Americký prezident Joe Biden nadále odmítá poslat na Ukrajinu rakety dlouhého doletu, tlaku poslanců a žádostem z Kyjeva navzdory. Podle Pentagonu má nyní Ukrajina jiné a více urgentní potřeby, které je potřeba řešit. Takzvané systémy ATACMS tedy dodat nechce, mimo jiné i z důvodu vlastní bezpečnosti.

V posledních týdnech se spekulovalo o tom, že by rakety dlouhého doletu mohly Spojené státy Ukrajině poslat velmi brzy. Na konci května totiž Biden připustil, že zaslání systémů ATACMS na Ukrajinu by „mohlo být na stole“. Biden měl o této věci hovořit na summitu NATO v litevském Vilniusu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, k žádné dohodě ale nedošlo.

Deník The Washington Post uvádí na základě slov představitelů amerických obranných sil a Bidenovy administrativy, že se diskuse o této věci už měsíce vůbec nevede. Pentagon podle jejich slov věří, že Kyjev má mnohem urgentnější potřeby, kterým je potřeba se věnovat. USA by zároveň musely raket poslat poměrně velké množství, aby Ukrajincům skutečně pomohly. Podle dostupných informací americké ministerstvo obrany míní, že se jedná o takové množství, jehož zaslání by ohrozilo obranyschopnost samotných USA.

Počet ATACMS v amerických zásobách je fixní a čeká se na jejich nahrazení další generací přesných úderných střel s delším dosahem, nazývaných Prism. U nich se očekává, že budou uvedeny do provozu do konce tohoto roku, uvedli představitelé Bidenovy administrativy pod podmínkou anonymity. Firma Lockheed Martin podle WP stále vyrábí 500 ATACMS ročně, ale veškerá tato produkce je určena k prodeji do jiných zemí.

Podle Kyjeva jsou tyto rakety, které mají dolet asi 305 kilometrů, naprosto zásadní při snahách o zničení velitelských základen a klíčových logistických oblastí, které jsou hluboko za frontovou linií. „Bez zbraní dlouhého doletu je složitá nejen jakákoliv snaha o protiofenzivu, ale také snaha o efektivní obranu,“ uvedl Zelenskyj na tiskové konferenci při své návštěvě Prahy.

Systémy ATACMS by Ukrajincům umožnily zasáhnout vzdálenější cíle, například na Krymu, ale také třeba ruskou námořní základnu v Sevastopolu. Šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak na bezpečnostní konferenci v Aspenu v reakci na dotaz, co je nyní na špičce seznamu ukrajinských potřeb a priorit, řekl, že to jsou právě rakety dlouhého doletu.

Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že USA nemají strach z ruského prezidenta Vladimira Putina, ale každý svůj krok musí několikrát zvážit. „Je odpovědností každého člena NATO a Spojených států, aby přemýšleli o ruské reakci, když se rozhodneme něco udělat, protože to má význam pro naši bezpečnost a řízení globální stability. Proto se tím nenechte paralyzovat. Zvažte to a pak se podle toho rozhodněte,“ dodal Sullivan.

Washington v tomto týdnu oznámil, že Ukrajině poskytne další vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy dolarů (asi 28 miliard korun). Balík obsahuje systémy protivzdušné obrany NASAMS, vybavení na odminování nebo několik stovek vojenských užitkových vozidel různých typů. Kompletní výčet vybavení uvádí Pentagon na svém webu.

Vojenský materiál obsažený v balíku oznámeném ve středu nepůjde přímo ze zásob americké armády. Pomoc je součástí americké iniciativy na podporu Ukrajiny, která počítá s postupným uzavíráním kontraktů o výrobě potřebného vybavení. USA díky tomu nemusejí opakovaně ukrajovat z vlastních zásob.