Prototyp nákladního automobilu Tatra s pohonem na vodík by se v Kopřivnici na Novojičínsku mohl začít testovat na podzim. Do výroby by se vůz mohl dostat koncem roku 2025 nebo v roce 2026. Problémem ale zatím je jeho vysoká cena. Na konferenci Národního strojírenského klastru v Ostravě to řekl ředitel výzkumu a vývoje automobilky Tatra Trucks Radomír Smolka.

„Vývoj vodíkové Tatry je teď ve fázi, kdy se připravuje stavba prototypu. Dodávané díly, baterka, trakční elektromotor, lahve, všechno už máme v naší partnerské firmě Devinn, tam se testují a my v Tatře začínáme kompletovat podvozek tak, abychom někdy v červenci, srpnu mohli začít instalovat technologie do vozidla a postupně ho zprovozňovat,“ řekl Smolka.

Na vývoji vozu s klasickým tatrováckým podvozkem automobilka spolupracuje s několika českými výzkumnými organizacemi a vysokoškolskými pracovišti v čele s Ústavem jaderného výzkumu Řež. Firma Devinn z Jablonce nad Nisou se zabývá vývojem vodíkových technologií.

„Náš optimistický plán je, že v říjnu začneme jezdit u nás v Tatře na polygonu, zprovozníme základní systémy, primárně jako bateriové elektrické vozidlo, nainstalujeme palivové články a následně začnou chlapi v Devinnu ladit systémy. Pak se vozidlo převeze do Jablonce, kde se doladí vodíkové technologie,“ uvedl ředitel. Pak by začalo intenzivní testování vozu na polygonu v Tatře a u vybraných partnerů.

Smolka řekl, že vůz berou jako první nosič nových technologií. „Už jenom při návrhu a při vývoji jsme se toho hodně naučili,“ řekl. Paralelně s vodíkovým vozem běží i vývoj a stavba prototypů dalších aut, bateriových i různých dalších kombinací. „Můj odhad je, pokud by o ty technologie byl zájem a našel by se zákazník, který by za to byl ochoten zaplatit, protože ta částka je aktuálně poměrně vysoká, tak někdy v druhé polovině roku 2025, spíš rok 2026 bychom se mohli bavit o nějaké sériové výrobě,“ řekl ředitel.

Ceny klasických bateriových těžkých nákladních vozidel se podle něj pohybují zhruba na úrovni trojnásobné ceny vozidel se spalovacími motory. „Kombinace s palivovými články je z toho pohledu asi ta nejdražší, takže se bavíme až o pětinásobku – šestinásobku ceny běžného spalovacího motoru. Já říkám, že bez brutální podpory státu a dotačních pobídek, případně úlev zákazníků, je to v podstatě dneska pro zákazníky asi nezajímavé,“ řekl Smolka.

Technologie se neustále vyvíjejí, a tak je podle něj pravděpodobné, že než se vodíková Tatra dostane do výroby, zase se posunou. „Předpokládáme, že do dvou, tří let budou zase jiné technologie baterií. Možná, že budou baterie výkonnější, budou jiné technologie článků. Ballard a velcí výrobci palivových článků pracují na modernizaci,“ řekl ředitel. S dalším vývojem by se podle něj mohl například dramaticky zmenšit chladicí systém.

„Předpokládáme, že z pohledu mechanické zástavby do toho určitě sáhneme, než to přijde do výroby. Nicméně z pohledu řídicího systému, z pohledu takového toho poznání nových typů pohonů a kombinací se principiálně v zásadě nic nezmění,“ řekl Smolka.

Tatra Trucks vyrábí sériové nákladní vozy i speciální automobily na míru. Produkuje vozy a podvozky pro civilní sektor i pro využití v armádě či v záchranných složkách. Má přes 1400 zaměstnanců, dalších víc než 700 lidí pracuje v dceřiné firmě Tatra Metalurgie. Tatra Trucks patří do skupiny Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada, dalším jejím akcionářem je skupina Promet Group Reného Matery. Loni automobilka dosáhla tržeb 7,12 miliardy korun, zákazníkům dodala 1326 vozů.