USA dnes těží víc ropy než Saúdská Arábie a ta nedávno zřejmě zjistila, že už nedokáže vládnout jejím světovým cenám. I když žádný jednotlivý těžař nemá dominantní postavení, Saúdská Arábie byla „swing producer“, který si díky své schopnosti rychle zvýšit nebo snížit těžbu některých charakteristik dominantního producenta užíval. Ustupuje tak jeden z důvodů, jimiž bylo zvykem americké angažmá na Blízkém východě vysvětlovat. Za ten druhý, jak vám vždy někdo připomněl, kdybyste na to zapomněli, je Izrael. Americká zahraniční politika posledních tří prezidentů byla ve znamení plánů na redukci angažmá v tomto regionu, do níž vždycky něco vlezlo.

Že to není tak jednoduché, ani když zmizí ropa a odmyslíme si Izrael, to ukazuje zpráva z minulého týdne. Dvě velké rejdařské společnosti, Maersk a Hapag-Lloyd, oznámily, že přerušují plavbu Rudým mořem, a spustily stádní efekt. Evropská ekonomika ještě nestačila propadnout panice, ale ona se k tomu dostane.

Důvodem je, že jemenští Húsíové ostřelují lodě v úžině Bab al-Mandab a oznámili, že to začnou dělat ještě víc, dokud neskončí izraelská válka proti Gaze.

Húsíové jsou dobře zásobeni raketami a bezpilotními zbraněmi všeho druhu z Íránu, ostřelují s nimi i Rijád. Americké, britské a francouzské válečné lodě v Rudém moři je teď sestřelují tempem, jaké nebývá vídáno ani v konfliktech, jež jsou oficiálně označovány jako války.

Jedním z mála zahraničněpolitických témat amerických progresivistů posledních let bylo ukončení podpory Saúdské Arábie v její válce s jemenskými Húsíi. Protože jsou tam mnohé civilní oběti a humanitární situace je kritická. Ano, v Jemenu v uplynulých letech řádila cholera. To ovšem pro húsíjské bojovníky zjevně není priorita. 19. listopadu zveřejnili video, jak vrtulníkovým výsadkem obsazují nákladní loď Galaxy Leader, prý izraelskou (Izraelci tvrdí, že je britská a provozovaná Japonci.). Laika na videu praští do očí, že ozbrojenci mají parádní, zbrusu novou výstroj.

Húsíové zjevně mají podobnou mentalitu jako Hamás. Tu vystihl jeden z katarských lídrů Hamásu Moussa Abu Marzouk v říjnu v rozhovoru pro arabské vysílání ruského média RT, zřejmě aniž docenil, že ho institut MEMRI přeloží do angličtiny. Tunely, které Hamás v Gaze staví, jsou určeny na ochranu jeho bojovníků, vysvětloval. Za civilisty se Hamás odpovědný necítí, o ty se má starat OSN a Izrael.

Izraelci nyní zveřejnili video patrně největšího tunelu v Gaze – ne svoje, je to video, které si natáčel sám Hamás. Těm tunelům se občas v médiích říká „metro v Gaze“; tenhle tunel má tři metry v průměru a skutečně v něm jsou koleje. Izraelská armáda se nyní chystá toto inženýrské dílo zatopit vodou. Český rozhlas k tématu pořídil rozhovor s dalším palestinským akademikem z Univerzity Karlovy. Kulturní antropolog Yassar Abu Ghosh varuje, že „humanitární krize dostává novou dimenzi“, protože voda je slaná a Palestinci už tak mají potíže se zásobováním pitnou vodou. Možná by neměli, kdyby úsilí, jaké věnovali stavbě metra, zaměřili na zásobování pitnou vodou. A kde se berou ti palestinští akademici? Když učitelé humanitních fakult demonstrovali za vyšší platy, tolik jich vidět nebylo.

Přidejme jednu pozitivní zprávu o imigraci, tedy to, co se za pozitivní zprávu vydává. Dlouhodobý výzkum ukazuje, že v britském Bradfordu, známém svou velkou populací pákistánského původu, prudce poklesl podíl sňatků mezi bratranci a sestřenicemi. To je ta dobrá zpráva. Její zbytek zní, že poklesl z 60 procent na 46 procent.

Britští výzkumníci k tomu, proč je to dobře, nejsou schopni uvést nic jiného, než že to snižuje počet vrozených vad u dětí z těchto sňatků. My ovšem víme – a je to ústřední teze knihy Josepha Henricha Nejdivnější lidé na světě, o níž jsme v Echu psali přesně před rokem –, že katolická církev věnovala tisíc let boji proti incestu z mnoha důvodů a mělo to zásadní důsledky pro to, proč jsou některé společnosti úspěšné a jiné ne. Pro postkřesťanskou, multikulturní společnost je ale „tradiční rodina“ nástroj hybridní války a na příbuzenské sňatky se musí dívat s úzkostnou neutralitou.