Objem prostředků na platy ve veřejném sektoru by se od 1. ledna 2025 mohl zvýšit o osm procent. Odborům to přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na dnešním jednání předsednictva tripartity. V absolutních částkách by podle něj mohlo jít o růst o více než 24 miliard korun, avšak očištěných o 30 procent, které se podle něho státu navrátí v příjmech. Růst by tak mohl být vyšší než v soukromém sektoru, což Stanjura avizoval, že nechce. Počet státních zaměstnanců navíc příští rok poroste.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly nejde o finální výsledek ale pouze o postupový krok, a je proto třeba počkat na další jednání a návrh ze strany vlády. „Principiálně je navýšení objemu prostředků správné, návrh ale zatím nelze paušálně odsouhlasit,“ řekl šéf ČMkOS novinářům. Pokud by například některé skupiny zaměstnanců nedostaly přidáno vůbec, Středula by chtěl dále o navýšení objemu jednat.

Odbory chtěly dohodu s vládou o navýšení výdělků zaměstnanců veřejné sféry a státu do 18. září. Reálně se ale podle Středuly rozhodne dříve mezi 13. a 17. zářím. O finálním návrhu se podle něho následně rozhodně v rámci jednání zástupců koaličních stran K5. „V příštím týdnu bude předmětem vyjednávání, jaké prostředky se následně rozdělí na určité tarify a platy na jakých skupin. Základní rámec byl vyřčen, takže jsme tuto debatu na předsednictví tripartity nemuseli vést,“ dodal Středula.

V této chvíli nelze podle předáka odborů takzvaně chválit „den před večerem“ a je třeba počkat, jak bude skutečně vypadat návrh ze strany vlády. Zároveň dodal, že si premiér Petr Fiala (ODS) vyžádal zhruba deset dnů na nalezení vlastního konkrétního řešení návrhu. Významný detail v dalších jednáních podle Středuly bude nalezení kompromisu v tom, jak zvýšit platy těm nejhůře ohodnoceným zaměstnancům. První platová třída je podle něj sice hluboce podhodnocená, ale když by se do jejich platů zasáhne, mohl by se zároveň vytvořit problém v jiných platových tabulkách.

Odbory požadovaly původně růst tarifů už od září pro všechny zaměstnance veřejného sektoru a státu o 15 procent. Poté požadavky zmírnily na deset procent a pak na sedm procent jen pro část lidí. Ministerstvo práce navrhovalo přidat o deset procent, nebo o sedm procent polovině pracovníků. Vláda nakonec minulý týden návrh omezila. Nabízela přidat dvěma pětinám zaměstnanců.

Počet státních zaměstnanců roste

Středula před středečním jednáním tripartity novinářům řekl, že nárůst o sedm až 7,5 procenta objemu je dostačující, aby naplnil očekávání, a tedy nárůst tarifu o deset procent napříč veřejnou správou. Odbory by se na tom ale s vládou musely společně dohodnout, nelze to tedy brát za definitivní rozhodnutí, dodal.

Ministr Stanjura v srpnu novinářům řekl, že se od ledna objem nezvýší více než v soukromém sektoru. Trh práce zůstane letos i v příštím roce podle predikce MF mírně přehřátý. Objem mezd a platů se letos zvýší o 7,1 procenta, v příštím roce o 6,4 procenta. V soukromé sféře se odměňování bude zvyšovat výrazněji než ve veřejném sektoru, předpokládalo v srpnu ministerstvo.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že vláda neplní sliby o zeštíhlování státu. „Každému z nich to navýšení přeji, přál bych jim klidně i víc. Ale to by jich muselo ubývat. Jenže ono jich každým rokem přibývá. Soukromý sektor na to jen zírá, on by takhle ‚hospodařit‘ nemohl. Ale platit to musí. Štíhlý a efektivní stát? Kdo ho sliboval?“ ptá se Kalousek.

Slib vychází mimo jiné z programového prohlášení, kde se mluvilo o tom, že „na základě inventury všech agend státu do konce roku 2023 představíme konkrétní plány na snížení počtu úřednických míst. Zbytečné úřední úkony zrušíme a potřebné služby zefektivníme,“ uvádí se v programovém prohlášení. Revizi agend jako svou prioritu pro letošní rok zmiňoval v lednu také ministr Stanjura. Počet státních zaměstnanců se však příští rok zvýší zhruba o 1200 na 488 788. Výdaje na jejich platy vzrostou o 11,2 miliardy na 277,8 miliardy korun. Vyplývá to z příloh k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který MF poslalo vládě.