Volby v zajetí povodní
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Před každými volbami se čeká, co bude tou „atomovkou“, tedy nečekaným prohlášením nebo akcí, jež změní předpovědi o výsledcích voleb. Ve sněmovních volbách 1998 přišel Václav Klaus s heslem o mobilizaci. V roce 2017 zas chtěl Andrej Babiš tři týdny před parlamentními volbami odstínit svoje trestní stíhání, a proto účelově na ČSSD vytáhl argument, že chce prodat „národní poklad“ v podobě ještě nevytěženého lithia. Tentokrát to vzala do rukou tlaková níže Boris, která na našem území vyvolala povodně.
Věřit systému
Je neuvěřitelné, jak velký kus cesty Česká republika urazila od prvních velkých povodní v roce 1997. Tehdy nefungoval integrovaný záchranný systém, neexistovaly kraje, takže většinu pravomocí měli ústřední orgány a starostové. Symbolem se stal tehdejší primátor Ostravy Evžen Tošenovský, který v jednu chvíli musel sám vyjet v Ostravě-Přívoze na loďce, protože kvůli vírům se tam části policistů nechtělo. Tehdejší desítky mrtvých jdou především na vrub zmatku a nepřipravenosti státní správy; jen díky improvizacím hasičů a policistů jich nebylo víc.
V paměti jsou také zmatky v první fázi covidu na jaře 2020, kdy premiér Andrej Babiš chtěl na sebe upoutat všechnu pozornost a neustavil ústřední krizový štáb. První lockdownovou situaci řešil prostřednictvím osobních intervencí, a teprve když se mu to vymklo z rukou, vytvořil krizový štáb v čele s ministrem vnitra Hamáčkem.
Této fázi zmatků jsme se v září 2024 naštěstí vyhnuli, systém se rozjel a zafungoval. A to včetně prognóz Českého hydrometeorologického ústavu. Je jasné, že nikdy vodu úplně nezastavíte, takže u Hanušovic sice měli protipovodňové hráze, ale zřítil se břeh řeky. Díky dronům jsme mohli vidět, že bezvadně zafungovaly betonové hráze v Leštině a Postřelmově, město Zábřeh zas zachránil suchý poldr.
Zároveň jsme byli svědky toho, jak si jihočeský hejtman Kuba stěžoval na obyvatele Havlíčkovy kolonie v Českých Budějovicích, kteří dlouhodobě odmítali protipovodňové zábrany. Do této kategorie také patří způsob, jakým organizace typu Děti Země, Hnutí Duha Jeseníky nebo Klub za udržitelnou dopravu blokovaly stavební povolení na vybudování přehrady Nové Heřminovy, která by výrazně ulehčila dnes zatopeným městům na Opavsku.
Stejně tak se nedají vyloučit obyčejné lidské chyby jako v případě zpožděné evakuace v Krnově, což podle šéfa hasičů generála Vlčka jde na vrub vedení města. A komu povodně před nadcházejícími krajskými a senátními volbami pomohou?
Od krize ke krizi
Když se ohlédneme za prací třinácti krajských hejtmanů, vidíme, že v posledních čtyřech letech klopýtali od krize ke krizi. Když na podzim 2020 nastoupili, vyhlásila Babišova vláda druhý, nejrozsáhlejší covidový lockdown. Většina z nich se musela vyrovnávat s chaosem přicházejícím z centrální úrovně.
Pak následovala řada krajských příběhů jako v červnu 2021 tornádo v některých jihomoravských vesnicích. Tehdy na místo přijela ministryně financí Schillerová s vlastním fotografem, ministryně práce a sociálních věcí Maláčová si prošla zdevastovaný domov důchodců a sociálním sítím nabízela svůj nešťastný pohled. Naštěstí záchranné práce řídil jihomoravský hejtman Grolich, který na sebe už tehdy upozornil tím, jak je schopen rozložit práci mezi různé záchranné týmy, aniž by se bál, že ho zastíní.
Na jaře 2022 zas museli krajští hejtmani koordinovat přijetí statisíců utečenců z Ukrajiny po invazi Ruska na její území. Dnes má polovina krajů na starosti zvládání povodní. Z hejtmanské funkce to dělá pozici špičkového krizového manažera, což je zřejmě jedno z vodítek, podle něhož si příštího hejtmana vybírat.
V minulém čísle Echa jsem popisoval šance jednotlivých hejtmanů v konfrontaci s volební kampaní hnutí ANO, která nezdůrazňuje osobnosti, ale celostátní program. Až na drobnosti všechno platí, jen s tím rozdílem, že hejtmani jako liberecký Půta (SLK), jihočeský Kuba (ODS), středočeská Pecková (STAN), olomoucký Kulhánek (STAN), vysočinský Schrek (ODS) a nyní už i moravskoslezský Bělica (ANO) posílili svoje pozice. Pravidelné zpravodajství Martina Kuby na Facebooku by zároveň mělo sloužit jako trenažér všem krizovým manažerům.
Naopak téměř jisté vítězství si zkomplikoval zlínský hejtman Holiš (ANO), po němž voliči museli na sociálních sítích vyhlásit pátrání. Po dvou dnech se ozval a oznámil, že záchranné akce decentralizoval na jednotlivé starosty.
Určitě se čekalo od prezidenta Pavla víc než jen to, že na sociálních sítích v neděli odpoledne zveřejní povzbuzující zprávu. Taky premiér Fiala zavřený v neděli v jakési podivné kanceláři na přehradě Vír působil jako staroušek vracející se z venkovského funusu. Pokud za to mohla jeho nemoc, měl to oznámit. Všechno lepší než toto.
Naštěstí ústřední krizový štáb dokázal, že funguje i bez nejvyšších ústavních činitelů, což je dobrá zpráva. Integrovaný záchranný systém musí být postaven na dodržování procedur, ne na libovůli jednoho člověka.
Těžko odhadnout, co nastane před pátečními a sobotními volbami. Počasí se přece jen má vrátit do modu relativně teplého podzimu a paměť si nic tak rychle nemaže jako nepříjemné vzpomínky. Přesto i tak by bylo velkým překvapením, kdyby volební účast v krajských volbách a v prvním kole voleb senátních výrazně překročila čtyřicet procent.
Objevují se pochopitelně hlasy navrhující odložení voleb. K tomu se musí přistupovat na základě principu přiměřenosti. Každé posunutí voleb, byť v dobrém úmyslu, je v určitém smyslu jejich manipulací. O důvod víc, že povodně ovlivňují život jen na velmi malé části území, i když se to z televizního zpravodajství nezdá. Každý den volební kampaně navíc také stojí politické strany velké náklady, což znevýhodňuje menší strany a nezávislé kandidáty, kteří si to nemohou dovolit. Část nespravedlností by se odstranila, jiná zas nastolila. Nechme to tak. Lidé na této úrovni vědí, kdo je kdo.