přitom jeví být klíčová pro získávání nových členů, dodala.

"Pro odbory je obtížné oslovit mladou generaci zaměstnanců, výsledkem toho je problém stárnoucí členské základny. Pokud chtějí odbory svou členskou základnu stabilizovat, musí se vypořádat na jedné straně s otázkou, jak oslovit mladé pracovníky, kteří kladou důraz na nová témata, poptávají nové služby a využívají nové typy komunikace," doplnila ekonomka Jana Váňová z výzkumného oddělení RILSA.

Na straně druhé musí podle ní odbory s tím, jak se proměňuje trh práce, zvážit změnu přístupu k osobám pracujícím v nových a nestandardních formách zaměstnání, s různými typy smluv nebo s využitím on-line platforem. Výzvou je i přístup odborů k lidem podnikajícím na vlastní účet či pracujícím jako OSVČ, jejichž činnost často vykazuje znaky závislé práce, podotkla.