Vláda Petra Fialy prosadila první velký zásah do penzí

Nejvyšší důchody v historii

Vláda Petra Fialy prosadila první velký zásah do penzí
Nejvyšší důchody v historii

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

V době, kdy v České republice padá životní úroveň nejrychleji v historii, to zní zvláštně a jde to hodně proti zprávám, které se na nás ze všech stran hrnou. Je to ale fakt. Důchody jsou ve srovnání s platy nejvyšší od roku 1989. Ještě nikdy nebyla kupní síla seniorů závislých na starobní penzi od státu ve srovnání s průměrným platem tak vysoká. Průměrný důchod po aktuální červnové valorizaci u nás dosahuje 20 216 korun. Průměrný hrubý plat podle posledních dat (za první čtvrtletí) je 41 256 korun. Náhradový poměr, tedy poměr mezi průměrným důchodem a průměrným platem, činí skoro 50 procent.

Ještě nikdy se českým seniorům ve srovnání s lidmi, kteří pracují, nežilo tak dobře jako za vlády Petra Fialy. V časech, kdy vládl Andrej Babiš, se náhradový poměr pohyboval kolem čtyřiceti procent. V některých letech se dokonce pod těch čtyřicet procent propadal. Navzdory tomu, že právě Babiš, pro něhož jsou senioři klíčovou volební skupinou, přidával důchodcům výrazně nad rámec toho, co mu diktovaly zákony. Například v roce 2017, kdy už měl za sebou čtyři roky ve vládě se sociálními demokraty, se náhradový poměr propadl na 39 procent. Čísla jasně říkají, že ve srovnání s těmi, kdo pracují, se senioři mají za Petra Fialy výrazně lépe než za Andreje Babiše. Kdyby byl premiér zdatný v komunikaci, chodil by do všech debat s grafy průměrných důchodů, platů a jejich vzájemného poměru.

Není to zásluha současné vlády. Je to čistě výsledek toho, jak je nastaven český důchodový systém, a toho, co se za poslední roky dělo v české ekonomice. Stalo se něco, s čím nikdo nepočítal, a české penze na to nebyly nastavené. Přišla rekordně vysoká inflace a spolu s ní pád reálných platů. Právě na růst cen a reálných mezd přitom byly nastaveny povinné valorizace důchodů.

Koncem září 2019 vydala poradenská společnost Deloitte studii, kterou zpracoval ekonom David Marek. Současný ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla a jeden ze specialistů na penze. Ta studie upozorňovala, jak se bude náhradový poměr neustále snižovat. V onom roce 2019, kdy už byl druhým rokem premiérem Andrej Babiš, byl 39,5 procenta. Se stejným vztahem mezi důchodem a průměrným platem se počítalo pro letošní rok. V roce 2027 už to mělo být jen 38 procent. Byla to prognóza, jak se budou penze vyvíjet bez nějaké reformy.

Jenže přišlo to, co nikdo nečekal. Obrovská inflace a pád reálných platů. A všechno je jinak. Náhradový poměr je skoro zmíněných 50 procent. A pokud se něco zásadního nestane a nezačnou prudce růst reálné platy, roky zůstane kolem této laťky.

Vláda Petra Fialy se proto rozhodla, že styl valorizací změní. Penze se mají zvyšovat jen jednou v roce, vždy k 1. lednu. A do vzorce už se nebude počítat polovina růstu reálného platu, ale jen třetina. Vedle toho se výrazně zpřísňují pravidla pro předčasný odchod do důchodu. Ta možnost bude vzácnější a méně výhodná. A základní podmínkou pro ni bude odpracovat před žádostí o penzi aspoň čtyřicet let. Kabinet minulý týden prosadil změny důchodů ve sněmovně.

Opozice v čele s Andrejem Babišem křičí, že je to ožebračování důchodců. A chystá se na změny důchodů podat stížnost k Ústavnímu soudu. Není to překvapivé. Téměř polovina voličů ANO jsou senioři nad šedesát let. Babiš dělá politiku pro své publikum.

Změna důchodů je rozumná. Pro seniory znamená do budoucna proti původním pravidlům kromě zmíněných přísnějších předčasných penzí změnu jen v konstelaci, kdy porostou reálné platy. Někteří ekonomové jako Vladimír Bezděk, prezidentův poradce pro důchody a šéf několika penzijních komisí za pravicových i levicových vlád, přitom upozorňoval, že penze by měly být navázány nejen na vzestup reálných mezd, ale i na jejich pád. To znamená, že od zvýšení o inflaci by se odečetl propad reálných platů. Prakticky by to vypadalo tak, že pokud třeba loni ceny rostly v průměru o 16,4 procenta a reálné mzdy se propadly o 6,7 procenta, penze by se měly zvýšit nikoli o 16,4, ale jen o 14,2 procenta. Tak daleko ale vláda nešla.