Pražské Divadlo Na Zábradlí uvedlo premiéru inscenace Ej Áj. Nejde asi mluvit o „divadelní hře“ nebo prostě jakémkoli žánru starého typu, neboť text byl, jak autoři, dramaturg Petr Erbes a režisér Jan Mikulášek, přiznávají, či lépe řečeno oznamují: „kompletně vygenerován pomocí jazykového modelu ChatGPT“. Nic nepřidávali, nic dodatečně nevpisovali, prostě zadali úkol a „umělá inteligence“ jim text vyplivla. Oni pak ho „jen“ editovali, tedy nějak upravovali, možná vylepšovali, ostatně každý, kdo si to s chatem již zkusil, zjistil, že se s tou věcí dá podniknout leccos, třeba i během pár vteřin vyrobit „divadelní hru“.

Autorům nešlo o „podvod“, aspoň v tom primárním slova smyslu. Žijeme v době nástupu „ej áj“, lze předpokládat, že se všechno brzy nějak změní, nepochybně to zasáhne i „psaní her“, pokud tedy ještě o něco takového bude zájem a bude to mít smysl. Zatím jsme ve fázi oťukávání a zkoumání. Někdo to vítá, jiný to považuje za konec lidského světa. Například autoři divadelních her to mají nejspíš spočítané. Zatím ale tzv. experimentují.

Na Zábradlí si tedy nechali napsat „divadelní“ text. Zadání mohlo vypadat třeba: Napiš divadelní hru z rodinného prostředí s prvky antické tragédie s přihlédnutím k poetice Divadla Na Zábradlí, komické prvky žádoucí, existenciální poloha vítána, filozofické aspekty nutné. Hops, za pár vteřin je první nástřel hotov. Pak tedy ještě nějaká úprava, dramaturgická práce a možná pilování a komunikace s GPT, až vypadá text jako hotový. Ten pak Jan Mikulášek se svým hereckým týmem zinscenoval.

A zinscenoval ho tak dovedně a vybroušeně, že záhy divák, který ví, že jde o „umělý produkt“ (není to mystifikace?), sleduje se zájmem jakési dění předváděné brilantně vedenými herci. Divák sleduje rodinnou večeři, herci sedí u stolu, konverzují na banální téma, služebná roznáší jídlo, všechno je velmi stylizované do jakési robotické, strojové podoby, herci jsou přesní jako natažené automaty, jejich hovor je zprvu rovněž zcela odosobněný, později tam přibývají jakési „zcizovací“ prvky, v jednu chvíli se začne mluvit o vraždě, pak o Oidipovi, čímž text dostává jaksi mytologický nádech, který se v průběhu představení stupňuje, kdy pochopíme, že oidipovský motiv je do „algoritmu“, pokud se tomu tak říká, naroubován na přání zadavatele.

V druhé části se téma „umělé inteligence“ odpoutává a personifikuje: postava muže, zřejmě Oidipa, s ní konverzuje o sebevraždě, ona mu ji rozmlouvá, což se děje způsobem, který opravdu odpovídá pravidlům AI, ovšem postupně se dialog proměňuje v téměř intimní vztah. Sebevrah se do ChatuGPT v podobě půvabné ženy zamiluje. Představitelka „Ej Áj“, skvělá Anežku Kubátová, je opravdu jímavá, nakonec ona je, zdá se, nejlidštějším elementem toho panoptika, které je přitom celé produktem virtuálního pseudosvěta. Možná jde o jakousi variaci RUR Karla Čapka v pokročilé podobě. Člověk se stává Ej Áj.

Je to „regulérní“ divadlo, nebo kuriozita omezené zajímavosti a životnosti? Inscenovaný text je podivný, neživotný a bizarní: ale ne natolik, aby byl zcela nesmyslný, nesnesitelný a aby ho nešlo vydávat za divadelní hru. Nejde o nic tak zásadně odlišného, než co by divák současných her nebyl schopen přijmout. Pipomíná nějaké absurdní drama, takový hodně horší Havel nebo Ionesco, ale nelze říci, že by z to nešlo udělat přitažlivou inscenaci, což se v rukou Jana Mikuláška stalo. Představa, že takhle nějak se budou psát a vznikat divadelní hry v blízké budoucnosti, není vůbec vyloučená, přičemž základní otázka, zda to bez lidského autorství bude někoho zajímat, se bude jevit jako zbytečná. Osobně to považuji za příšerné, ba obludné, je to konec divadla – a kultury vůbec. V zajetí těchto chmur mě napadlo, že zkusím, jak by recenzi napsal ChatGPT: byl s tím hotov za dvě vteřiny. Asi bych ji nepodepsal, ale použít by se dala! Dokonce si myslím, že takové už vycházejí. Tak možná příště…

Jan Mikulášek, Petr Erbes: Ej Áj. Výprava Dragan Stojčevski. Režie Jan Mikulášek. Hrají Václav Vašák, Vojtěch Vondráček, David Petrželka, Dita Kaplanová, Anežka Kubátová, Kateřina Císařová. Premiéra 8. 11. Praha, Divadlo Na Zábradlí.