Jaké problémy trápí české mileniály a generaci Z? Mezi hlavními body je nákladné bydlení, klimatické změny, politická nestabilita, nebo globální napětí. Téměř polovina tuzemských mileniálů a více než třetina příslušníků generace Z považuje náklady na bydlení za svůj největší problém. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Deloitte, který zkoumá postoje mladých lidí k zaměstnání, společnosti i podnikání. Česká mládež v mezinárodním srovnání také méně věří, že firmy a podnikání mají pozitivní dopad na společnost.

Podle výzkumu Deloitte "Gen Z and Millennials 2024" je dostupnost bydlení hlavní starostí pro 44 % českých mileniálů a 36 % generace Z. Následují témata jako je politická nestabilita a globální konflikty (30 %) a klimatická změna (23 %).

Mladí Češi také kladou velký důraz na smysl práce. „Pro 80 % mladých Čechů a Češek je důležitý smysl jejich práce a spokojenost i pohoda v zaměstnání,“ uvádí Deloitte. Česká generace Z přitom vnímá smysluplnost práce ještě o něco více než světový průměr, což je 84 % oproti globálním 81 %. Mezi mileniály uvádí smysl práce 79 % Čechů, zatímco celosvětově je to 82 %.

„Mladé Češky a Češi vnímají smysluplnost svých zaměstnání i spokojenost a pohodu v práci podobně důležitě jako stejně mladí lidé v zahraničí, což je velmi pozitivní zpráva,“ říká Andrea Černá, expertka na HR trendy ve společnosti Deloitte. „Vypovídá to o tom, že si dobře uvědomují, jak velký vliv na ně práce má.“

Skeptický pohled na podnikání

Oproti svým zahraničním vrstevníkům jsou čeští mileniálové a příslušníci Gen Z skeptičtější k pozitivní roli firem a podnikání ve společnosti. Jen 34 % české generace Z a 26 % mileniálů věří, že podnikání má pozitivní dopad na společnost. Ve světě si to myslí téměř polovina oslovených mladých.

„Jedním z důvodů může být obecně menší optimismus, nebo chceme-li zdravě kritické myšlení českých respondentů,“ komentuje výsledek David Mejsnar, expert Deloitte na udržitelnost. „Zároveň však výsledek jasně odráží vlažnější přístup (nejen) českých firem k udržitelnosti a společensky odpovědnému podnikání, kdy mnoho firem prozatím vyčkává, co budou dělat ostatní, soustředí se čistě na regulatorní stránku či se uchyluje ke krátkodobým a jednodušším krokům.“

Z průzkumu také vyplývá, že část mladých Čechů očekává od firem výraznější roli při řešení sociálních problémů:

Deloitte zveřejnila průzkum na konci loňského května. Zúčastnilo se ho 500 respondentů z Česka (300 z Gen Z, 200 mileniálů) a celkem 22 841 z 44 zemí světa.

V USA si stěžují na finanční potíže a duševní zdraví

Podnětné je srovnání českého výzkumu s americkými čísly. Hlavními zdroji stresu jsou u mladých Američanů práce (33 %), finanční potíže (27 %) a duševní zdraví (24 %). U starších generací převažují obavy z politiky (27 %) a fyzického zdraví (24 %). Jedna třetina všech respondentů věří, že letošní rok 2025 bude nejvíce stresujícím rokem jejich života, upozorňuje NSS Magazine.

Navzdory rozdílným prioritám je jedno jasné: duševní zdraví je u mladé generace zásadním tématem na obou stranách Atlantiku. V USA i v Česku mladí lidé čelí ekonomickému tlaku, pracovním nárokům i společenským změnám. Přes 80 % české generace Z uvádí, že je pro ně důležitý smysl práce, pohoda v zaměstnání a hodnoty zaměstnavatele, podobně jako jejich vrstevníci v USA.

Ve Spojených státech se přes 70 % mladých lidí domnívá, že vstup do dospělosti je dnes těžší než před deseti lety – a že bude ještě složitější. V České republice podobné průzkumy potvrzují rostoucí obavy z ekonomické budoucnosti, nejistoty kolem bydlení i kvality pracovního života. Mladé generace z obou zemí tak spojuje nejen věk, ale i pocit, že vstupují do světa, který je složitější, náročnější a méně předvídatelný než kdy dřív.