KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové

Proti zdražování s prověrkou na přísně tajné

KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové
Proti zdražování s prověrkou na přísně tajné

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jak se pozná, že Česká národní banka dobře funguje a plní správně svůj ústavou daný mandát? Když širší veřejnost vůbec nezajímá. Ceny jsou stabilní a není důvod se zabývat tím, kdo jsou ti, komu prezident republiky svěřil péči o ně. Když se začne něco vážného v ekonomice dít, guvernéři se ocitnou na prvních stránkách novin včetně těch bulvárních. Jejich rozhodnutí najednou ovlivňuje životy milionů lidí. Proto si toho média přirozeně všímají. V historii České republiky se guvernéry pod ostrou veřejnou palbou stali jen dva. Josef Tošovský, který se v roce 1997 rozhodl k prudkému zvýšení sazeb, když viděl, jak se ekonomika propadá do čím dál větší nerovnováhy v rozpočtu i bilanci obchodu. Přišly Klausovy balíčky, následoval pád Klausovy vlády. Tehdejší premiér a pozdější prezident krok ČNB považoval za útok na svou vládu.

Druhým guvernérem pod palbou byl na podzim 2013 Miroslav Singer, když banka pod jeho vedením začala intervencemi oslabovat korunu na kurz 27 korun za euro. Lidem to prodražovalo dovolené i nákupy ze zahraničí a Singera denně tepal Blesk.

Když si v květnu 2022 vybral prezident Miloš Zeman za guvernéra Aleše Michla, inflace prudce stoupala. Zeman vysvětlil svoji volbu tím, že stejně jako on osobně odmítá zvyšování úrokových sazeb, protože by zadluženým firmám zdražovaly úvěry. Česká koruna po zveřejnění Michlova jména za jediný den prudce oslabila bezmála o korunu za euro. Až do prosince ji centrální banka proti pádu musela zdržet masivními intervencemi. Okamžitý pád byl signálem toho, že trhy a investoři Aleši Michlovi nevěří. Inflace prudce stoupala, proto se všechna média včetně autorky tohoto textu o osobnost nového guvernéra začala intenzivně zajímat. Echo24.cz se oficiálně zeptalo, zda už nový guvernér požádal o prověrku na stupeň přísně tajné. ČNB potvrdila, že to udělal 16. května 2022. Ze zákona by ji měl Národní bezpečnostní úřad vydat do devíti měsíců. Reportér Echa si dal datum do kalendáře a 16. února, po uplynutí lhůty devíti měsíců, se znovu v bance zeptal. Odpověď zněla, že guvernér prověrku ještě nemá, ale lhůta byla oficiálně zastavena kvůli vyhlášení nouzového stavu. Přerušena byla na šest týdnů.

Po zveřejnění na Echo24 se o chybějící prověrce guvernéra rozjela veřejná debata. Nebylo překvapivé, že je Aleš Michl pod drobnohledem. Inflace v Česku je velmi vysoká a on ostentativně odmítá používat hlavní nástroj, který banka k udržování cenové stability má. Úrokové sazby. V takové chvíli, kdy se  lidem kvůli inflaci propadá životní úroveň nejvíc v historii, to vyvolávalo zájem i spekulace nad motivací guvernéra a většiny bankovní rady, kterou Miloš Zeman obsadil tak, aby následovala Michlův odpor ke  zvyšování sazeb.

V neděli 12. března Česká národní banka oznámila, že NBÚ v pátek 10. března Aleši Michlovi prověrku na přísně tajné udělil. Je dobře, že při tak silné nedůvěře vůči osobě guvernéra ze strany trhů a médií NBÚ nenatahoval nejistotu. A guvernéra podržel. Je to podobná ukázka, že klíčové instituce nepodléhají mediálnímu tlaku, jako když pár dní před prezidentskou volbou pražský soudce Jan Šott zprostil Andreje Babiše obžaloby z dotačního podvodu. Babiš byl vzápětí tvrdě poražen politicky. Ale nemohl říkat, že to byla účelovka. Soudní systém se nenechal veřejným tlakem ovlivnit, stejně jako teď NBÚ u Michla.

Tím se vyčistil vzduch od podezření, jestli Aleš Michl splňuje podmínky pro výkon funkce. A může začít vážná debata, zda on a většina bankovní rady dodržují svůj mandát podle článku 98 Ústavy České republiky („hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu“). Dvouciferné zdražování, které trvá už dlouhé měsíce a patří k nejvyšším v celé EU, lze sotva považovat za cenovou stabilitu. A plní většina bankovní rady svůj ústavní mandát, když odmítá už přes devět měsíců použít svůj základní nástroj k návratu cenové stability, jímž je zvýšení úroků? Každý vzestup má samozřejmě velké dopady na řadu klíčových hráčů v čele s velmi zadluženými firmami. Ústavní rolí ČNB je ale cenová stabilita, nikoli dopad vyšších úroků na zcela konkrétní firmy a celé obory.

14. března 2023