Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 000 Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů. Ruku v ruce s tím však jde varování, aby si lidé dávali velmi záležet, komu z desítek společností své peníze svěří. I zdánlivě malý detail je totiž může v dlouhodobém měřítku připravit o spoustu peněz.

Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o tzv. DIP od začátku loňského roku. Lidé mohou odkládat peníze na důchod také prostřednictvím účastnických a transformovaných fondů penzijního připojištění, které má v ČR téměř polovina občanů. Peníze v DIP sloužící jako zajištění na stáří dosáhly koncem března 3,5 miliardy korun. Z tohoto objemu tvoří přibližně sedm procent depozita, 87 procent investiční fondy a ostatní investice šest procent. Pro srovnání v účastnických a transformovaných fondech penzijní společnosti na konci loňska spravovaly 618 miliard korun, z toho bylo 229 miliard Kč v účastnických fondech.

Stát rozšířil možnosti, kterými si Češi mohou spořit na stáří, o tzv. DIP od začátku minulého roku. Tento model zahrnuje finanční produkty, které umožňují vytváření úspor na stáří. Zároveň rozšiřuje příležitosti, do kterých lze investovat s nárokem na daňové úlevy, a přináší možnost jednotlivé produkty kombinovat. Ze základu daně je možné každý rok odečíst až 48 000 korun za předpokladu, že produkt bude jeho majitel využívat aspoň deset let a majetek, včetně výnosů, z něj nevybere před dosažením 60 let. Na DIP, podobně jako na životní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření, může také přispívat zaměstnavatel, a to až do 50 000 Kč ročně v součtu všech tří produktů.

Od počátku roku násobně narostl počet poskytovatelů DIP na několik desítek a i oficiální místa varují před tím, aby lidé dobře zvažovali, za jakých podmínek své peníze ke spoření svěří. Česká národní banka varovala, že i v případě státem nastaveného produktu existuje řada skrytých úskalí. A tak často to, co může vypadat jako výhodná nabídka, skončí zbytečně vysokými náklady a poplatky, které střadatele nakonec zbytečně připraví o část naspořených peněz.

Pro zájemce o nové spoření, kteří v investování nejsou zběhlí, pak ČNB připravila přehled základních informací o poplatcích a nákladech spojených s investováním a přidala i důrazné varování, které se výslovně týká právě i novinky v důchodovém spoření.

„Před uzavřením smlouvy o investičním produktu věnujte náležitou pozornost nákladům a poplatkům, které jsou se zamýšlenou konkrétní investicí spojeny, a zvažte, zda na trhu neexistují výhodnější varianty,“ uvádí na svém webu ČNB. Zvláštní pozornost pak věnuje takzvanému předplácení poplatků, tedy praxi, kdy je možné podle zamýšleného plánu spoření na desítky let uhradit část poplatků předem.

To však často vede k negativním důsledkům: snížení celkového výnosu, zkrácení doby spoření, kdy se místo investování peněz první vklady využívají právě k umoření poplatků či zbytečný závazek, z kterého pak již nelze vystoupit. „Tyto předem účtované poplatky mohou výrazně ovlivnit celkovou návratnost vaší investice. Je proto důležité pečlivě zvážit a pochopit jejich dopad na vaši investici,“ upozorňuje ČNB.

„Obecně platí, že pokud je poplatek hrazen předem – ,předplacen‘ – bývá celkový výnos dlouhodobého pravidelného investování nižší, než pokud je stejně vysoký poplatek rozdělen a hrazen postupně. I pokud je předplacený poplatek v souhrnu nižší než průběžný, nemusí tato sleva kompenzovat snížení celkového výnosu vaší investice. To může být významné zejména u dlouhodobých investic, jako je Dlouhodobý investiční produkt,“ stojí na webu ČNB.