Českou republiku dohnal zvětšující se nepoměr mezi cenami nemovitostí a příjmy domácností. Počet prodaných bytů v Česku se loni meziročně propadl o více než polovinu. Z průzkumu České bankovní asociace ve spolupráci s Dataligence, databází informací o nemovitostech v Česku, zveřejněného na středeční tiskové konferenci vyplynulo, že prodeje starších bytů klesly o 51 procent, rodinných domů o 49 procent a nových bytů o 57 procent. Jde o nejmenší počty prodejů za deset let.

„Počátek roku 2022 byl ovlivněn kulminací vysoké poptávky z předešlého roku a s tím vyprodáním trhu. Výsledkem byla nejnižší nabídka starších i nově stavěných bytů za deset let. Šoková změna způsobená hlavně válkou na Ukrajině nastala v závěru prvního čtvrtletí. Počátek energetické krize, vyšší ceny energií, prudký nárůst inflace, to vše změnilo náladu lidí. Trvalo to po celé druhé čtvrtletí a bylo to umocněno růstem úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Kvůli tomu ve druhé polovině roku 2022 realitní trh prakticky zamrzl,“ shrnul Milan Roček, šéf společnosti Dataligence.

V analýze za loňský rok byla vyhodnocena data o všech realizovaných prodejích z celé Česku, a to z velkých i menších měst a venkova. Celkem šlo o více než 61 tisíc skutečných tržních transakcí u starších bytů a rodinných domů, které byly zapsány v roce 2022 do katastru nemovitostí, a více než osm tisíc nových bytů prodaných v roce 2022 developery.

Ceny domů a starších bytů na většině území ČR koncem roku klesaly, jejich pokles byl však pouze mírný. Maxima ceny dosáhly v polovině roku 2022 a do jeho konce klesly v průměru o 4,3 procenta.V meziročním srovnání starší byty zdražovaly o 3,4 procenta, upozornil Roček. Metr čtvereční staršího bytu v ČR stál koncem roku průměrně okolo 49.000 korun, v Praze přes 117.000 korun.

Průměrné prodejní ceny novostaveb se zvýšily o 11 procent, v ČR průměrně na více než 120.000 korun za metr čtvereční a v Praze o deset procent na 151.643 Kč za m2. Průměrná cena v regionech se zvýšila o 14 procent na 100.643 korun za metr čtvereční. „Akční nabídky, třeba kuchyně či garážová stání, se ale – promítnuto do absolutní hodnoty ceny bytu – projevují jako slevy v řádů dvou až čtyř procent,“ podotkl Roček. Důvodem růstu cen je hlavně výrazný růst úroků hypoték.

Analýza uvedla, že Česko mělo v posledních deseti letech jeden z nejrychlejších růstů cen nemovitostí z Evropské unie, za poslední tři roky činil v ČR 54 procent a v EU 24 procent. „Může za to i předešlé období nízkých úrokových sazeb, ze kterých se stal nástroj, jak spořit s vyšším výnosem. V ČR je nedostatek nabídky bytů a ten se každým rokem zvyšuje. Třetí faktor je konzervatismus domácností, které považují nemovitost za uložení úspor,“ řekl Roček.

Růst cen nemovitostí navíc odskočil od vývoje růstu příjmů domácnosti. Mzdy od covidu vzrostly v ČR o necelých 20 procent a ceny rodinných domů a starší zástava o 60 procent, řekl Roček. Podle srovnání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a jeho dat se od roku 2015 do konce roku 2021 příjmový nesoulad v ČR zvýšil nejvýrazněji z 58 sledovaných zemí.

V letošním roce se podle Ročka očekává stagnace. Bude velký rozdíl mezi cenami bytů napříč republikou. „Jak je Česko malé, tak je rozdílné. Trh je třeba vyhodnocovat optikou rozmanitosti. Jiné to bude v Praze a Brně, v dalších městech a na venkově,“ řekl. Podle něho je prostor pro pokles cen u starších bytů, novostavby vzhledem k vysokým nákladům ale zlevňovat nebudou.