Vláda Petra Fialy (ODS) navrhuje na rok 2025 rozpočet se schodkem 230 miliard. Oproti letošku se tak jedná o úsporu ve výši 22 miliard. Ministerstvo financí návrh zveřejnilo nezvykle o půlnoci ze soboty na neděli, tedy v naprosto nejzazším možném termínu.

Zveřejnění předcházelo bezprecedentní utajení, které ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vysvětloval snahou nedělat okolo rozpočtu PR divadlo. Tomu odpovídá i způsob zveřejní v noci ze soboty na neděli.

„Jde jednoznačně o prorůstový rozpočet, který přináší rekordní investice - a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance,“ říká Stanjura a dodává: „Půjčujeme si tak převážně na investice.“

Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2025 je sestaven s celkovými výdaji státu ve výši 2316,1 mld. Kč a příjmy 2086,1 miliard. Výsledný deficit 230 miliard je meziročně o 22 miliard nižší.

„I přesto, že z vládního manévrovacího prostoru ukrajují rostoucí mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které tvoří přes 93 % celkových výdajů rozpočtu, podařilo se nám dodržet všechny klíčové priority a zákonné závazky vlády. Ať už jsou to rostoucí sociální výdaje, dodržení 2 % HDP na obranu, platy učitelů v regionálním školství na úrovni 130 % průměrné mzdy nebo navýšení peněz pro vysoké školy a vědu a výzkum. Ačkoliv jsme se jako vláda zavázali ke snižování rozpočtových deficitů, našli jsme v kabinetu rozumný kompromis a navýšíme meziročně rozpočty většině kapitol. Navržený rozpočet tak dle mého názoru zachovává i sociální smír,“ doplnil ministr financí.

Minulý týden už Stanjura avizoval, že zákon o rozpočtové zodpovědnosti umožňuje maximální deficit ve výši 231 miliard korun. Sám sebe pak označil za politického realistu, když dodal, že žádný velký prostor pro další snižování schodku uvnitř vládní koalice není, i když by si to on sám přál. Podobně hovořili také představitelé TOP 09 či lidovců s tím, že ale není v této věci politická shoda. Piráti a hnutí STAN mluvili o tom, že je sice potřeba konsolidovat veřejné finance, nikoliv ale za cenu škrtů na místech, kde nejsou efektivní. Například ministr školství Mikuláš Bek (STAN) žádal desítky miliard oproti letošku navíc, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) pak chtěl zhruba 14 miliard.

Ekonomové ostře kritizují, že schodek není nižší a to navzdory zavedenému ozdravnému balíčku. Ten podle nich sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám. „Olbřímí deficity přes 200 miliard byly s přimhouřenýma očima tolerovatelné v letech, kdy byla česká ekonomika zmítána mimořádnými událostmi, tedy hlavně pandemií či energetickou krizí. V letošním ani příštím roce ovšem již o krizových situacích ale nelze hovořit,“ řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil. Tempo konsolidace kritizoval ve svém stanovisku také Nejvyšší kontrolní úřad.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky je důvodů pro vysoký plánovaný schodek pro rok 2025 několik. „Za prvé sklízíme ovoce plošných a velmi drahých opatření z dob covidu, která neměla v řadě případů jasně stanovený konec spolu s krizí. Podobně pak řada plošných opatření v době energetické krize. Viděli jsme posílení činnosti sociálního systému a jeho rozpočtu jako například v oblasti příspěvku na bydlení,“ uvedl pro Echo24 Peterka.

Mezi tato opatření je možné zařadit i tzv. „zrušení“ superhrubé mzdy, kde rozpočet přišel o roční výnos přes 100 miliard korun. „Neříkám nutně, že je to špatně, ale jednalo se o opatření, které mělo pomoci v době krize. Když se bavíme o zadlužování, tak se musíme bavit i o nákladech na obsluhu, které brzy překonají hranici 100 miliard ročně. V situaci, kdy si už od covidové krize každoročně státní kasa půjčuje stovky miliard, je logické očekávat, že porostou i splátky takového dluhu. Ty jsou součástí rozpočtu a komplikují tak dále snížení deficitu,“ řekl ekonom.